Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Justice, právo, spravedlnost, zákon, paragraf, stíhání

Justice, právo, spravedlnost, zákon, paragraf, stíhání | foto: Profimedia.cz

Obchodní podíl a jeho pojetí podle stávající a nové právní úpravy

  • 0
Právní úprava obchodního podílu se v sou­časné době soustřeďuje zejména do zá­kona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ("Obchodní zákoník"), který mimo jiné upravuje práv­ní vztahy související se vznikem, existencí a zánikem obchodních společností.

Základní definici obchodního podílu nalez­neme v ustanovení § 61 odst. 1 Obchodní­ho zákoníku, který stanoví, že "Podíl před­stavuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou spo­lečnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost". S ohledem na to, že podle platného českého práva existuje vícero forem obchodních spo­lečností, liší se více či méně úprava ob­chodního podílu a práv s ním souvisejících u jednotlivých forem obchodních společ­ností. Těmito obchodními společnostmi jsou ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 Obchodního zákoníku veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, spo­lečnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a ev­ropské hospodářské zájmové sdružení. Charakter obchodního podílu pak záleží především v tom, zda se jedná o osobní či kapitálovou obchodní společnost.

Právní podstata obchodního podílu

Z uvedené definice obchodního podílu lze vyvodit, že jeho legální obsah má dvě rozdílné stránky. V prvé řadě jde o tzv. kvalitativní stránku obchodního podílu, která je tvořena nedělitelným celkem práv a povinností vztahujícím se k obchodnímu podílu. Jejich výčet je obsažen jak v zá­konné úpravě, tak v textech korporátních dokumentů (např. společenské smlouvě či zakladatelské listině). V této souvislosti je dobré uvést, že pokud nestanoví zákon jinak, není možné jednotlivá práva a po­vinnosti od ostatních vydělovat (např. ne­lze převést právo hlasovací, nicméně lze převést pohledávku za společností z titulu nároku na výplatu zisku poté, co o něm rozhodla valná hromada). Druhou obsaho­vou část obchodního podílu pak předsta­vuje tzv. kvantitativní stránka. Ta vyjadřuje velikost obchodního podílu a rozsah účasti na obchodní společnosti.

Pro vymezení obchodního podílu jako předmětu právních vztahů je potřebné na­hlédnout také do zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ("Občanský zákoník"), a to zejména do jeho ustanovení § 118 odst. 1, podle něhož mohou být předmětem ob­čanskoprávních vztahů věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Podle současné judi­katury a doktríny je obchodní podíl pova­žován za tzv. jinou majetkovou hodnotu, a nikoliv za věc nebo právo ve smyslu uvedeného ustanovení Občanského zá­koníku.

Právní úprava od 1. 1. 2014

Po 1. 1. 2014 bude úprava obchodních společností, a tím také problematika ob­chodního podílu, soustředěna do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnos­tech a družstvech ("Zákon o obchodních kor­poracích"), společně s obecnou úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., ob­čanský zákoník ("Nový občanský záko­ník").

Již z názvu prve uvedeného zákona je pa­trné, že zákonodárce používá nový právní pojem, kterým je "obchodní korporace". Zatímco současný Obchodní zákoník ho­voří o obchodních společnostech a druž­stvech, Zákon o obchodních korporacích používá pro tyto dvě kategorie souhrnný název "obchodní korporace", jejichž defi­nici, stejně jako výčet jednotlivých forem, nalezneme v úvodním § 1 Zákona o ob­chodních korporacích. Obchodními kor­poracemi tedy jsou obchodní společnosti a družstva, přičemž podle nové právní úpravy se výčet obchodních společností, které lze založit, nebude lišit od součas­né právní úpravy (tedy veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jako osobní společnosti, společnost s ručením omezeným a akciová společnost jako ka­pitálové společnosti a dále evropská spo­lečnost a evropské hospodářské zájmové sdružení).

Definici bude obsahovat Zákon o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích definuje ve svém § 31 podíl identicky jako součas­ná úprava, a to tak, že "Podíl představu­je účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynou­cí", tedy jako souhrn kvalitativní a kvanti­tativní stránky. Ustanovení § 32 mimo jiné dále zakotvuje, že každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní kor­poraci, což neplatí pro účast v kapitálové společnost, (tj. pro akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným) a podíl komanditisty (srov. rozdíl oproti stávající právní úpravě, která ve svém § 61 odst. 1 zakotvuje nemožnost vlastnic­tví více obchodních podílů, ledaže jde o akciovou společnost). Nově pak nesmí být podíl společníka v obchodní korpora­ci představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis (zde je opět rozdíl oproti stávající právní úpravě, kdy pouze u akciové společnosti může být podíl představován cenným papírem. Do budoucna je tato možnost, ač v omezené míře, zakotvena také pro společnost s ru­čením omezeným).

Úprava obchodního podílu v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ve znění k 8.9.2012):

§ 31

Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.
 
§ 32
(1) Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci; to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty.

(2) Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis.

(3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze stanovami podmínit nebo vyloučit.

(4) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci.

(5) Je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich.

Obchodní podíl jako jiná majetková hodnota

Jak bylo uvedeno již výše, obchodní po­díl je ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 Občanského zákoníku považován za ji­nou majetkovou hodnotu. K tomuto závě­ru lze v zásadě dojít metodou vylučovací. V prvé řadě nelze obchodní podíl pro úče­ly ustanovení § 118 Občanského zákoní­ku považovat za "věc". Ačkoliv Občanský zákoník nikde neuvádí přesnou definici věci movité a jeho ustanovení § 119 odst. 1 pouze rozlišuje věci na movitosti a ne­movitosti (pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem), občanskopráv­ní teorie i praxe vymezují věc v právním smyslu jako ovladatelné hmotné předměty (res corporales) či jako ovladatelné pří­rodní síly (energie vodní, parní, sluneční, elektrická, jaderná), které obojí slouží po­třebám lidí (mají užitnou hodnotu). Uvede­né podmínky musí být v každém případě splněny současně.

Obchodní podíl nelze ve smyslu § 118 Občanského zákoníku považovat ani za "právo", jelikož z definice § 61 odst. 1 Ob­chodního zákoníku je zřejmé, že obchod­ní podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí nejenom práva, ale také povinnosti.

S ohledem na výše uvedené je tedy potře­ba na obchodní podíl nahlížet jako na ji­nou majetkovou hodnotu, což potvrdil také Nejvyšší soud ČR. Ten ve svém rozhodnutí ze dne 20.7.2004 sp. zn. 22 Cdo 700/2004 dovodil, že "S obchodním podílem je spjata majetko­vá hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou (ma­jetkem) a jako taková může být předmě­tem občanskoprávních vztahů".

Vydržení obchodního podílu

Ačkoliv přijmeme závěr, že obchodní po­díl není možné považovat za věc, muse­la se v minulosti právní praxe v určitých případech uchýlit k analogickému užití některých konkrétních právních institutů, vztahujících se na věci movité, také na ob­chodní podíl. Bylo to tak například u řeše­ní otázky, zda je možné, aby byl obchodní podíl vydržen v souladu s ustanovením § 134 Občanského zákoníku. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 29.8.2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005, dovodil, že "vy­držení obchodního podílu je podle platné právní úpravy, za analogického použití úpravy vydržení věcí movitých, možné". Nejvyšší soud ČR opřel své rozhodnutí nejenom o podobnost povahy akcií (které lze vydržet jako věc movitou) a obchodní­ho podílu, ale také o teleologický výklad úpravy držby a vydržení a použití zásad, na kterých spočívá Obchodní zákoník, ze­jména za použití zásady právní jistoty. "Za situace, kdy o možnosti vydržet akcii (jako věc movitou) nelze podle platné právní úpravy mít - přesto, že i akcie představu­je souhrn práv a povinností akcionáře, tak jako obchodní podíl představuje souhrn práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným - žádné pochybnos­ti, by byl závěr, že obchodní podíl vydržet nelze, zcela nelogický".

Nový občanský zákoník považuje obchodní podíl za věc

Oproti tomu Nový občanský zákoník bude bez dalšího obchodní podíl za věc pova­žovat. Ustanovení § 489 Nového občan­ského zákoníku stanoví, že "věcí v práv­ním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí". Do budoucna tedy odpadnou časté polemiky nad tím, zda se v konkrétním případě na obchodní podíl použijí analogicky ustanovení o věcech movitých či nikoliv.