Každý žák dobře ví, že co do přísnosti se učitelé od sebe výrazně liší. Jelikož nejsou centrálně dána žádná kritéria pro hodnocení (ani pro maturitní zkoušku), záleží výhradně na každém učiteli, jaké vědomosti jsou potřeba na jedničku a co postačuje na čtyřku. Srovnávací testy, jichž se účastní více tříd a škol, pak nemilosrdně odhalí nesrovnatelnost klasifikačních kritérií v různých třídách. V prosinci 1999 se 1325 maturantů z 54 tříd z 33 škol různého typu zůčastnilo v rámci Srovnávacích testů Scio testování celkem sz devíti předmětů. Další školy i jednotliví zájemci se ještě přidávají. Graf zobrazuje výsledky testu z českého jazyka a literatury u žáků studujících gymnázia. U každé třídy je spočítána průměrná známka na konci předchozího (předposledního) ročníku a průměrné skóre v testu. Každá gymnazijní třída má v grafu jednu značku. Pokud by známkování bylo ve všech třídách srovnatelné, nacházely by se značky podél přímky procházející z pravého dolního rohu (špatná známka, špatný výsledek) do levého horního rohu (výborná známka, výborný výsledek). Stručně: čím lepší známka, tím vyšší skóre. V grafu je však vidět, že třídy jsou rozptýleny téměř náhodně. Třída s nejlepšími a třída s nejhoršími známkami (jsou označeny čtverečkem) dosáhly v testu téměř shodného výsledku - přitom průměrná známka se liší o 1,3 stupně (v první mají žáci většinou jedničky a dvojky a v druhé trojky - přitom umějí stejně). Ve třídě, která v testu dopadla vůbec nejlépe (označená trojúhelníčkem), mají žáci známky podprůměrné - většinou dvojky a trojky. Je vidět, že známka o skutečných vědomostech žáka říká jen málo a že je mnohem více nástrojem v rukou pedagoga než objektivním měřítkem vědomostí. Proto je pro každou školu i každého učitele důležitá objektivní informace o skutečných vědomostech a srovnání s ostatními. Důležité je to i pro žáky a rodiče. Více o testech, testování i o analýze výsledků je možné se dozvědět na www.scio.cz.
13. ledna 2000
