Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okrádáme sami sebe o tisíce

aktualizováno 
Peněz není nikdy dost. Bohužel o ty, které máme, se neumíme dobře postarat, a tak většinou pouze ztrácejí svou hodnotu vlivem inflace. Domácí střadatelé dělají obecně dvě závažné chyby. Nevyužívají moderní finanční produkty a bojí se spořit či investovat s delším horizontem.

Důkazů o tom můžeme nalézt celou řadu. Zatímco v USA mají domácnosti uloženo v hotovosti a na depozitech (např. termínované vklady) pouze 11 % svých finančních aktiv a v Evropské unii (před rozšířením v květnu 2004) dosahoval stejný ukazatel 27,4 % (zdroj: OECD 2003), v České republice dosahuje podíl depozit 78 %. V rozvinutých západních zemích je mnohem více úspor alokováno do nebankovních produktů, jako jsou penzijní fondy, životní pojištění nebo investiční a podílové fondy. Kromě toho je více rozšířeno přímé investování do akcií a dluhopisů.

Propastný rozdíl v umístnění úspor v České republice a v západní Evropě je patrný z následujícího grafu. Ve zmíněných 78 % v depozitech je zařazeno i stavební spoření, které stále patří k nejvyhledávanějším alternativám pro spoření. Podle nedávno zveřejněného průzkumu (viz. článek: Kde končí naše "přebytečné" peníze?) má smlouvu o stavebním spoření 54 lidí ze sta. Stejný průzkum udává využití životního pojištění u 30 % dotázaných a penzijního připojištění u 25 % dotázaných. U životního pojištění nejsou konkrétní čísla, kolik lidí má uzavřenou smlouvu, u penzijního připojištění je přibližně 2,75 milionu účastníků. To také zhruba odpovídá průzkumu. V případě podílových fondů však bylo procento dotázaných, kteří investují do fondů, pouze 3 %. Podílové fondy by se tak propadly na samé dno oblíbenosti. Výsledek průzkumu však v žádném případě nekoresponduje s údajem z Unie investičních společností, která uvádí 1,4 milionu investorů do domácích fondů.

Struktura úspor domácností ve vybraných evropských zemích

Zdroj: FEFSI, UNIS, HN, OECD

Tento údaj, který není založen pouze na dotazníkovém výběru, ale na datech z jednotlivých investičních společností (společnosti v UNISu mají 97,3% podíl na celkových aktivech v domácích fondech), již lépe vypovídá o rozšíření investování prostřednictvím fondů. V domácích fondech je investováno 109 mld. Kč, dalších necelých 50 mld. Kč v zahraničních fondech, oproti tomu aktiva v penzijních fondech dosahují pouze okolo 90 mld. Kč.

U podílových fondů je navíc situace odlišná od výše zmíněných alternativ. Stavební spoření, penzijní připojištění a životní pojištění jsou vzhledem ke státní podpoře a dalším charakteristikám využívány u každého jednotlivého člena domácnosti. Oproti tomu investování do fondů je v domácnostech svěřeno často pouze jedné osobě, neboť zde odpadá starost o využití státní podpory u každého člena.

Přetahování mezi fondy, penzijním připojištěním a životním pojištěním však nemůže zastřít fakt, že jsou tyto produkty pouze doplňkem pro bankovní vklady a stavební spoření. Ve stavebním spoření mají domácnosti uloženo necelých 260 mld. Kč, přičemž zde nikdo nemůže vytýkat ekonomickou kalkulaci, která vychází z jednoznačné výhodnosti stavebního spoření jako nástroje pro střednědobé zhodnocení úspor. Ovšem dalších 319 mld. Kč je uloženo na běžných účtech a 293 mld. Kč na dalších krátkodobých vkladech (např. krátkodobé termínované vklady). Oproti těmto 612 mld. Kč uložených na krátkodobých depozitech (max. do jednoho roku) působí „pouhé“ stomiliardové položky u podílových fondů, penzijních fondů a životního pojištění směšným dojmem.

Nechat peníze pouze v depozitech je však jedna ze základních chyb. Reálný výnos u depozit  je totiž většinou (a u krátkodobých depozit to platí bez výjimky) záporný. To znamená, že peníze časem ztrácejí svou hodnotu. Abychom uchránili své úspory před inflací, je nutné využít i dalších produktů. Dosažení vyššího výnosu však podle známé poučky znamená i vyšší riziko. Je nutné „investovat“ – nebo využít výhodnějších sazeb u dlouhodobějších produktů. První krok od termínovaného vkladu může vést přes fondy peněžního trhu (viz. článek: Ruce pryč od termínovaných vkladů) nebo speciální zajištěné produkty (fondy, dluhopisy, vklady), u kterých investor participuje na růstu většinou akciových trhů, bez rizika poklesu hodnoty počáteční investice.

Výjimkou, kdy pro dosažení vyššího výnosu nemusíte podstupovat příliš zvýšené riziko, je penzijní připojištění. O tom, že penzijní připojištění je jen další formou krátkodobého spoření s využitím státní podpory, svědčí věková skladba účastníků a průměrná výše státního příspěvku. Takřka polovina účastníků penzijního připojištění (48 %) je totiž starší 50 let, starších než 60 let je pětina účastníků (18 %). To jsou

Vyzkoušejte si, jak obstojíte jako portfolio manažer. V investiční hře zažijete atmosféru obchodů na největších světových trzích a navíc můžete vyhrát skvělé ceny v čele se Škodou octavií

věkové kategorie, pro které je penzijní připojištění nejvýhodnější pro krátkodobé spoření a nikoli jako prostředek pro zajištění příjmů ve stáří. Účastníků do 40 let je pouze 28 %. Stejná motivace stojí za průměrnou výší příspěvku. Ten dosahuje necelých 390 Kč, což je opět zhruba optimum pro největší relativní státní příspěvek.

Nebojte se delšího horizontu

Konzervatizmus v podobě spoléhání se především na bankovní zprostředkování však není jedinou chybou střadatelů. Přímou souvislost s tímto problémem má i nedostatečná struktura složení úspor domácností z hlediska časového. Jak uvádí statistika zpracovaná v ČSOB, podíl úspor domácností umístněných do krátkodobých prostředků sice klesá, ale stále dosahuje více jak 60 procent. Ve střednědobých prostředcích mají domácnosti přibližně 30 % úspor a v dlouhodobých prostředcích 10 %. Výhodnější by však bylo přibližně opačné nastavení podílů jednotlivých složek úspor. Za neochotou ukládat nebo investovat s delším horizontem stojí dva historické faktory. Jedním z nich je opět tradice, kdy dříve produkty s delším horizontem (akciové fondy, penzijní připojištění) neexistovaly a lidé nejsou zvyklí nově nabízené produkty využívat. Hlavně však zatím ani neumějí definovat své finanční cíle. V myslích střadatelů stále setrvává krátkodobý pohled na rozložení a využití financí.

Druhým zmíněným faktorem jsou neblahé zkušenosti z počátku devadesátých let. Především investiční fondy vzniklé v kupónové privatizaci a jejich tunelování v letech 1993 až 1998 mají vliv na špatnou pověst kolektivního investování i kapitálových trhů. Stejný negativní dopad měly i krachy obchodníků s cennými papíry (viz. např. KTP Quantum, Private Investors). Dnešní realita je však zcela odlišná. Přestože kapitálový trh u nás zdaleka neplní všechny své funkce ani není tak efektivní jako v rozvinutých zemích, regulace subjektů novými zákony i státní dozor již zajišťují vysokou míru ochrany investorů. Měli bychom se již oprostit od ochromujícího pohledu do minulosti a uvědomit si, že současné společnosti na trhu již fungují standardním způsobem, čemuž významně napomáhá i konkurence a regulace vytvořená po vstupu do Evropské unie.

Okrádáme sami sebe

Uvědomit si své finanční a investiční cíle je prvním krokem k reálnému růstu hodnoty úspor. Druhým krokem je uvědomit si vztah mezi výnosem, rizikem a investičním horizontem. Při delším horizontu se snižuje vliv krátkodobého kolísání cen na kapitálových trzích, což přináší výrazný nárůst pravděpodobnosti dosažení požadovaného vyššího výnosu. Přesun od krátkodobého spoření k dlouhodobějšímu nemusíme hned začínat investicí do akciových fondů. Ivan Čopák z ČSOB uvádí, že klienti banky v průměru rolují měsíční termínované vklady po celé čtyři roky. Proč tito klienti nevyužijí vyšších úroků u delších splatností? Stejnou cestou mohou jít investoři do fondů peněžního trhu, které mají takřka 50% podíl na investicích do fondů. Dluhopisové fondy investující do kvalitních státních dluhopisů nabízejí vyšší výnos odvozený od kladného sklonu výnosové křivky. Tím, že jsme stále velmi konzervativní, ubíráme na zisku pouze nám samotným.

Kde spoříte a investujete vy? Máte stanoveny své finanční cíle? Bojíte se investovat na kapitálovém trhu? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.