Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od absolventů učilišť se žádá dobrý přístup k práci

-
Střední odborná učiliště jsou typem střední školy, který připravuje žáky především pro výkon dělnických povolání a odborných činností. Délka studia na SOU se pohybuje od jednoho do tří let v oborech vedoucích ke střednímu odbornému vzdělání (nematuritních) a od čtyř do pěti let v maturitních oborech. Absolventi středních odborných učilišť jsou především připraveni pro výkon manuálních a odborných činností, případně pro výkon technickohospodářských profesí. Součástí výuky na SOU je praktická příprava. Z těchto základních atributů učňovského školství se odvíjí i přibližný charakter jejich budoucího uplatnění, který směřuje zejména do oblasti výroby a zahrnuje především manuální, více či méně specializované činnosti.

DŮLEŽITOST VLASTNOSTÍ

U absolventů učilišť je patrný obecně menší důraz na požadované vlastnosti, což signalizuje nižší nároky na tyto absolventy ve srovnání s těmi, kteří dokončili střední nebo vysokou školu. Za nejdůležitější vlastnosti a dovednosti absolventů středních odborných učilišť zaměstnavatelé považují: - smysl pro kvalitu - smysl pro hospodárnost - péči o bezpečnost a zdraví při práci - osvojení odborného základu Smysl pro kvalitu a smysl pro hopodárnost uvedlo jako vlastnosti "zcela nezbytné" či "velmi důležité" 81 procent, resp. 77 procent zaměstnavatelů. Je zjevné, že zaměstnavatelé preferují spíše takové vlastnosti potencionálních uchazečů - absolventů, které souvisejí s celkovým přístupem k práci a loajalitou k firmě. Ryze odborné dovednosti, ochota učit se, ústní a písemný projev - to vše je spolu s dalšími uvedenými vlastnostmi z hlediska zaměstnavatelů v pořadí důležitosti až na dalších místech. Zaměstnavatelé především vyžadují - což je nejvíce logické - aby jejich zaměstnanci neplýtvali prostředky firmy či organizace. Dalo by se také říci, že od zaměstnanců očekává, že budou mít smysl pro stejné ekonomické chování jako vedení: nebudou zbytečně zvyšovat náklady organizace. Z hlediska zaměstnavatele je hospodářský výsledek přinejmenším stejně důležitý jako výsledek konkrétní činnosti, tedy vlastní produkt nebo služba. Na základě získaných odpovědí lze očekávat, že například nadměrné používání firemního telefonu pro soukromé účely bude, jakožto projev ekonomické neloajality, přijímán s menším pochopením, než občasná mezera v odborných znalostech. Vysoká priorita přikládaná též péči o bezpečnost azdraví při práci (73 procent zaměstnavatelů ji považuje za "velmi důležitou") svědčí opět o velkém významu praktických aspektů činnosti organizace, které jsou zvláště v případě absolventů SOU velmi namístě. Jak manuální dělnické profese, tak specializované, odborné úkony, které - jak již bylo zmíněno - v náplni práce absolventů SOU převažují, vyžadují zvýšenou pozornost věnovanou dodržování nutných bezpečnostních opatření. Lze očekávat, že právě vyučení uchazeči o zaměstnání se v průběhu pracovní činnosti nejčastěji setkají s nutností dbát o vlastní bezpečnost a prevenci před možnými pracovními úrazy. Riskantní chování zaměstnanců je v tomto případě vnímáno negativněji než například nedostatek kreativity, neboť představuje přímé nebezpečí pro zaměstnávající organizaci, která je odpovědná za škody způsobené vlastní činností. Obecně se dá říci, že i zde se projevuje očekávání zaměstnavatele týkající se potřebné dávky odpovědnosti budoucího zaměstnance vůči firmě či organizaci, v níž pracuje. Poměrně vysokou prioritu přisoudili zaměstnavatelé též osvojení odborného základu (velmi důležitá je pro 70 procent zaměstnavatelů. Nesmíme však zapomínat, že tato vlastnost - jakkoli je na první pohled v očích laické veřejnosti "nejdůležitější" - skončila až na čtvrtém (!) místě, za již uvedeným smyslem pro kvalitu, smyslem pro hospodárnost a péčí o bezpečnost a zdraví při práci. Odborná způsobilost tedy tvoří - v očích zaměstnavatelů - u vyučených uchazečů o zaměstnání velmi významnou součást jejich počáteční "výbavy" - avšak můžeme se domnívat, že v porovníníé s již uvedneými vlastnostmi na nepřednějších místech, se zaměstnavatelům jeví jako méně důležitá.

NEJMÉNĚ DŮLEŽITÉ VLASTNOSTI

Vedle reprezentativního vzhledu je relativně nízký význam přikládán ústnímu i písemnému projevu, a i zběhlosti ve využívání výpočetní techniky. To lze v případě absolventů SOU přičíst skutečnosti, že zmíněné schopnosti nejsou u většiny pracovních pozic pro tyto absolventy nezbytně nutné: charakter práce bývá zpravidla zaměřen na úzce definované činnosti. Co se týče zběhlosti ve využívání výpočetní techniky, jde spíše o specifickou dovednost, jejíž potřeba závisí na charakteru vykonávané práce. Na druhou stranu pouhých 14 procent zaměstnavatelů uvedlo, že tuto dovednost vůbec nehledá lze se domnívat, že znalost alespoň základů výpočetní techniky se obecným požadavkem na absolventy postupně stává. K méně požadovaným vlastnostem se řadí též všeobecné vědomosti: z hlediska zaměstnavatele jsou pochopitelně důležitější znalosti přímo související s vykonávanou prací, což v případě vyučených absolventů platí dvojnásob. V této souvislosti je zajímavé povšimnout si míry rozdílnosti v hodnocení obou položek: odborný základ stojí na čtvrtém místě žebříčku důležitosti, zatímco všeobecné vědomosti se řadí téměř na samý závěr. Absolvent SOU by tedy - dle názorů zaměstnavatelů - měl mít především určitou odbornost, kterou s sebou přinese do svého zaměstnání. Také zběhlost v cizích jazycích je v případě absolventů SOU v porovnání s ostatními položkami na žebříčku důležitosti relativně málo vyhledávaná. Stále je však "velmi důležitá" pro 19 % zaměstnavatelů. V této souvislost je nutné si uvědomit, že znalost cizích jazyků je v určitém smyslu spíše odbornou dovedností, která se často uplatňuje přímo v konkrétní pracovní pozici.

OBTÍŽNĚ NALÉZANÉ VLASTNOSTI

Neméně zajímavé jsou i názory zaměstnavatelů na to, které vlastnosti absolventů se na trhu práce nejobtížněji "hledají". Co se týče těchto "nedostatkových" vlastností zaměstnavatelé se vyjádřili následovně: V případě absolventů SOU zaměstnavatelům nejvíce scházejí: - smysl pro hospodárnost - hluboké a úzké profesní znalosti - smysl pro kvalitu Je vidět, že na prvních třech místech žebříčku se setkáváme až na jednu výjimku se stejnými položkami, jako v předchozím případě. Smysl pro kvalitu a smysl pro hospodárnost jsou vlastnostmi, které jsou z hlediska zaměstnavatelů jak nejvíce důležité, tak i neobtížněji nalézané. "Velmi obtížně" lze získat absolventy SOU s těmito vlastnostmi podle 37 procent (smysl pro hospodárnost), resp. 35 procent (smysl pro kvalitu) zaměstnavatelů. Mezi vlastnostmi, které u absolventů SOU zaměstnavatelům nejvíce scházejí, dále patří hluboké a úzké profesní dovednosti (36 procent zaměstnavatelů je nachází "velmi obtížně"). Je tedy zřejmé, že vedle kvalit týkajících se již zmíněného loajálního vztahu k firmě, je nejvíce postrádána hluboká profesní způsobilost. Je trochu zarážející, že jde o vlastnost, která je jakýmsi logickým předpokladem úspěšně vykonávané práce. Jako zajímavá se též jeví skutečnost, že získat lidi s hlubokými a úzkými profesními dovednostmi je dle mínění firem o dost těžší, než získat ty, kteří mají široké profesní dovednosti. Oproti tomu nejmenší problém je - dle názorů zaměstnavatelů - získat lidi, kterým nechybí reprezentativní vzhled, všobecné vědomosti, adaptabilita a písemný projev.

(Z pubikace Absolventi na trhu práce - Co zaměstnavatelé očekávají?)
Autor:


Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.