Při otevírání zavařeninové sklenice s okurkami jsem se bodl do levého oka pravou rukou, ve které jsem měl nůž. Stalo se tak při svačině, která je součástí pracovní doby. Chtějí mě odškodnit, ale zdá se mi, že málo. Z pracovních předpisů jsem přitom nic neporušil.
K. Slavík, Praha
Způsobí-li si zaměstnanec pracovní úraz při stravování (například se poraní nožem, opaří se atd.) není tato újma považována za úraz pracovní. Pokud by však došlo při stravování zaměstnance k poranění jinou osobou, byl by takovýto úraz považován za pracovní.
Posouzení nároku pisatele ve výše uvedeném případě nelze provést bez znalostí skutkového stavu. Na základě popisovaného stavu však lze říci, že úraz není úrazem pracovním a zaměstnavateli nevzniká nárok na náhradu škody. Skutečnost, že přestávka na svačinu se započítává do pracovní doby, není pro dané posouzení určující.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem vzniká pouze tehdy, pokud zaměstnanec utrpěl újmu na zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jde tedy o výkon pracovních povinností, jinou činnost vykonávanou na příkaz zaměstnavatele, pracovní cestu, úkony obvyklé během práce nebo nutné před počátkem práce a po jejím skončení. Stejně tak sem patří úkony obvyklé v době pracovní přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele atd. Výslovně se však nepovažuje za pracovní úraz takový úraz, k němuž dojde při stravování, cestě do zaměstnání a zpět a ošetření ve zdravotnickém zařízení.
