Skoro každá žena s malými dětmi se setkala při přijímacím řízení kvůli nim s problémy. »Přihlásila jsem se na inzerát na volné místo referentky jednoho podniku, kde požadovali určité vzdělání a praxi,« říká Eva Mládková z Prahy. Požadavky na vzdělání i praxi Eva Mládková beze zbytku splňovala, zpočátku také přijímací řízení probíhalo zcela hladce. »V životopise jsem neuvedla, jak staré mám děti, a to byl, jak se později ukázalo, kámen úrazu,« popisuje své zkušenosti. »I když jsem byla rozhodnutá případnou nemoc dětí řešit za pomocí babiček nebo slečen na hlídání, nedostala jsem šanci. Místo obsadili bezdětnou starší paní a nic nezdůvodňovali,« dodává Eva Mládková.
Takovým praktikám by ale mohl být v nejbližší době konec. »Novela zákona o zaměstnanosti, který schválila Poslanecká sněmovna s platností od 1. října letošního roku, zakazuje zveřejňování nabídek za městnání, které obsahují diskriminační prvky, jako jsou věk, pohlaví, politická příslušnost a podobně. Právo na za městnání nemůže zaměstnav a tel odepřít z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka víry nebo politického přesvědčení, novela bere v úvahu i jiné okolnosti, jako je etnický nebo sociální původ, manželský a rodinný stav,« říká právník ministerstva práce a sociálních věcí Ladislav Jouza.
Za diskriminační inzerát může být udělena pokuta
Za inzerát, který bude v budoucnu obsahovat diskriminační prvky, může dostat jeho zadavatel pokutu. Její výše činí až 250 000 korun a při opakovaném provinění až milion korun. »Pokutován bude v takovém případě zaměstnavatel nebo zprostředkovatelská firma, nikoliv sdělovací prostředek, který tento inzerát zveřejní,« vysvětluje Ladislav Jouza. Stejná sankce hrozí i firmě, která z diskriminačních důvodů zájemce o zaměstnání nepřijala.
Poškozený občan má šanci u soudu
Jenže předpisy jsou jedna věc a realita druhá. Jenom novelizovaná právní norma pracovní diskriminaci neodstraní. Občan, který má pocit, že ho firma nepřijala z výše uvedených důvodů, má možnost se bránit u soudu. Tam může uplatňovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku diskriminačního jednání zaměstnavatele nebo podat návrh, že je zaměstnavatel povinen opět ho do zaměstnání přijmout. Litera zákona je srozumitelná, jeho aplikace v praxi však bude složitější. Snadno se dá oznámkovat třeba test vědomostí, horší je to s oceněním vystupování uchazeče či kvalitou dosavadní praxe. Rovněž nemusí být v inzerátu ani zmínka o jakékoliv diskriminaci z hlediska věku, přesto může hrát v konečném rozhodování důležitou roli. »Domnívám se, že bude těžké dokázat zaměstnavateli, že konkrétní uchazečku nevzal kvůli dvěma malým dětem nebo naopak vyššímu věku, když bude tvrdit, že neuspěla pro slabší výkon u ústní části pohovoru,« říká advokát Vladimír Lamacz. Dokazování diskriminace by bylo nejen zdlouhavé, ale i obtížné. »Neúspěšný uchazeč by musel podat žalobu na společnost a poměrně složitě dokazovat, jak byl diskriminován. Celý mechanismus přijímacího řízení bývá obchodním tajemstvím, a to pak společnosti nikdo nepřikáže, aby údaje z něj zveřejnila,« dodává Vladimír Lamacz. Šancí by podle něho bylo třeba to, kdyby celá skupina odmítnutých uchazečů postupovala společně a podařilo se jí dokázat, že na místo, kde bylo požadováno vysokoškolské vzdělání, byl přijat pracovník jen se středoškolským vzděláním. Všechno by se podle Ladislava Jouzy mohlo zjednodušit po novelizaci občansko-soudního řádu. Pak by se měly role obrátit - ne neúspěšný uchazeč, ale zaměstnavatel bude dokazovat, že konkrétního pracovníka nepřijetím do práce nediskriminoval.
Někde zákaz neplatí
Někdy nemusí formulace inzerátu znamenat přímo diskriminaci, i když je požadován na dané místo třeba muž. Jsou totiž profese, které bez ohledu na diskriminaci příslušníci obou povolání vykonávat nemohou. Nikdo by jistě nenařkl předáka horníků z diskriminace vůči ženám, pokud by na místo horníka přijal muže, a ne ženu. »Právě z těchto důvodů novela zákona připouští výjimky,« uvádí Ladislav Jouza. »Za diskriminaci se nebude považovat také například nepřijetí občana se sníženou pracovní schopností do zaměstnání, když pro jeho vykonávání je nezbytná zvláštní zdravotní způsobilost. Jde třeba o pokrývače či řidiče z povolání,« říká Ladislav Jouza. Představitelé firem se také brání nařčení, že svými podmínkami některé uchazeče poškozují. »V našem inzerátu sice říkáme, že uvítáme na místo marketingového a PR managera muže, ale žádnou diskriminaci nemáme na mysli. Jsme jen zatím čistě ženský kolektiv, a to nedělá moc dobrotu,« vysvětluje formulaci inzerátu v denním tisku Martina Kemrová, vedoucí odboru marketingu a styku s veřejností Českého rozhlasu. »Navíc člověk, kterého hledáme, bude třeba většinu týdne na cestách, a to by třeba maminka s malými dětmi asi být nemohla,« dodává Martina Kemrová. Podle názoru advokáta Vladimíra Lamacze by však takové znění inzerátu za diskriminační bylo považováno.
Jak může vypadat diskriminační inzerát
* Přijmeme muže do 40 let pro práci v bance
* Na místo asistentky přijmeme ženu ve věku do 25 let
* Pro práci ve firmě hledám dívku atraktivního vzhledu
* Přijmeme pracovníka na funkci výrobně-technický ředitel ve věku 35 až 45 let
Takovým praktikám by ale mohl být v nejbližší době konec. »Novela zákona o zaměstnanosti, který schválila Poslanecká sněmovna s platností od 1. října letošního roku, zakazuje zveřejňování nabídek za městnání, které obsahují diskriminační prvky, jako jsou věk, pohlaví, politická příslušnost a podobně. Právo na za městnání nemůže zaměstnav a tel odepřít z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka víry nebo politického přesvědčení, novela bere v úvahu i jiné okolnosti, jako je etnický nebo sociální původ, manželský a rodinný stav,« říká právník ministerstva práce a sociálních věcí Ladislav Jouza.
Za diskriminační inzerát může být udělena pokuta
Za inzerát, který bude v budoucnu obsahovat diskriminační prvky, může dostat jeho zadavatel pokutu. Její výše činí až 250 000 korun a při opakovaném provinění až milion korun. »Pokutován bude v takovém případě zaměstnavatel nebo zprostředkovatelská firma, nikoliv sdělovací prostředek, který tento inzerát zveřejní,« vysvětluje Ladislav Jouza. Stejná sankce hrozí i firmě, která z diskriminačních důvodů zájemce o zaměstnání nepřijala.
Poškozený občan má šanci u soudu
Jenže předpisy jsou jedna věc a realita druhá. Jenom novelizovaná právní norma pracovní diskriminaci neodstraní. Občan, který má pocit, že ho firma nepřijala z výše uvedených důvodů, má možnost se bránit u soudu. Tam může uplatňovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku diskriminačního jednání zaměstnavatele nebo podat návrh, že je zaměstnavatel povinen opět ho do zaměstnání přijmout. Litera zákona je srozumitelná, jeho aplikace v praxi však bude složitější. Snadno se dá oznámkovat třeba test vědomostí, horší je to s oceněním vystupování uchazeče či kvalitou dosavadní praxe. Rovněž nemusí být v inzerátu ani zmínka o jakékoliv diskriminaci z hlediska věku, přesto může hrát v konečném rozhodování důležitou roli. »Domnívám se, že bude těžké dokázat zaměstnavateli, že konkrétní uchazečku nevzal kvůli dvěma malým dětem nebo naopak vyššímu věku, když bude tvrdit, že neuspěla pro slabší výkon u ústní části pohovoru,« říká advokát Vladimír Lamacz. Dokazování diskriminace by bylo nejen zdlouhavé, ale i obtížné. »Neúspěšný uchazeč by musel podat žalobu na společnost a poměrně složitě dokazovat, jak byl diskriminován. Celý mechanismus přijímacího řízení bývá obchodním tajemstvím, a to pak společnosti nikdo nepřikáže, aby údaje z něj zveřejnila,« dodává Vladimír Lamacz. Šancí by podle něho bylo třeba to, kdyby celá skupina odmítnutých uchazečů postupovala společně a podařilo se jí dokázat, že na místo, kde bylo požadováno vysokoškolské vzdělání, byl přijat pracovník jen se středoškolským vzděláním. Všechno by se podle Ladislava Jouzy mohlo zjednodušit po novelizaci občansko-soudního řádu. Pak by se měly role obrátit - ne neúspěšný uchazeč, ale zaměstnavatel bude dokazovat, že konkrétního pracovníka nepřijetím do práce nediskriminoval.
Někde zákaz neplatí
Někdy nemusí formulace inzerátu znamenat přímo diskriminaci, i když je požadován na dané místo třeba muž. Jsou totiž profese, které bez ohledu na diskriminaci příslušníci obou povolání vykonávat nemohou. Nikdo by jistě nenařkl předáka horníků z diskriminace vůči ženám, pokud by na místo horníka přijal muže, a ne ženu. »Právě z těchto důvodů novela zákona připouští výjimky,« uvádí Ladislav Jouza. »Za diskriminaci se nebude považovat také například nepřijetí občana se sníženou pracovní schopností do zaměstnání, když pro jeho vykonávání je nezbytná zvláštní zdravotní způsobilost. Jde třeba o pokrývače či řidiče z povolání,« říká Ladislav Jouza. Představitelé firem se také brání nařčení, že svými podmínkami některé uchazeče poškozují. »V našem inzerátu sice říkáme, že uvítáme na místo marketingového a PR managera muže, ale žádnou diskriminaci nemáme na mysli. Jsme jen zatím čistě ženský kolektiv, a to nedělá moc dobrotu,« vysvětluje formulaci inzerátu v denním tisku Martina Kemrová, vedoucí odboru marketingu a styku s veřejností Českého rozhlasu. »Navíc člověk, kterého hledáme, bude třeba většinu týdne na cestách, a to by třeba maminka s malými dětmi asi být nemohla,« dodává Martina Kemrová. Podle názoru advokáta Vladimíra Lamacze by však takové znění inzerátu za diskriminační bylo považováno.
Jak může vypadat diskriminační inzerát
* Přijmeme muže do 40 let pro práci v bance
* Na místo asistentky přijmeme ženu ve věku do 25 let
* Pro práci ve firmě hledám dívku atraktivního vzhledu
* Přijmeme pracovníka na funkci výrobně-technický ředitel ve věku 35 až 45 let
