Před přijetím zaměstnance by měl zaměstnavatel nebo zaměstnanec, který odpovídá za obsah uzavřené pracovní smlouvy, odpovědně zvážit, k jakým činnostem bude zaměstnance potřebovat, a podle této skutečnosti by měl sjednat druh práce i místo výkonu práce.
Pokud nejsou druh práce a místo jejího výkonu správ- _ ně stanoveny, lze pak obtížně dosáhnout toho, aby zaměstnanec požadovanou práci, která není v pracovní smlouvě uvedena, vykonával nebo aby pracoval v místě, jež nebylo sjednáno v pracovní smlouvě.
Zákoník práce umožňuje, aby byly požadované práce sjednány přímo v pracovní smlouvě nebo aby byl sjednán širší okruh pracovních činností. Podobně je to i při ,jednání místa výkonu práce, které může být sjednáno adresně například místem a ulicí provozovny zaměstnavatele nebo šířeji třeba pouze katastrální obcí nebo okresem.
Zaměstnavatel může v pracovní smlouvě sjednat jako druh práce například "účetní" nebo pouze ,.mzdová účetní". Takové širší uvedení druhu práce je důležité, když zaměstnavatel potřebuje zaměstnance pověřit různými účetními pracemi nebo když se žena vrací po skončení delší mateřské dovolené a zaměstnavatel ji podebuje na jinou účetní práci.
Zákoník práce umožňuje také sjednání kumulovaných pracovních činností, například zedník a pokrývač nebo mzdová účetní a personální referent. V takovém případě může zaměstnavatel pověřovat zaměstnance všemi činnostmi sjednanými v pracovní smlouvě.
Pracovněprávní předpisy nestanoví pravidla, jaký má být obsah popisu práce, kterým zaměstnavatel upřesňuje pracovní povinnosti zaměstnance, ovšem zásadně platí to, že popis práce musí vycházet ze znění pracovní smlouvy a nemůže obsahovat jiné pracovní činnosti než ty, které tam byly se zaměstnancem sjednány.
Jestliže tedy s vámi nesjednal zaměstnavatel jako druh práce personální činnost, nemůže vám ukládat výkon takové činnosti v popisu práce, a proto vás také nemůže postihovat za špatné provedení některého opatření vyplývajícího z personální činnosti. Jestliže by pak chtěl, abyste vykonávala některé další činnosti, musel by se s vámi dohodnout na jejich vykonávání a provést změnu, tedy rozšíření pracovní smlouvy o další druhy práce.
Pokud nejsou druh práce a místo jejího výkonu správ- _ ně stanoveny, lze pak obtížně dosáhnout toho, aby zaměstnanec požadovanou práci, která není v pracovní smlouvě uvedena, vykonával nebo aby pracoval v místě, jež nebylo sjednáno v pracovní smlouvě.
Zákoník práce umožňuje, aby byly požadované práce sjednány přímo v pracovní smlouvě nebo aby byl sjednán širší okruh pracovních činností. Podobně je to i při ,jednání místa výkonu práce, které může být sjednáno adresně například místem a ulicí provozovny zaměstnavatele nebo šířeji třeba pouze katastrální obcí nebo okresem.
Zaměstnavatel může v pracovní smlouvě sjednat jako druh práce například "účetní" nebo pouze ,.mzdová účetní". Takové širší uvedení druhu práce je důležité, když zaměstnavatel potřebuje zaměstnance pověřit různými účetními pracemi nebo když se žena vrací po skončení delší mateřské dovolené a zaměstnavatel ji podebuje na jinou účetní práci.
Zákoník práce umožňuje také sjednání kumulovaných pracovních činností, například zedník a pokrývač nebo mzdová účetní a personální referent. V takovém případě může zaměstnavatel pověřovat zaměstnance všemi činnostmi sjednanými v pracovní smlouvě.
Pracovněprávní předpisy nestanoví pravidla, jaký má být obsah popisu práce, kterým zaměstnavatel upřesňuje pracovní povinnosti zaměstnance, ovšem zásadně platí to, že popis práce musí vycházet ze znění pracovní smlouvy a nemůže obsahovat jiné pracovní činnosti než ty, které tam byly se zaměstnancem sjednány.
Jestliže tedy s vámi nesjednal zaměstnavatel jako druh práce personální činnost, nemůže vám ukládat výkon takové činnosti v popisu práce, a proto vás také nemůže postihovat za špatné provedení některého opatření vyplývajícího z personální činnosti. Jestliže by pak chtěl, abyste vykonávala některé další činnosti, musel by se s vámi dohodnout na jejich vykonávání a provést změnu, tedy rozšíření pracovní smlouvy o další druhy práce.
