Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Odjíždíte za prací do cizí země? Seznamte se s jejími pravidly práce a pojištění

  • 13
Než odjedete pracovat do ciziny, poraďte se na úřadě práce o sociálním a zdravotním pojištění země, kam se vydáváte za prací. Před návratem domů si sežeňte všechna potvrzení. Jinak můžete přijít třeba o podporu. Přečtěte si příběhy tří mladých lidí, kteří doplatili na neznalost pravidel práce v cizině.

Řada lidí se každý rok přesvědčí o tom, že měnit pracovní místa mezi jednotlivými státy Evropské unie není tak bezstarostné, jako se přestěhovat za prací třeba z Brna do Prahy.

V Evropské unii není nikdo, kdo bude kontrolovat, zda máte zápočtový list, anebo zda jste v zaměstnání pojištěni. Pak se může stát, že při ztrátě zaměstnání nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti či přijdete dokonce i o roky započítávané do důchodu.

Příběh první: Nezaměstnaná ve Španělsku

Karolína Z. po několika letech práce ve Španělsku dostala výpověď. Zaregistrovala se sice na španělském úřadu práce, ale současně zrušila bankovní účet i ubytování a vrátila se zpátky do Česka v domnění, že jí bude Španělsko přes půl Evropy posílat podporu v nezaměstnanosti.

Ve Španělsku však lidé evidovaní na úřadech práce musí nahlásit, že hodlají vycestovat. Karolína se nyní na dálku velmi obtížně dohaduje se španělským úřadem, aby jí poskytl podporu v nezaměstnanosti. České úřady jí nemohou pomoci.

Správný postup: "Dívka se měla nejdříve registrovat u španělského pracovního úřadu INEM a měla zůstat ve Španělsku do doby, než obdrží rozhodnutí o evidenci a dávkách v nezaměstnanosti. Jakmile by jí byly přiznány španělské dávky v nezaměstnanosti, měla by právo požádat o jejich převod do České republiky," vysvětluje poradce EURES David Chlupáček. Toto pravidlo platí pro všechny státy Evropské unie.

Karolína si po registraci na španělském pracovním úřadu měla vyžádat formulář E303, se kterým se měla do sedmi dnů hlásit na českém úřadu práce. Pokud by si Karolína nechala posílat dávky do Česka, pobírala by je maximálně tři měsíce. Po celou dobu by jí český úřad práce vyplácel dávku v nezaměstnanosti, jaká se vyplácí španělským nezaměstnaným, a to v přepočtu z eur na českou korunu.

"Karolína by tak byla po celou tuto dobu považována za španělského nezaměstnaného a pojištěnce. Teprve po ukončení výplaty dávek by požádala španělské úřady o vystavení evropských formulářů, aby se jí pojistné doby započítaly na důchod, nemocenskou a jiné dávky," vysvětluje David Chlupáček správný postup.

nenaleťte podvodníkům

* Neplaťte v zahraničí dopředu zálohy za zprostředkování práce.

* Chtějte pracovní smlouvu předem a pečlivě si ji prostudujte.

* Nikdy nedávejte z rukou ani "do úschovy" cestovní pas, občanský průkaz.

* Prověřte si zprostředkovatelskou agenturu. Seznam českých akreditovaných agentur najdete na portal. mpsv.cz.

* Vezměte si dostatek peněz i na zpáteční cestu a nespoléhejte, že si na ni v cizině vyděláte.

Příběh druhý: Zapomněl si zajistit pracovní smlouvu i povinné pojištění

Jan K. se dohodl s agenturou, která měla sídlo v Praze, na práci v cizině. Jako agenturní zaměstnanec byl v Británii, pak ve Francii, a když už ani tam agentura pro něj neměla práci, zůstal v Paříži bez pomoci. Vrátil se do Česka, kde zažádal o podporu v nezaměstnanosti.

Neměl na ni nárok, neboť kromě jakéhosi "cáru papíru" neměl s agenturou pracovní smlouvu ani žádný zápočtový list. Nevěděl, zda za něj platili zdravotní a důchodové pojištění. Pracovníci EURES později zjistili, že Jan K. v době, kdy pracoval ve Francii, byl pojištěn v Portugalsku. Agentura, která ho do ciziny vyslala, mezitím svou pobočku v Praze zrušila.

Správný postup: Před odjezdem si měl Jan zjistit, zda má agentura od ministerstva práce a sociálních věcí registraci. Tyto informace jsou na http://www.mpsv.cz/cs/.

Jan K. udělal chybu, protože neměl s agenturou pořádnou pracovní smlouvu a netrval na tom, aby mu zajistila povinné pojištění, pracovní registraci a také osobní číslo pojištění, které vydává zdravotní pojišťovna v zemi, kde je zaměstnán a kde pracuje.

Když už neměl osobní číslo pojištění, měl určitě požadovat, aby mu zaměstnavatel vydal aspoň výplatní pásky, které mohly posloužit jako důležitý doklad. "Před návratem do Česka si měl také vyžádat potvrzení o zaměstnání, které plní funkci zápočtového listu. Při přemístění z Británie do Francie a z Francie do Česka si měl Jan K. nechat vystavit evropský formulář E301. Pak by se mu sčítaly doby pojištění a zaměstnání ze všech států, ve kterých pracoval," popisuje poradce EURES.

Příběh třetí : Bez zápočtového listu nemohl doložit práci v cizině

Adama J. zlákala možnost výdělku v Británii. Jeho šéfové Poláci, Slováci a Češi ho propustili v době, kdy byl kvůli úrazu na nemocenské. Vrátil se do Česka. Firma mu nevydala zápočtový list, takže v Česku nebyl schopen doložit, že v Londýně pracoval a byl pojištěn. Nemohl tedy dostávat podporu v nezaměstnanosti.

Správný postup: "I když je britský systém odlišný od českého, určitě není obvyklé propustit zaměstnance v době pracovní neschopnosti. Za předpokladu, že měl Adam J. lékařské potvrzení o úrazu a nemoci, mohl se bránit a odvolat se k zaměstnaneckému tribunálu, který v Británii funguje. Poradit by se mohl také s poradcem EURES v Británii nebo v Citizens Advice Bureau," říká David Chlupáček.

Bez potvrzení o zaměstnání neboli zápočtového listu od britského zaměstnavatele neměl Adam ze země vůbec odjíždět, protože nemohl požádat o vystavení formuláře E301, na jehož základě by mu v Česku mohli vyplácet dávky v nezaměstnanosti.