Možná vás to překvapí, ale než vyrazíte do pojišťovny za účelem pojištění svého života, stoupněte si na váhu a spočítejte si svůj Body Mass Index. Pojišťovny totiž s tímto poměrem výšky a váhy pracují ve chvíli, kdy počítají klientům jejich pojistné u životního pojištění.
Jste obézní? Připravte se na přirážku k pojistnému
Pojišťovny při zkoumání zdravotního stavu přihlížejí i k tomu, zda má klient nadváhu nebo je dokonce obézní. Obezita je jedním z faktorů, které mají velký vliv na závažná onemocnění, jedná se tedy o zvýšené riziko nejen pro klienta, ale i pro pojišťovnu.
Jako základní ukazatel pro to, zda klient je, či není obézní, slouží obecně tzv. Body Mass Index (BMI). Jeho výše se stanoví výpočtem ze dvou údajů – váhy a výšky – podrobněji viz boxík.
Body Mass Index (BMI)BMI = tělesná váha(kg) / tělesná výška2 (m)
|
BMI používají pojišťovny jako orientační hodnotu pro stanovení pojistného, resp. pro přirážku k základnímu pojistnému, pokud poměr výšky a váhy klienta přesáhne danou hodnotu. Většina pojišťoven klientům zvyšuje pojistné ve chvíli, kdy je BMI zhruba kolem 30, 33 nebo 35 a více. Přirážka k základnímu pojistnému se pak podle pojišťoven může pohybovat v rozmezí 25-100 procent z pojistného pro případ smrti.
Hodnotu BMI ovšem pojišťovny berou vždy i ve vztahu s věkem, pohlavím a celkovým zdravotním stavem klienta. "Například u 25letého muže s tělesnou výškou 182 centimetrů a hmotností 125 kilogramů (BMI 37,74) by jistě došlo k navýšení pojistného z důvodu obezity u základního rizika pojištění na smrt, ale u 55letého muže se stejnou výškou a hmotností ne," upřesňuje Milan Starý z Aviva životní pojišťovny.
Konkrétní příklad nám poskytla Dagmar Koutská z České pojišťovny: zcela zdravá 30letá žena s rizikovým běžně placeným životním pojištěním s pojistnou částkou 613 tisíc korun a pojistnou dobou 35 let bude platit měsíčně 200 korun. V případě, že její BMI dosáhne hodnoty 36 při výšce 170 centimetrů a váze 104 kilogramů, její měsíční pojistné se navýší o 49,5 procenta na částku 299 korun.
Nejen obezita, ale i podvýživa (při BMI nižším než 18,5) má vliv na zvýšení pojistného.
co všechno ovlivňuje výši pojistného• věk |
Kouření patří mezi další rizikové faktory
Jednou z otázek ve zdravotním dotazníku je i ta, zda klient kouří či ne. A pokud kouří, tak jak dlouho a kolik cigaret vykouří denně. Kouření je totiž hned po obezitě, resp. podvýživě, bráno jako další rizikový faktor. U většiny pojišťoven má vliv na stanovení výše pojistného za riziková pojištění. "Obecně se dá říci, že zdravým klientům tolerujeme do 20 cigaret denně. Při vyšším počtu nebo nižším a zároveň ve spojení s určitými nemocemi stanovujeme přirážku v rozmezí 25 až 100 procent z pojistného pro případ smrti," uvádí Renata Svobodová.
V Aviva životní pojišťovně mají například pro kuřáky definovaný parametr, podle něhož posuzují závažnost klientova kouření. "Je to tzv. Pack year history neboli odkouřená 'krabičkoléta', který zohledňuje nejen momentální spotřebu cigaret, ale i dobu kouření," vysvětluje Milan Starý.
Obecně můžeme konstatovat, že většina pojišťoven kuřáky znevýhodňuje, protože kouřením přispívají ke zvyšování svého rizikového potenciálu.
Jak ale pojišťovna pozná, zda klient kouří, nebo ne? Pokud to nepřiznáte ve zdravotním dotazníku, nikdo vám to nemusí dokázat. Na to poukazuje i Renata Svobodová: "Problémem je, že klienti v této odpovědi záměrně neuvádějí pravdivý údaj. To se ovšem nepříznivě projeví při šetření pojistné události, kdy má pojistitel při podezření právo vyžadovat posudek lékaře, např. ke stavu plic a pak vyjde pravda najevo i se všemi důsledky. Pojišťovna může krátit nebo odmítnout pojistné plnění z důvodu uvedení nepravdivých údajů při vstupu do pojištění."
Pojišťovna si proklepne váš zdravotní stav
Kouření a obezita nejsou jediné faktory, které pojišťovnu zajímají. Ve chvíli, kdy se rozhodnete pojistku uzavřít, připravte se na to, že si vás pojišťovna pořádně prověří. Na výši měsíčního pojistného mají vliv i další faktory. Mezi ty základní patří váš věk a pohlaví. Muži zaplatí za životní pojištění víc než ženy. Důvod je prostý, podle demografických tabulek muži umírají dříve než ženy a jsou proto pro pojišťovny rizikovějšími klienty.
Nedílnou součástí pojistné smlouvy životního pojištění je zdravotní dotazník. Klient ho ve většině případů vyplňuje osobně přímo při sjednávání smlouvy. Každá z pojišťoven má svůj předepsaný formulář s danými otázkami, kterými zjišťuje zdravotní rizika. Každé riziko má vliv na výši pojistného, resp. na to, zda klienta pojistí nebo ne. "Pojišťovnictví zná i pojem 'nepřijatelný klient', ale s postupujícím tlakem trhu se tento pojem omezuje jen na určitá specifická rizika a pojistit na základní rizika v rozumné výši lze prakticky každého člověka," upřesňuje Renata Svobodová, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny.
Pojišťovny se ve zdravotním dotazníku ptají na zaměstnání, kouření, konzumaci alkoholu, výšku a váhu, na závažná onemocnění jako je např. cukrovka, infarkt myokardu, i na další zdravotní obtíže, úrazy či operace a hospitalizace.
Příklady zdravotních dotazníků |
Vyplněný dotazník, který je součástí pojistné smlouvy, pak v pojišťovnách posuzují specializovaná oddělení zaměřená na oceňování rizik. V některých nejasných či sporných případech si může pojišťovna vyžádat výpis z klientovy zdravotní dokumentace nebo požaduje, aby klient absolvoval lékařskou prohlídku. Tu pojišťovny vyžadují i v případech, kdy si klient sjednává pojištění s vyšší pojistnou částkou, např. kolem dvou, tří a více milionů korun.
