Co všechno se může stát během trvání pojistné smlouvy?
Během poměrně dlouhé doby, po kterou trvá pojistná smlouva, může dojít k některým situacím, o kterých byste měli být dopředu obeznámeni. Často je sděleno jen to, co nastane v případě pojistné události, ale situací může nastat celá řada:
-
dostanete se do vážných finančních potíží, bude potřebovat značnou finanční hotovost
-
budete chtít být stále životně pojištěni, ale vybrali jste si jiný produkt či jinou pojišťovnu
-
sníží se vám příjmy a nebude moci pojištění dále platit
-
budete si chtít vybrat část prostředků, které jste do pojištění investovali
-
nejste spokojeni s uzavřenou pojistnou smlouvou
a) finanční krize
V tomto případě se můžete rozhodnout ukončit pojištění předčasně a porušit zákonnou podmínku pro uplatnění daňové úlevy (pokud jste požívali daňových výhod). V takovém případě je nutné v daňovém přiznání uvést jako příjmy uplatněnou daň za příslušné roky trvání pojištění. Pojistné za sociální a zdravotní pojištění není nutné doplácet. Odbytné ale bude zdaněn srážkovou daní ve výši 25%. Pokud vám přispíval zaměstnavatel, je 25% zdaněno i pojistné zaplacené zaměstnavatelem. Zaměstnavatel pak již nemá dodatečnou daňovou povinnost, stát si své vybere od pojištěného.
|
Předčasné ukončení pojistné smlouvy daňově zvýhodněného životního pojištění |
| Odbytné |
-25% |
| Získanou daňovou úlevu dodanit |
Daňové přiznání |
| Příspěvky zaměstnava tele |
-25% |
Některé pojišťovny u vybraných produktů nabízejí možnost půjčky. Klient místo žádosti o odbytné tak může požádat o půjčku do výše odbytného za výhodnější úrokovou sazbu. Na tuto půjčku není právní nárok, úroková sazba a další náležitosti budou součástí smlouvy o půjčce. V případě pojistné události se nesplacená část půjčky odečte.
b) produkt jiné pojišťovny je lepší
Prostředky nelze mezi životními pojišťovnami převádět (jak to bylo dříve možné u penzijních fondů). Zjistíte-li, že jiný produkt je výhodnější, stejně jako v prvním případě je třeba pojistnou smlouvu vypovědět a sjednat novou s jinou pojišťovnou. Další možností je přestat platit pojistné u první pojišťovny (viz. c) a sjednat další smlouvu s nově vybranou pojišťovnou. Možné je také sjednání životního pojištění s několika pojišťovnami.
c) nemám na placení pojistného
Pokud se sníží vaše příjmy či z jiného důvodu nebudete dále chtít platit pojistné, nebude možné dále uplatňovat daňový odpočet, ale pojištění může pokračovat. V tomto případě, kdy nebudete požadovat předčasnou výplatu naspořených prostředků, již není nutné zpětně dodanit již uplatněné odpočty, jako je tomu v případě zrušení smlouvy s výplatou odbytného. Pojištění v případě neplacení pojistného či na žádost klienta bývá automaticky převedeno do redukovaného stavu. To zpravidla znamená, že zanikají veškerá sjednaná připojištění a pojistná částka pro případ smrti je stanovena na 0 Kč. Během redukovaného stavu je obvykle možné vkládat mimořádné pojistné či pojištění zrušit s výplatou odbytného. „Konto klienta“ bude nadále snižována o neuhrazené náklady pojišťovny. V případě, že prostředky na kontě nepokryjí náklady, zanikne pojištění bez výplaty náhrady.
d) chci si vybrat část vložených prostředků prostředků
Moderní produkty životního pojištění umožňují výběr části prostředků, což bude znamenat porušení podmínky pro daňové úlevy, ale klient bude muset vybrané prostředky pravděpodobně dodanit. Například u investičního životního pojištění je výběr řešen 5% rozdílem mezi nákupním a prodejním kursem, případně i poplatkem za odkup. To zpravidla znamená, že ztráta způsobená předčasným výběrem není tak výrazná jako při výplatě odbytného.
e) zjistil jsem nevýhodnost již uzavřené smlouvy
V tomto případě se můžete rozhodnout pro změnu některých parametrů pojištění nebo pojistnou smlouvu vypovědět. Změny pojistné smlouvy lze provádět i v době platnosti pojistné smlouvy. Ke změnám dochází náhradou nebo vystavením dodatku k pojistné smlouvě. Klasické produkty umožňují pouze navýšení pojistného či pojistné částky, modernější produkty umožňují rovněž snížení pojistného či pojistné částky, případně i zrušení spořící složky. Ušetřené prostředky na pojistném, pak může klient investovat do jiného produktu.
Jak vypovědět pojištění?
Možnosti zániku pojištění jsou uvedeny v občanském zákoníku a v pojistných podmínkách. Jednou z možností je pojištění ukončit dohodou (do 2 měsíců po uzavření pojistné smlouvy, a to s osmidenní výpovědní lhůtou). V tomto případě má pojišťovna pouze nárok na poměrnou část pojistného odpovídající délce trvání pojištění. Později klient může pojištění písemně vypovědět, a to alespoň šest týdnů před koncem pojistného období, přičemž platí, že pojišťovna má nárok na pojistné do zániku pojištění. Pojistné období (splatnost pojistného) je obvykle 1 rok, ale může být i měsíční, čtvrtletní či pololetní. Je-li placeno pojistné jednou ročně, je jedna možnost výpovědi. Je-li placeno pololetně, jsou dvě možnosti výpovědi, atd. Výpověď může být napsána obecně (přijde-li do pojišťovny pozdě, pojištění bude ukončeno ke konci dalšího pojistného období) nebo k určitému datu (přijde-li pozdě, ztrácí platnost a výpověď je nutné psát znovu). Ve výpovědi je třeba uvést jméno, bydliště, číslo pojistné smlouvy, datum, podpis a výpověď zaslat jako doporučený dopis. Při výplatě odbytného může být požadováno předložení pojistky, doklad o zaplaceném pojistném a úřední doklad o datu narození pojištěného.
Jaké jsou finanční dopady výpovědi pojistné smlouvy s výplatou odbytného?
Výhodnost či nevýhodnost vypovězení pojistné smlouvy závisí na výši vyplaceného odbytného. Na odbytné je nárok při předčasném ukončení pojistné smlouvy na žádost. Konstrukce odbytného je nastavena tak, aby motivovala pojištěného, aby sjednané životní pojištění předčasně neukončoval. Odbytné může pojišťovna kalkulovat různými způsoby. Nejčastější je pojišťovnami používána konstrukce, kdy odbytné je tvořeno kontem klienta (částkou rezerv pojistného), z kterého jsou odpočítávány náklady správní režie (provize, zdravotní prohlídka, správa smlouvy, atd.) a manipulační poplatek či stornosrážka (určité procento z rezervy). Součástí konta klienta není část pojistného určená k pokrytí rizika úmrtí či jiných rizik. K nevýhodné konstrukci odbytného přibyla od 1. ledna 2001 povinnost jeho zdaňování srážkovou daní 25% (ne již 15%).
Nárok na odbytné vzniká nejčastěji po 2 letech od uzavření pojistné smlouvy (výjimečně po 1 roce či po 3 a více letech). Důvodem je to, že počáteční náklady vynaloží pojišťovna hned při uzavření pojištění, při běžně placeném pojistném je však dostane zpět až ve splátkách pojistného. Na druhé straně, ukončí-li klient pojištění na počátku, kdy ještě zaplacené pojistné nepokrylo náklady pojišťovny, nic nedoplací (není-li to součástí pojistných podmínek). Finanční ztráta na počátku je potom rovna zaplacenému pojistnému. Výpověď tak zpravidla nemá smysl. Může mít význam v situaci, kdy bylo zaplaceno menší pojistné a pojišťovna nebude na klientovi požadovat splacení svých nákladů (viz. dále).
Ukázkový příklad vývoje odbytného
| Konec roku |
Pojistné plnění v případě smrti |
Odbytné |
Roční pojistné |
| 1 |
12 000 |
0 |
12 000 |
| 2 |
20 877 |
0 |
12 000 |
| 3 |
34 419 |
30 670 |
12 000 |
| 4 |
48 988 |
46 670 |
12 000 |
| 5 |
64 662 |
64 021 |
12 000 |
Pozn: modelový příklad vývoje odbytného spořícího životního plánu CU za předpokladu 8% ročního výnosu
Z ukázkového příkladu je patrné, že v prvních letech bude při výpovědi ukončeno pojištění bez náhrady. V případě výpovědi v průběhu 3. roku bude vráceno cca 85% zaplaceného pojistného (klient zaplatil 36 000 Kč a odbytné činí 30 670). V případě zrušení po 5-ti letech bude na odbytném zaplaceno zhruba tolik, kolik bylo zaplaceno na pojistném. Ve většině produktů kapitálového životního pojištění s krytím nějakého rizika dojde k vyrovnání výše odbytného a celkově zaplaceného pojistného ještě později. Důvodem je výše zmíněná stornosrážka, která postupně klesá a zvýhodňuje dlouhodobější klienty. Před koncem pojistné doby je výpověď stejně jako na počátku pojištění rovněž výrazněji nevýhodná, protože na konci pojištění u některých produktů životního pojištění navíc dochází k výplatě bonusu či prémie.
Konkrétní projekci výše odbytného, podle které se můžete rozhodnout pro ukončení pojistné smlouvy, by měl provést každý pojišťovací poradce.
Pozor na pojistné podmínky
Podle dřívější legislativy byly pojistné podmínky schvalovány státním dozorem. Novelou zákona o pojišťovnictví byla tato povinnost odbourána. To výrazně přispělo k větší nabídce produktů a k jejím inovacím. Na druhé straně vzniklo určité riziko pro zákazníky pojišťovny. Přestože čtení pojistných podmínek je věc nezáživná a často nesrozumitelná, vyplatí se na případné nejasnosti informovat.
Podle dřívější legislativy platné do počátku loňského roku, musely rezervy dosáhnout výše potřebné k úhradě závazků vůči pojištěným nejpozději do dvou let od uzavření pojistné smlouvy a záporné hodnoty rezervy se nahrazovali nulovými hodnotami. To v praxi znamenalo, že klient nemohl při předčasném ukončení pojištění nic doplácet. Nová legislativa tuto podmínku neobsahuje. Z toho důvodu, je možné v pojistných podmínkách minimálně jednoho produktu životního pojištění, objevit následující větu: "Pokud dojde k ukončení pojistné smlouvy a výše kapitálové hodnoty smlouvy je záporná, má pojistitel právo na zaplacení dlužného pojistného v absolutní výši této hodnoty".
Záporná hodnota kapitálové hodnoty může nastat v případě, kdy riziko s rostoucím věkem klesá, nebo také na počátku pojištění při snižování konta klienta o dosud neuhrazenou část počátečních nákladů. To by v praxi znamenalo, že v případě ukončení smlouvy v počátečních letech, kdy dosud klientem zaplacené pojistné nestačilo k úhradě počátečních nákladů pojišťovny (které u tohoto typu produktu mohou být větší), musel by klient vzniklý dluh doplácet. Celková finanční ztráta by pak při výpovědi na počátku pojištění odpovídala nejen zaplacenému pojistnému, ale rovněž doplacení dluhu v podobě neuhrazených počátečních nákladů pojišťovny. Nahlédnout do pojistných podmínek se tak určitě vyplatí.
Chcete ostatní klienty upozornit na něco „podezřelého“ v pojistných podmínkách?Jste spokojeni se svým životním pojištěním? Pokud ne, tak z jakého důvodu? Děkujeme za názory.
Autor je externím spolupracovníkem Fincentra.
