Odvolání z dovolené hradí zaměstnavatel

  • 2
V letním období lidé často hledají odpovědi na otázky související s dovolenými či možností osvěžení. Jak se na některá témata dívá právo?

V přestávce na oběd v zahradní restauraci lze často vidět, jak se manažeři v letních vedrech osvěžují pivem, stejně jako zedníci. Většina z nich by asi byla velice překvapena, kdyby je po návratu do práce čekal jejich vedoucí s dýchací trubičkou a nutil je, aby do ní foukali. Jenže to se může velice snadno stát. Zákoník práce totiž zaměstnancům zakazuje, aby v pracovní době a nebo na pracovišti zaměstnavatele požívali alkoholické nápoje nebo zneužívali návykové látky.

Zaměstnanci musí být v pracovní době schopni svou práci vykonávat řádně, tedy nejenže nesmějí pít alkohol v pracovní době, ale ani v době přestávky v práci, a dokonce ani před začátkem pracovní doby, pokud by mohl alkohol v době začátku pracovní doby ještě mít vliv na jejich schopnosti. Nesmějí tedy nadměrně pít ani večer předem. Pokud jde o pití během třicetiminutové přestávky na oběd, která se do pracovní doby nezapočítává, tak je z biologického hlediska vyloučeno, aby se alkohol v těle vstřebal a byl z těla beze zbytku i vyloučen, a je proto zakázáno pít i v době přestávky na oběd.

Existují zaměstnanci, na které se tento zákaz nevztahuje. Jednak jde podle zákoníku práce o ty osoby, které pracují v takzvaných horkých provozech, jednak jde o osoby, které mají pití alkoholu přímo v pracovní náplni - například degustátoři vína (tato výjimka však neplatí pro manažery při obchodních schůzkách).

Ačkoli mnoho firem toleruje oslavy na pracovištích po pracovní době, je takové popíjení zákonem rovněž zakázáno.

Zaměstnavatel by měl stanovit jasná pravidla, jakým způsobem bude dodržování těchto zákazů kontrolováno. Zpravidla tak stanoví v pracovním řádu, ve kterém určí, který zaměstnanec je ke kontrole oprávněn a jakým způsobem taková kontrola má probíhat. Kontrola by se v zásadě měla provést na základě odůvodněného podezření, že zaměstnanec je pod vlivem alkoholu. Nelze však zakázat ani takzvané preventivní namátkové kontroly - například řidičů z povolání.

Odvolání z dovolené

Ve většině firem je již pravděpodobně sestaven plán letošních dovolených. Každý zaměstnanec tedy ví, kdy bude dovolenou čerpat (na jaký termín mu zaměstnavatel čerpání dovolené nařídil, případně na jakém termínu se dohodli), a podle toho si zajistí příhodnou rekreaci, ať již ji bude trávit v malebné české krajině nebo vyrazí odpočívat za hranice naší země.

Ale může se stát, že zaměstnavatel z provozních důvodů termín čerpání dovolené změní ještě předtím, než na ni pracovník nastoupí. Ve výjimečných situacích dokonce může šéf svého zaměstnance z dovolené odvolat a tím čerpání dovolené přerušit.

Firma je v takových případech zaměstnanci povinna nahradit náklady, které mu změnou či odvoláním vznikly. Nejčastěji jde o stornopoplatky cestovním kancelářím či výdaje za cestu z dovolené. Proto by měl zaměstnavatel svého práva využívat jen za výjimečných okolností, pokud se například změní provozní situace ve firmě. Lze si představit odvolání z dovolené u top manažerů, u zdravotnických pracovníků, vypukne-li epidemie, ale například i u prodavačky, pokud všichni ostatní v prodejně onemocní.

Kdy zaměstnavatel nebude povinen pracovníkovi hradit náklady? To může nastat v případě, že zaměstnanec vznik těchto nákladů sám způsobí - například tím, že ač byl svým nadřízeným o změně termínu dovolené ústně vyrozuměn, přesto si v době mezi ústním vyrozuměním a písemným oznámením zaměstnavatele zakoupí zájezd.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

,