Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ochrana investorů u nás nefunguje

aktualizováno 
Klienti padlých makléřů nemají na růžích ustláno. Nejen, že přišli o své peníze, které svěřili obchodníkům, ale navíc stát, který schválil zákony a systém odškodnění, nyní odvrací oči, váhá se splněním svých povinností a dělá „mrtvého brouka“. Můžeme se domoci svých peněz na státu? Pomůže soudní žaloba na Garanční fond obchodníků s cennými papíry?

Zatímco ti, kteří hloupě věřili v nereálné úroky u kampeliček dostali od státu „slušné“ odškodné, jiní, kteří svěřili své peníze obchodníkům a chtěli investovat na kapitálovém trhu, nedostanou nic. Do současné chvíle zkrachovalo celkem 5 obchodníků s cennými papíry, jejichž klienti mají nárok na výplatu z garančního fondu (o jednoho více, pokud budeme počítat i Union Banku, která jistě rozšíří řady padlých obchodníků, zatím se však čeká, až Komise pro cenné papíry vydá prohlášení, že obchodník není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům). Přes 30 tisíc klientů přišlo o své peníze a čeká na odškodnění z garančního fondu. Fond by měl vyplatit celkem 1,5 miliardy Kč na náhradách. V současné době má však na účtu pouhých 5,7 milionu Kč.

 

31. března měla začít výplata pro klienty KTP Quantum, nicméně termín byl odložen na 21.6. 2003 (jednalo se o zvláště mimořádný případ, kdy Komise pro cenné papíry může termín výplat posunout o 3 měsíce). Výplata zákazníkům dalších dvou obchodníků (Finnex Praha a Profin CB) má začít 27.6. 2003. Protože však fond nemá na výplaty všem klientům, vyplatí jen některé. Již v srpnu 2002 v případě obchodníka Private Investors obdrželi náhradu jen někteří klienti, a to pouze v symbolické výši. S novými případy přišel garanční fond s novým „systémem“, jak určit klienta, který obdrží výplatu. Bude se opět jednat o symbolické výplaty

Výroky předsedy vlády k otázce poskytnutí návratné finanční výpomoci:

„…[poslanec Langer] považuje jistě za demagogické, uvádět vztah mezi krachem soukromé společnosti a ústavní odpovědností kterékoli vlády. Privátní investoři, resp. privátní společnosti vznikají a zanikají působením trhu zcela průběžně a vztah k vládě je v tomto směru nepochybně velmi volný“

 

„Obchodníci s cennými papíry sami o tento systém zájem nemají. Nechtějí doplácet na špatné obchodníky a spoléhají na stát.“

 

„K poskytnutí návratné finanční výpomoci ve výši 50 %, jak zní litera zákona, je v podstatě nenávratné. Vzhledem k výši příspěvků obchodníků s cennými papíry bude splátkový kalendář v desítkách nebo pravděpodobně stovkách let.“

Celou odpověď předsedy vlády na interpelaci ve věci odškodňování klientů zkrachovalých makléřských firem si můžete přečíst ZDE

symbolickému počtu klientů – fond zvolil „sociálně ohleduplný“ postup, kdy výplatu obdrží několik nejstarších zákazníků. Závist opravdu není na místě, neboť výplata nebude vyšší než několik stovek, nejstaršímu zákazníku je 95 let.

 

Polovinu prostředků na náhradu má povinnost poskytnout stát.  V rozpočtu na rok 2003 bylo pro tyto náhrady vyčleněno 750 mil. Kč, doposud se však neuvolnila ani koruna. Od obchodníků získal fond 5,7 mil. Kč na poplatcích za rok 2002. Ačkoli poslední novela zákona o Komisi pro cenné papíry obsahovala i změnu podmínek příspěvků obchodníků (např. místo z majetku v rozvaze se počítají z majetku v účetnictví,…) a očekával se vyšší výběr příspěvků, lepší situaci ve fondu to nepřineslo. Jak říká šéf  fondu Jiří Korb, v důsledku šlo pouze o kosmetickou úpravu – opticky jiný výpočet nedává v zásadě jiný výsledek, navíc nehraje roli, zda se vybere 5 nebo 10 mil. Kč, když fond bude muset vyplatit 2 miliardy korun.

 

Vláda již několikrát projednávala žádost fondu o poskytnutí prostředků, ani jednou však nedošla (pro klienty padlých obchodníků) k uspokojivým výsledkům. Místo toho si vláda nechala nadvakrát předložit zprávu Komise pro cenné papíry o fungování dohledu nad kapitálovým trhem. Poprvé si nechala zprávu od předsedy KCP přepracovat, podruhé již byla spokojena, nicméně žádost fondu byla jaksi zapomenuta. Žádost fondu nyní stojí před dvěma problémy. Prvním je administrativní problém – někteří právníci tvrdí, že žádost je nutné podat znovu, jiní tvrdí, že nikoli. Druhým problémem je to, že ministr financí musí návrh fondu dát na program jednání vlády, do čehož se mu očividně nechce. (Vzhledem k rozpočtovým deficitům a rostoucímu zadlužení (+ prohraná arbitráž,…) je to (z pohledu politiků) pochopitelné, neboť náhrady se týkají jen omezeného počtu voličů.)

 

Žaloba na garanční fond nebo na stát?

 

Směrnice evropského parlamentu a rady 97/9/ES:

Systém musí být schopen vyplatit pohledávky investora co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od stanovení oprávněnosti a částky pohledávky 

Jedinou šanci mohou klienti očekávat od vstupu České republiky do Evropské unie. To bude mít za následek dvě důležité změny. Jednak budou pro Českou republiku plně závazné směrnice Evropské unie, které vyžadují rychlé a úplné vyplacení náhrad bez ohledu na způsob získání prostředků, za což odpovídá stát. Druhou novinkou bude možnost žalovat českou vládu u Evropského soudu. Pokud se v Evropské unii vydá směrnice, dodržuje se její smysl a ne „litera“ – smysl směrnice se však u nás nesplnil. Poté tedy budou moci klienti žalovat vládu pro nedodržení směrnice, do té doby lze pouze formálně žalovat garanční fond . Jiří Korb k tomu říká: „v principu je to možné, avšak nevyžalujete nic - protože my nic nemáme“.

 

Nová versus stará úprava – spěch versus ruce pryč od fondu

 

První právní úprava Garančního fondu obchodníků je z roku 2000, poslední změny přinesla již zmíněná novela z roku 2002. Současná úprava byla podle všech zúčastněných vytvořena ve spěchu, nikdo nebral ohled na to, že se tušilo (někteří to již věděli), že obchodníci zkrachují a hned od prvního roku budou obrovské závazky, nikdo neudělal ekonomickou analýzu navrženého systému,…

 

Nyní se připravuje nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu, současná verze zatím není definitivní, nicméně podoba ustanovení o ochraně investorů bude pravděpodobně schválena tak, jak je navržena, což znamená jediné – stát již nebude mít povinnost přispívat do fondu. Ostatně, i zástupce fondu Korb říká, že to je unikát v EU. Žádný fond takovou možnost, jak přijít k penězům jako český garanční fond, nemá. Nicméně současný systém je nesmyslný (malé příspěvky, nulový počáteční majetek fondu) a nový zákon dnešní situaci neřeší. Ten

Další články na téma Garanční fond

Klientům padlých makléřů pomůže stát

Dočkají se náhrady klienti padlých makléřů?

Stát nechce platit klientům padlých makléřů

předpokládá, že příjmy fondu se budou rovnat jeho výdajům. Z toho plyna naděje, že bude ustanoveno přechodné období, které překlene dnešní obrovskou propast mezi nároky z fondu a jeho konkrétními prostředky. Bude nutné konečně udělat rozvahu toho, co fond potřebuje, a kolik jsou ochotni s schopni obchodníci do fondu přispívat, aby nebyla ohrožena jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

 

V současnosti dosahují pohledávky vůči fondu výše 1,5 mld. Kč. Tato částka se nicméně může ještě výrazně měnit v závislosti na tom, jak dopadnou soudní spory, které vedou klienti Finnexu a ostatních obchodníků o uznání nároků. Rovněž výplaty klientů KTP Quantum jsou v ohrožení z toho důvodu, že správce konkurzní podstaty zatím nedodal soudu data o pohledávkách klientů (k provedení přezkumu). V případě, že fond bude vyplácet jen symbolické částky několika lidem, neměl by s tím být větší problém, pokud by ale stát přiřkl fondu peníze, jisté problémy by mohli klienti očekávat. Co bude náplní následujících dnů? V parlamentu se čeká na odpověď předsedy vlády na druhou interpelaci poslance Langera (ve věci odškodňování klientů zkrachovalých makléřských firem), na úřadě vlády se čeká, až ministr financí navrhne zařadit žádost fondu na program jednání vlády. Podle Korba tak panuje „patová situace“, kdy se nikomu nechce udělat další krok. Pouze klienti stále doplácejí na nedokonalý český zákon, který mimo jiné dává státu povinnost poskytnou fondu půjčku, nestanoví však kdy, na druhou stranu fond má přesně dán termín, dokdy musí začít s výplatou, avšak není řečeno, že náhrada musí být v plné výši, ni co má fond dělat, když nemá peníze, stát mlčí a banky mu nepůjčí.

 

Chcete si vyzkoušet investování na nejvyspělejším trhu světa? V naší Investiční hře si vyzkoušíte své schopnosti portfolio manažerů a navíc můžete vyhrát ceny v hodnotě 250 000 Kč

 

Překvapilo by vás, kdybyste dostali od fondu deset nebo dvacet korun jako náhradu za peníze u obchodníka? Co si myslíte o regulaci českého kapitálového trhu a vládách, které ji připravovaly?

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.