Dobrý den, jak se díváte na osazenost škol učiteli, myslím tím muži. Jsem na ZŠ jediný učitel a už si pomalu začínám hledat nové místo mimo školství, neboť zajistit rodinu s příjmem nastupujícího pedagoga je absurdní.Učitelky s praxí 20 let trvající na frontální výuce mají dvojnásobný plat, než nově nastupující, vystudovaný pedagog s invencí. Děkuji.
Samozřejmě bych byla raději, kdyby obě pohlaví byla v českém školství (hlavně v základním) zastoupena rovnoměrně. Na druhé straně odmítám rozdělovat učitele na ženy a muže. Učitel je buď dobrý nebo špatný a vůbec nezáleží na tom, zda jde o muže či ženu. Školství není jediná oblast, kde by dominovalo jedno pohlaví. Podívejte se třeba na technické profese, kde tomu je přesně naopak.
Myslíte si, že platy ve školství odrážejí náročnost práce a odbornost pedagogů?
Od roku 2002, kdy jsem se stala ministryní školství došlo ke zvýšení průměrného platu pedagoga regionálního školství z cca 16 000 Kč na cca 22 000 Kč v roce 2006. Netvrdím, že by platy pedagogů neměly být ještě vyšší. Naopak. Velice bych si to přála. Myslím ale, že jsem pro to za 4 roky svého působení na ministerstvu udělala maximum vzhledem k možnostem státního rozpočtu. Doufám, že i příští ministr školství bude za zvýšení platů pedagogů bojovat tak jako já.
Jsem odborný asistent na univerzitě. Během svého studia jsem pracoval v několika komerčních firmách, ale po doktorátu jsem se rozhodl zůstat alespoň na čas na akademické půdě. Snaha o umělé zvyšování vysokoškoláku mě však velmi trápí. Spolupráce se studenty je mou ideou, bohužel není kde brát. Kvalita jde rapidně dolů, až příliš často narážím na potřebu vysvětlovat triviality učiva základní školy, nechuť studovat a pouhou touhu po rychlém a snadném získání titulu. Příliš demotivující pro mě i většinu mých kolegů. S nadsázkou to mohu považovat za pohrdání naší prací. Je pěkné, že každý bude vystudovaný, ale co s tím? Mimo to, že mi razítko na podatelně dá třeba bakalář. Nemyslíte, že i toto je faktor, který může ohrozit kvalitu našeho školství?
Děkuji Vám za tuto otázku. Je totiž velmi zajímavá a naprosto odlišná od většiny otázek, které dostávám od nepřijatých studentů. Před rokem 1990 studovalo v naší zemi na vysokých školách zhruba 15% populace. To ovlivnilo postavení našeho státu v mezinárodním srovnání. Například podle statistik OECD z roku 2003 byla Česká republika na třetím místě od konce v počtu lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Myslím, že ani Vám se tato čísla nelíbí. Chceme, aby ČR budovala vzdělanostní společnost, nechceme být v Evropě považováni pouze za levnou pracovní sílu. Proto Ministerstvo školství - v závislosti na mezinárodních dokumentech a procesech (Boloňský a Lisabonský proces) - přišlo s reformou vysokoškolského systému. Cílem této reformy je působit na vysoké školy v tom smyslu, aby usilovaly o všestranné zkvalitnění svých aktivit, včetně zvýšení efektivity vzdělávání a zlepšení a rozšíření spolupráce s průmyslem v oblasti vzdělávání, výzkumu i vývoje. Chápu, že je to běh na dlouhou trať, a to nejen pro Vás pedagogy, ale i pro studenty. Můžete si klást otázku, co pro vás Ministerstvo školství může udělat? Alfou a omegou všeho jsou peníze. Za dobu, co jsem ministryní se mi podařilo zvýšit výdaje státního rozpočtu na vysoké školy z celkových 18 mld. Kč v roce 2002 na 27 mld. v roce 2006, což v procentuálním vyjádření činí bezprecedentní nárůst o 50 %. Podařilo se mi prosadit Dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol na léta 2006-10, jehož cílem je posun od kvantity ke kvalitě, větší orientace na výstupy, posun od normativního k nenormativnímu financování, diverzifikace studijní nabídky i institucí atd. Myslím, že nemusíte být demotivovaný tím, že vám na úřadě dá razítko vystudovaný bakalář. Demotivovaný byste mohl být, pokud by ČR byla známa svou nekvalifikovanou a nevzdělanou pracovní silou.
Myslíte si, že je v našem národě tolik kapacit a kvalitních VŠ učitelů, aby se zvládlo neustálé otvírání nových VŠ a zvyšování počtů studentů? Jsem student a ze zkušenosti vím, že se tak děje buď navýšením počtu studentů v kruhu (např. z 20 na 40) nebo hledání jakýchkoliv "učitelů", kteří učí, že jsme radši všichni doma, on také a jen nám to zapíše potom do indexu. Je to normální a děje se tak na nových oborech, školách (hlavně soukromých) běžně. Vyhlídka do budoucna je ale s tímto potenciálem děsná, že? Hlavně ale panuje spokojenost, jak má ČR více vysokoškoláků. Ale jakých.
Nejprve bych Vám ráda pogratulovala k tomu, že jste se stal studentem vysoké školy. Jak už jsem odpověděla na předchozí otázku - v minulosti to bylo opravdu poněkud složitější - pouze 15% populace mělo přístup k vysokoškolskému vzdělávání - a to se mi opravdu nezdá správné. Také bych se ráda zastala vysokých škol a jejich pedagogů. Stačí, když se podíváte do výročních zpráv o stavu našich vysokých škol a porovnáte je. Myslím, že vysoké školy ušly veliký kus cesty na poli rozvoje a kvality.
Jak se díváte na neustálé zvyšování počtů míst na VŠ, většinou pouze bakalářské a manažerských, uměleckých nebo ekonomických oborů, když souvisle klesá zájem a prestiž učebních oborů. To si myslíte, že na VŠ má skoro každý? Neměla by to být elita národa a ne jako jsou teď na nově otvíraných školách polovzdělaní bakaláři s malou nadějí jít dál a neplnit tak pouze zlamaně pracovní úřad? Kdo nám bude za pár let dělat skříně, opravovat auta, zámky, pračky a podobně? Děkuji za odpověď.
Opravdu nemám ráda výraz "elita národa". Vysoké školy tu nejsou k tomu, aby produkovaly elity národa, ale vzdělané, sebevědomé a schopné lidi. V budoucnu bude naprosto normální, že za život člověk vystřídá více než tři naprosto odlišná zaměstnání. Pokud by se měl člověk spoléhat na jedno velice úzce zaměřené povolání, tak se v pozdějším věku nemůže divit, že ztratí práci ve svém oboru (třeba z důvodu toho, že se jeho obor ruší) a novou práci už nenajde. Čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím flexibilnější se na trhu práce stává.
Dobrý den, je reálné (a podle vás správné), aby se přijímalo na VŠ bez přijímacích zkoušek? Pokud ano, nepůjde to na úkor kvality škol?
Samozřejmě, že nejspravedlivější by bylo, aby vysoké školy přijímaly všechny zájemce o studium. Protože se mi nezdá správné vytvářet překážky pro vzdělávání. Ano, bylo by správné, aby lidé, kteří chtějí studovat vysokou školu, kteří jsou motivováni, měli možnost prokázat, jestli opravdu na studium stačí, nebo nestačí. Ale už teď se dá říct, že na vysoké školy nastupuje zhruba 42,2% poprvé zapsaných studentů z příslušného maturitního ročníku. Do roku 2010 předpokládáme zhruba 13% nárůst nově přijatých mladých studentů do terciárního sektoru, tzn. až na 55% mladých lidí - vztaženo k populačnímu ročníku. Budou-li s ohledem na specifika oboru apod. ty které fakulty přijímací zkoušky organizovat, je rozhodnutí, které spadá výlučně do kompetence samotných vysokých škol. Osobně si myslím, že u více než 50% studijních oborů "přijímačky" v budoucnu zaniknou.
K vaší druhé otázce mohu pouze říci, že charakter studijního programu a jeho personální, přístrojové a informační vybavení hodnotí nezávislá akreditační komise, která je tedy zároveň zárukou kvality studijního programu. Pokud student bude natolik motivovaný a projde sítem zkoušek, tak nevidím problém, proč by nemohl dostudovat vysokou školu
Ucil jsem 4 roky matematiku, zemepis, statistiku, anglictinu a informatiku. Mam doktorat a odesel jsem do banky, kde moje vzdelani a schopnosti ohodnotili (zatim) dvojnasobnym platem, nemluve o tom, ze mam 10x mene stresu. Co byste mi nabidla, abych se do skolstvi vratil?
Stěží lze očekávat, že ve školství kdy bude finanční ohodnocení srovnatelné s komerčním bankovním sektorem. Nikdy tomu tak nebylo a totéž platí i o ostatních evropských zemích. Vstoupil jste do privátního sektoru, čímž jste sice získal vyšší mzdu, ale zároveň jste také na sebe vzal rizika, o kterých nepíšete. Ve školství existuje z pohledu zaměstnance určitě větší jistota, navíc s perspektivou slušného růstu (platy ve školství se za poslední léta zvedly opravdu významně a všechna čísla to dokládají). Pokud Vám ale učení ve škole přinášelo hlavně stres, pak Vás asi stejně nepřesvědčím.
Ucitele se jen obtizne domahaji vyssich platu a maji velmi omezne prostredky tlaku na stat (jakozto sveho zamestnavatele ve vetsine pripadu). Dosavadni jednodenni stavky mely maly efekt a jsou ve skutecnosti problemem jen pro rodice malych deti, ktere v dobe stavky ucitelu potrebuji hlidani. Neni ucinnejsim resenim jina forma stavky, ci spise nespoluprace, formou pozastaveni zpracovani zaverecne klasifikace ke konci roku? Tento krok bude mit dopad na vsechny zaky, vedeni skol i rodice - a tim padem bude vytvoren velmi ucinny tlak na stat. Byl by to podle Vas ucinny postup pro ziskani vetsi pozornosti ze strany statu? Dekuji predem za odpoved (byt pravdepodobne nelehkou).
Upřímně řečeno je to spíš otázka na předsedu školských odborů p. Dobšíka, jedná se o věc odborářské taktiky. Rozhodně je ale třeba říci, že jakákoliv podobná akce se v první řadě dotkne dětí, státu až v druhé řadě. Mimo jiné by se tak dětem zabránilo v postupu do vyššího ročníku, deváťáci by nemohli na střední školy atd. Bez uzavřené klasifikace to prostě nelze.
Zodpovídá za kvalitu výuky ve škole ředitel, nebo jenom za obsazení učitele do třídy? Bylo mi řečeno v jisté škole, že musím být rád, že vedení školy bylo schopno sehnat učitele a za kvalitu výuky už zodpovídá učitel. Děkuji za odpověď.
Co se týká kvality výuky, ředitel školy odpovídá - kromě celé řady dalších věcí - za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb. Je tedy jeho povinností, aby zajistil kvalitní pedagogy pro svou školu. Toto je obsaženo v § 164 školského zákona (viz webové stránky ministerstva školství www.msmt.cz).
Jak se díváte na situaci ve středním a vysokém uměleckém školství - jednak vzrůstající nároky na jejich materiální vybavení, jednak poměrně vysoký počet studentů, kteří mají velmi malou šanci se studovaným oborem uplatnit a uživit? Děkuji.
Domnívám se, že materiální náklady na vybavení škol se mění na všech typech škol (v souvislosti s měnícími se podmínkami v jednotlivých oborech), není to výsadou pouze škol uměleckých.
Pokud jde o umělecké školy, studium na nich je jedním z nejatraktivnějších, které naše vysoké školy nabízejí, tedy zájem o studium několikanásobně převyšuje kapacitní možnosti fakulty. Na těchto školách studují jen ti nejtalentovanější. Je logické, že absolventi určitých oborů jsou v současné době uplatnitelní lépe, jiní hůře, záleží to na potřebách trhu práce. Každý uchazeč o studium musí dobře zvážit své potenciální uplatnění po ukončení studovaného oboru.
Dobry den, momentalne dokoncuji post-gradualni pedagogicke studium se zamerenim na 2.stupen zakladnich skol a stredni skoly ve Velke Britanii (predmety: ekonomie a obchodni management). Od zari nastupuji jako stredoskolsky ucitel v jedne z mistnich skol. Zajima me, jestli bude mozne s touto zahranicni akreditaci vyucovat v cechach? Dale me take zajima, jakou cestou chce ministerstvo postupovat aby zvysilo ohodnoceni ucitelu v cechach (financni i socialni) a ja se treba jednou vratil do Cech ucit. Ve Velke Britanii, taky nebudu brat zavratne castky, ale kdyz porovnam zivotni uroven v jednotlivych zemich, tak za muj nastupni plat si koupim vic, nez cesky ucitel za ten svuj v Cesku! I tak je tady plat ucitelu docela nizky.
Obecně skutečně platí, že každému občanu ČR s pedagogickým vzděláním je jeho kvalifikace uznána v ostatních členských státech EU a naopak. Pokud byste se chtěl tedy jednou vrátit do ČR a věnovat se učitelské profesi, musel byste v každém případě přinést veškerou dokumentaci na Ministerstvo školství a zde by Vám byla posléze (pokud by vše bylo v pořádku) Vaše kvalifikace uznána. Pokud jde o druhou část Vaší otázky, sám říkáte, že platy učitelů ve Velké Británii nejsou nijak závratné. Je to bohužel problém téměř ve všech vyspělých zemích. Na druhou stranu, jak už jsem zmínila v několika předcházejících odpovědích, snažila jsem se pro růst učitelských platů v ČR (v rámci možností státního rozpočtu) udělat za 4 roky ve funkci ministryně maximum. Důkazem je i současná výše průměrného platu pedagoga v regionálním školství - cca 22 000 Kč. Doufám, že i pro mého ministerského nástupce zůstanou platy učitelů jako jedna z hlavních priorit.
 Ministryně školství Petra Buzková. |
