Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ohrožení existence firmy: nebezpečí přichází zevnitř

aktualizováno 
Uvnitř samotné firmy existuje mnoho slabých míst, které mohou využít zaměstnanci či vrcholový management k podvodnému jednání. Víte, kde jsou nejčastější oblasti jako stavěné pro podvodné jednání a jak lze takové slabiny odstranit?
Právo a IT

| foto: Profimedia.cz

Pokud si majitel některé firmy myslí, že jeho firmu nikdo nepoškozuje zevnitř, tak si pravděpodobně pouze nasazuje růžové brýle a chlácholí se iluzí, že jeho se takové věci netýkají. Realita bývá ovšem jiná a úspěšný vlastník firmy dokáže podvodné jednání ze strany zaměstnanců alespoň snížit na minimum, které nemá žádný zásadní dopad na hospodaření firmy.

Kancelářskou zpronevěrou to začíná, vrcholem jsou nevýhodné smlouvy

Podvodem se rozumí záměrné jednání jedné nebo více osob pověřených řízením, zaměstnanců nebo třetích stran, vyžadující použití klamu k získání nespravedlivé nebo nezákonné výhody.

Těmi nejčastějšími a díky bohu nejméně závažnými způsoby podvodného jednání ze strany zaměstnanců vůči zaměstnavateli je drobná majetková zpronevěra. Zcela určitě ji neprovádí všichni zaměstnanci, avšak někteří jedinci na ni žaludek mají. Jde o takové věci jako je zpronevěra kancelářských potřeb, režijního materiálu, podvody s pohonnými hmotami do služebních aut, fiktivní služební cesty ve snaze získání stravného atd. Na druhé straně navzdory její četnosti tato drobná zpronevěra zpravidla nemá na hospodaření podniku fatální účinky, a tudíž ji majitelé firem nijak dramaticky nepotírají a v určitých mezích se s ní smiřují.

Horší formou majetkové zpronevěry již je odcizování oběžných aktiv (zásob) ze strany zaměstnanců. Zde již jde zpravidla o záležitosti s obrovským finančním dopadem, které mohou firmu přinejmenším výrazně poškodit, ne-li dokonce položit na lopatky. Kupříkladu může jít o zpronevěru hotových výrobků či zpeněžitelného odpadu, které podvod páchající zaměstnanci jednoduše prodají sami.

Dalším druhem podvodného jednání s vysokým stupněm nebezpečnosti je nesprávně vedené účetnictví se záměrem oklamat vlastníka firmy. Nejčastěji jde o záměrné uvádění nesprávných částek do výkazů, falšování dokumentů a záměrné potlačení kontrol na odhalení takových praktik. Tohoto druhu podvodu se nejčastěji dopouští vyšší a střední management, který má zájem na optickém zlepšování výsledků svojí práce.

Nejhůře odhalitelnou formou podvodného jednání s vysokým stupněm nebezpečnosti je sjednávání nevýhodných smluv. Zde mají největší prostor k takovému jednání pracovníci nákupu a prodeje. Všichni cítíme, že pracovníci nákupu by měli usilovat o co možná nejvýhodnější nákupní podmínky (především nízká cena, rychlost dodávky, platební podmínky) a pracovníci prodeje by naopak měli prodávat za ceny co možná nejvyšší.

Podvodné jednání zde spočívá v tom, že tito pracovníci záměrně sjednávají méně výhodné podmínky než dosažitelné na trhu a za to dostávají od svého smluvního partnera nejrůznější formy odměn (zájezd do zahraničí, peníze apod.). Odhalení ze strany majitele je skutečně velmi obtížné, neboť firma denně realizuje desítky či stovky operací tohoto druhu a odlišit „zdravé“ obchodní transakce od těch „nekalých“ lze velmi obtížně. Jak je možné proti těmto nejčastěji se vyskytujícím podvodným praktikám bojovat?

popisekJAK ZVLÁDNOUT POHLEDÁVKY?
Dbejte na prevenci!

Prevence účinnější než represe

Je podstatně lepší předcházet podvodům systémovými opatřeními než se pouze soustředit na represivní opatření již vzniklých podvodů. V jakých podnicích jsou nejčastěji páchány podvody ze strany zaměstnanců a co jim k takovému jednání nahrává?

Především jde o podniky, kde jsou na jedné straně zaměstnanci anebo určitá užší skupina nespokojena či dokonce frustrována. Živnou půdou pro podvodné jednání bývá na jedné straně nezájem vlastníka či vrcholového managementu o dění v podniku a především také absence vnitřní podnikové kontroly. Může jít kupříkladu o časté a pravidelné materiálové inventury, dokladové a peněžní inventury, zapojení většího počtu zaměstnanců do rizikových transakcí či rotování zaměstnanců zamezující vybudování úzkých vazeb pracovníků s obchodními partnery.

Časté inventury mohou pracovníky od majetkové zpronevěry velmi účinně odradit. Naopak u podniků, které provádějí inventarizaci oběžného majetku pouze jednou ročně, můžeme jen stěží dohledat viníka inventarizací odhaleného úbytku. Co se týče vtažení většího počtu lidí do obchodních transakcí, tak to má ryze preventivní účinek, neboť v takovém případě se podvodné jednání stává křehčím vůči odhalení. Dalším nedostatkem v organizaci vnitřních kontrolních systémů bývá nejasné delegování odpovědnosti. Je-li odpovědnost vágně přiřazena více lidem, pak dochází k živné půdě pro realizaci podvodného jednání.

Nevíte-li si rady, pak si objednejte forenzní audit

Někteří vlastníci firem se domnívají, že každoroční finanční audit prováděný certifikovaným auditorem s výrokem bez výhrad znamená, že podnik je zdravý a nedochází k žádnému podvodnému jednání na úkor firmy. To je ovšem mylná představa, neboť povinný finanční audit nemá za cíl odhalovat takové jednání. Pokud chce vlastník firmy skutečně něco udělat proti riziku podvodného jednání ze strany zaměstnanců či managementu, pak je třeba požádat o dobrovolný forenzní audit. Tento druh auditu je speciálně zaměřen na odhalování podvodu a je asi nejúčinnějším nástrojem v této oblasti.

Je to sice smutné zjištění, avšak vnitřní podvodné jednání ze strany zaměstnanců či vrcholového managementu se stává noční můrou stále většího počtu majitelů firem. Vzpomeňme si jenom na kauzy Enron, Worldcom či Parmalat. Spousta jim podobných zcela určitě zůstává zatím neodhalena. Chcete mít z vaší firmy něco podobného? Ne. Pak raději konejte a nespoléhejte se na loajalitu vašich zaměstnanců, management nevyjímaje.

popisekZVÝŠIT MZDU,
nebo příspívat na penzijní připojištění?


Jakými způsoby se zpronevěřuje majetek vaší firmy? Myslíte si, že se neděje nic? Těšíme se na vaše názory.  


 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.