V kostce řečeno se autoři novely rozhodli umožnit rozšíření závaznosti kolektivních smluv na všechny podniky činné v daném odvětví. Smluvní strany kolektivní smlouvy (zaměstnavatel-zaměstnanec) vyššího stupně (uzavírají se pro větší počet zaměstnanců) mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, že dohoda je závazná i pro další zaměstnavatele, které spadají pod stejnou nebo podobnou výrobu nebo činnost.
Patří sem i podniky velmi drobné, ve kterých mají možná pět, možná dvacet zaměstnanců a možná tam vůbec žádné odbory nejsou. Tedy - tímto zákonem jsou vázáni i ti zaměstnavatelé, na jejichž půdě jejich firmy nikdy žádné odbory nevznikly a kolektivní vyjednávání, tj. vyjednávání o specifikách pracovněprávních vztahů zaměstnavatel - zástupci zaměstnanců, se nekoná. Přijde vám to nelogické? Ano, vám jako šéfovi ne ale dle našich zákonodárců má tato novela zabránit konkurenční výhodě zaměstnavatelů, kteří se brání kolektivnímu vyjednávání, čímž si vytvářejí výhodnější cenu práce a lepší postavení na trhu na úkor svých zaměstnanců.
Odbory zlikvidují malé firmy
A tady je jádro problémů. Zástupci zaměstnanců, tedy odbory, výrazně posilují své postavení - vlastně uplatňují své slovo bez ohledu na to, zda v konkrétním podniku vůbec mají své zastoupení. O správnosti takového postupu se kriticky vyjádřil Senát a předloženou normu odmítl. Ke stejnému názoru se přiklonil prezident republiky Václav Klaus a návrh novely vrátil sněmovně. Ovšem marně. Jak tato skutečnost bude v praxi fungovat? Ministerstvo práce a sociálních věcí je povinno zaslat vzniklou kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě úřadům práce. Ty umožní každému, kdo o to požádá, do těchto smluv nahlédnout a seznámit se s jejím obsahem. Tudíž, pokud se vaši podřízení budou na podobnou smlouvu odkazovat, nejprve si zjistěte, zda existuje. A pokud ano, musíte se jí držet!
Pozor na váš obor činnosti!
Při důkladném prozkoumání novely najdete i řadu dalších komplikací. Každý podnikatel, respektive jeho podnikání je zařazeno na seznam tzv. OKEČ neboli na kód odvětvové klasifikace ekonomických činností. A proti tomuto zařazení na seznam není pražádného odvolání. Marné je poukazování firem na fakt, že předmět činnosti, který vykonávají na základě svých živnostenských oprávnění, vůbec nesouhlasí se zařazením do konkrétního odvětví. Přesto v této vyhlášce jsou a přesto na ně bude platit vyšší kolektivní smlouva a oni budou zavázáni tímto předpisem. Na základě rozhodnutí někoho úplně jiného, aniž se mohli podílet na kolektivním vyjednávání a na stanovení podmínek, které byly touto smlouvou nastoleny.
 |
Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se? |
Zákon proti zaměstnavatelům
Původně deklarovaný smysl - že v podstatě vyšší kolektivní smlouva bude předpisem, který bude chránit také práva zaměstnanců malého zaměstnavatele, který ve skutečnosti žádné odbory ve své firmě zřízeny nemá - předložená norma však nesplní. V praxi podle této logiky asi dojde k obrácené situaci - půjde se proti zájmům těchto zaměstnanců, protože zaměstnavateli a také jeho zaměstnancům už nedáváme šanci, aby si vyjednali podmínky, které právě vyhovují specifičnosti firmy, ve které pracují, práci, kterou vykonávají, jejich věkovému složení, dalším potřebám této firmy a zaměstnavatelů jako takových. Jinak řečeno - bez ohledu na specifika budou zkrátka jednou provždy svázáni předpisem, který nemohli žádným způsobem ovlivnit. Přitom problematiku rozšiřování závaznosti kolektivních smluv na další zaměstnavatele právo Evropského společenství ani mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, výslovně neupravují.
Problémy s odbory si užívají hlavně velcí zaměstnavatelé. Své si přetrpěl management Škody Auto, když na začátku roku musel s odbory tvrdě vyjednávat Celkem 1,3 miliardy korun totiž bude muset navíc vyplatit mladoboleslavská automobilka na personálních nákladech v příštích dvou letech. Odborářská podniková rada si vymohla sedmi procentní meziroční růst mezd. Výsledek vyjednávání byl zlomem ve vývoji tuzemského průmyslu. Prokázalo se, že odbory dokážou sjednotit nejen stovky zaměstnanců, jako třeba při přípravách stávek v Letu Kunovice či v České zbrojovce, ale i desítky tisíc lidí a ty přivést až ke stávce.
V podobném rozsahu byla loni vyhlášena stávková pohotovost ve společnosti Ispat Nová Huť, ale pod tlakem vedení firmy polovina zaměstnanců stávkovat odmítla. Vyjednávání ve Škodě Auto je zářným příkladem pro odboráře ve firmách, které mají větší počet zaměstnanců a prosperují, že koordinovaný nátlak je účinný.
Škodováčtí odboráři vymohli vyšší benefity a růst mezd, než s jakým společnost počítala. Mimořádně vysoký zisk firmy 3,5 miliardy korun, kterým argumentovali, přitom nevznikl jen lepší prací zaměstnanců, ale především úsporami. A vedení, nikoli odboráři, muselo hledat, kde a jak ušetřit.
Co si odboráři vymohli?
-
Zvýšení tarifních mezd od června 2005 o sedm procent
-
Zvýšení osobního ohodnocení od července o sedm procent
-
Zachování třináctého platu
-
Penzijní připojištění se navýší o 150 korun na 300 korun
-
Příplatky o korunu na hodinu za noční směnu a o 50 haléřů za hodinu za odpolední směnu od dubna
Síla odborů
Odbory prošly za poslední staletí zásadní proměnou. Na přelomu 19. a 20. století mohly legálně vykonávat pro své členy jen velmi málo. Na sklonku 20. století se však jejich síla zvětšila natolik, že si mohou dovolit dělat téměř vše, včetně organizování nátlakových akcí (stávka na železnici, v letecké dopravě, v bankovnictví), které ve společnosti, jež je založena na rozsáhlé dělbě práce, páchají nedozírné škody.
Jaký je vývoj v odborových organizacích ve světě?
Například v USA klesl počet odborově zorganizovaných pracujících od roku:1954 z 32 % na 14 % a v soukromém sektoru představuje pouze 10 %. Trh práce je relativně flexibilní. Na druhou stranu se trhy práce v Evropě a Austrálii od trhu amerického liší vyšší mírou unionizace a větší štědrostí systémů sociálního zabezpečení. Ve Francii například kolektivní smlouvy pokrývají 95 % zaměstnanců, přestože nominálně organizovaných je pouze 9 % pracujících. Pro Německo je to 92 % zaměstnanců při 29 % nominálního členství v odborech. V USA a Japonsku se kolektivní smlouvy dotýkají pouze asi 20 % pracujících. Výsledkem je nízká flexibilita trhu práce v zemích s regulovanými trhy a tedy nízký nárůst počtu pracovních míst. Mezi lety 1980-96 tento růst pro 15 zemí představoval 1,7 %, zatímco v Japonsku to bylo 17,2 % a v USA 26,8 %. To se samozřejmě projevuje i v počtu nezaměstnaných, což představuje největší problém hospodářství zemí EU.
Jak založit odbory v ČR?
Odborová organizace může vzniknout sdružením již pouhých tří osob ve věku od 18 let. Stát prostřednictvím Ministerstva vnitra pouze eviduje vznik odborových organizací a dohlíží na to, aby nevyvíjely činnost politických stran nebo nepodnikaly. K tomu, aby odborová organizace měla postavení právního subjektu, se musí zaevidovat na Ministerstvu vnitra nebo přímo u některého z již existujících odborových svazů, v nichž se sdružují zaměstnanci podle profesí.
 |
Faktoring: jak se neodříznout od peněz. Čtěte ZDE. |
