Rozhodli jste se odejít ke konkurenci, protože vám nabídla lepší podmínky? Zkontrolujte si, zda se ve vaší pracovní smlouvě neskrývá překážka s tajemným názvem konkurenční doložka.
Jana Kadlecová z Prahy pracovala jako obchodní zástupkyně ve velké farmaceutické společnosti. „Nedávno jsem dostala zajímavou nabídku na podobné místo u jiné firmy,“ říká. „Protože jsem se necítila moc dobře mezi stávajícími kolegy, rozhodla jsem se návrh přijmout a z práce jsem odešla.“ Dnes pracuje jako asistentka. Proč? Zapomněla, že ve staré pracovní smlouvě měla konkurenční doložku.
Znalosti vám nevezmou
Konkurenční doložka je váš slib zaměstnavateli, že pokud od něj odejdete, po určitou dobu - nejvýše však jeden rok - nenastoupíte k firmě, která se zabývá stejnou nebo podobnou činností, nebo že sami nebudete v takovém oboru podnikat. Šéf si vás tak pojistí, abyste konkurenci nepředali znalosti, které jste v práci načerpali. Jedná se o ty informace, které váš zaměstnavatel před ostatními tají, protože mají velkou hodnotu v soutěži firem o zákazníka. „Sice svého bývalého šéfa chápu, vím totiž hodně o jeho obchodní strategii,“ přiznává Kadlecová, „ale rozčiluje mě, že nemůžu rok pracovat v oboru, v němž mám spoustu zkušeností.“
Kdy je možné doložku vyžadovat
Doložka, která musí být písemná, bývá většinou součástí pracovní smlouvy, ale může být podepsána i později, dokonce i při odchodu z práce. Zaměstnavatel ji může po zaměstnanci chtít jen v oprávněném případě. Pracovník se opravdu musí setkávat s informacemi o výrobních postupech nebo o zákaznících, jejichž vyzrazení by mohlo firmě uškodit. „Podpis konkurenční doložky nebude možné požadovat od pracovnice podatelny, skladníka nebo řidiče, kteří se k takovým informacím nedostávají,“ říká pražská advokátka Olga Preclíková, „na rozdíl třeba od obchodního manažera, který s nimi běžně pracuje.“ Ani po něm však nemůže zaměstnavatel žádat, aby nenastoupil do práce, kde tyto informace nemá možnost vůbec využít.
Na co máte nárok
To, že někdo pracuje s počítači, ještě neznamená, že nemůže nastoupit do firmy, která se věnuje úplně jiné oblasti informatiky. Aby se předešlo sporům, je lepší, když konkurenční doložka přesně vymezuje druh zakázané činnosti.
Za každý měsíc, ve kterém nemůžete pracovat ve svém oboru, se s vámi musí bývalý zaměstnavatel náležitě vyrovnat. To znamená, že za dočasné znevýhodnění na trhu práce musíte dostat přiměřenou odměnu, obvykle ve výši průměrného výdělku za každý měsíc, po který nebudete pracovat v oboru. Konkurenční doložkou se chrání například softwarové firmy, banky, ale třeba i televizní společnosti. Josef Vodrážka pracoval ve filmovém studiu při výrobě pořadů. Když odešel, byl připraven svůj závazek zaměstnavateli dodržet. „Dostal jsem však tak zajímavou nabídku jiné produkční firmy, že jsem bývalému zaměstnavateli raději zaplatil pokutu a ke konkurenci nastoupil,“ popisuje Vodrážka.
Zaměstnanec může dostat pokutu
Pokutu musí pracovník zaplatit jen v případě, že je sjednána v dohodě. V praxi tam ale bývá téměř vždy, aby měl bývalý šéf v ruce nějaký prostředek proti nespolehlivému podřízenému. V tom případě je obvykle stanovena i výše pokuty. „Když zaměstnanec zaplatí sjednanou pokutu, jeho závazek zaniká,“ doplňuje Olga Preclíková a dodává: „Pokud by však vyzrazením informací vznikla zaměstnavateli škoda, mohl by se vůči zaměstnanci domáhat její náhrady.“ Přitom však zaměstnavatel musí dokázat, že mu škoda vznikla v souvislosti s jednáním bývalého zaměstnance. Náhradu škody může vymáhat i tehdy, když ke škodě skutečně došlo a konkurenční doložka sjednána nebyla.
***
Firma si vás může pojistit, abyste své znalosti nepředali konkurenci
O autorovi| text PETR SUCHOMEL, Autor je spolupracovníkem redakce
