Dlužili jsme dodavateli služby pro nájemní bytový dům a on uplatnil úrok z prodlení, který neodpovídá sazbám nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Došlo k nějaké změně?
V souladu s pravidly definovanými ve směrnici Parlamentu a Rady EU č. 2000/35 k potírání prodlení s placením v obchodním styku byla v České republice přijata novela nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to nařízením vlády č. 163/2005 Sb. ze dne 23. března 2005. Tato novela přinesla řadu změn ve způsobu výpočtu úroků z prodlení. První změnou je způsob výpočtu výše úroků z prodlení a druhou zásadní změnou je komplexní změna ve způsobu výpočtu celkové výše úroků z prodlení.
Výše úroku z prodlení je nyní vázána na REPO sazbu České národní banky a nikoli na diskontní sazbu. Výše REPO sazby je s ostatními měnově-politickými nástroji zveřejňována ČNB. Vlastní REPO sazba je odvozena od diskontní sazby a to tak, že REPO sazba se rovná diskontní sazbě zvýšené o jeden procentní bod. Změnou diskontní sazby se mění současně i REPO sazba. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši REPO sazby zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků stanovena od REPO sazby ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Proti minulosti nebude úrok z prodlení pro celé období dluhu konstantní, ale může docházet ke změnám až dvakrát ročně v závislosti na změnách vyhlášených ČNB.
V příloze odborného časopisu jsem se dočetla, že se mění úroky z prodlení při neplacení nájemného z bytu podle nového nařízení vlády. Domnívám se, že jde o chybnou informaci, protože u nájemného jde o poplatky z prodlení. Mám pravdu?
Vaše domněnka je správná. Novela nařízení vlády č. 163/2005 Sb. nově definuje výši úroků z prodlení, netýká se však poplatků z prodlení za neplacení nájemného. Podle nařízení vlády č. 142/1995 Sb. § 2 je výše poplatku z prodlení za každý den prodlení 0,25 % z dlužné částky denně, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Tento paragraf novelou nařízení vlády změněn nebyl, tudíž nadále zůstává v platnosti původní právní úprava poplatku z prodlení při opožděné platbě nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
V přízemí našeho domu se nachází prodejna, která byla původně připojena k rozvodům dálkového topení – zdroji, který vytápí byty v domě. Od systému se odpojila a vytápění řeší plynovým topením. Budou se náklady na dálkové topení účtovat i prodejně? Lze uznat argument, že prodejna má svůj zdroj tepla a tudíž „nekrade“ teplo z prostorů dálkově vytápěných? Pokud tomu tak není, můžete uvést příklad výpočtu – plocha prodejny je asi 100 m2 a sousedí s vytápěnými byty jednou stěnou (stropem).
Podle § 6 odst. 2 vyhl. č. 372/2001 Sb. (dále jen vyhláška) na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu ústředního vytápění (ÚT) rozúčtovává vlastník nadále základní složku nákladů na ÚT. Toto ustanovení se týká i uváděné prodejny v přízemí domu a to bez ohledu na skutečnost, že má vlastní plynové vytápění.
Pro výpočet započitatelné podlahové plochy odpojené nebytové místnosti, podle které se určuje podíl základní složky, se odpojený prostor považuje za nevytápěný a použijí se redukční koeficienty podle přílohy č. 1, část A – 2 vyhlášky. Pro případ plochy 100 m2 a jedné sousedící stěny s ústředně vytápěnými prostory, je redukční součinitel 0,1, takže započitatelná plocha odpojeného prostoru bude 100 x 0,1 = 10 m2. Základní složka, kterou bude uživatel prodejny hradit po odpojení, bude činit desetinu základní složky připadající na tento prostor před odpojením od ÚT. Spotřební složku nákladů odpojený uživatel platit nebude.žadatele.
Úryvek je z knihy
"Rádce nájemníka bytu"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
