Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okradli vás v práci? Stačí málo a firma vám to zaplatí

aktualizováno 
Zaměstnanci neokrádají jen zaměstnavatele, často dochází ke krádežím i mezi zaměstnanci. Pokud vás někdo okrade třeba o peněženku, nese odpovědnost za škodu zaměstnavatel. Ten se však může z této odpovědnosti vyvléct a často mu to umožní i sám okradený zaměstnanec.
Pro zaměstnance je důležité, aby si vymezil věci, které se do zaměstnání obvykle nosí, a které ne.

Pro zaměstnance je důležité, aby si vymezil věci, které se do zaměstnání obvykle nosí, a které ne.



Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů zaměstnanců.

Ruku v ruce s tím jde i fakt, že zaměstnavatel odpovídá za škodu, která je vám na těchto věcech způsobena (nejčastěji krádeží nebo jiným poškozením).

Jednostranným prohlášením se zaměstnavatel odpovědnosti nezbaví
Ve firmách, kde se ztrácí věci velmi často, se zaměstnavatel mnohdy snaží z odpovědnosti vymanit obligátním prohlášením „Neručíme za věci odložené“. Jednostranné prohlášení sice může u mnoha zaměstnanců vyvolat pocit nejistoty, ale z pohledu práva nemá žádný význam. Zaměstnavatel se totiž tímto jednostranným úkonem své odpovědnosti zbavit nemůže.

Existence prohlášení by ovšem měla zaměstnance nabádat ke zvýšené pozornosti. Jednak je jasné, že se ve firmě krade, a také z něj vyplývá, že se zaměstnavatel snaží nedovoleným způsobem krýt si záda.

Co si brát do práce? Raději pouze věci obvyklé
Není divu, že se bude zaměstnavatel v případě poškození zaměstnance zuby nehty bránit finanční kompenzaci. Pro zaměstnance je důležité, aby si vymezil věci, které se do zaměstnání obvykle nosí, a které ne. Odpovědnost zaměstnavatele u věcí, které patří do zaměstnání (obvyklých), je totiž v podstatě neomezená. Zatímco u věcí neobvyklých je plnění ohraničeno pěti tisíci korunami.

Bohužel, nebo možná bohudík, zákoník práce nepracuje s žádným taxativním vymezením věcí, které jsou považovány za věci obvyklé, a které nikoli. Každá záležitost se tedy musí posuzovat individuálně a pohlíží se na ni z více hledisek:

· Obvyklost věci s ohledem na zastávanou pozici ve firmě
· Srovnatelnost s totožnými pozicemi ve firmě
· Vazba na konkrétní den, kdy došlo k pojistné události
· Místo, kde došlo ke škodě
· K újmě došlo při výkonu práce

Je totiž určitě rozdíl, zda se ztratí ze skříně oblek za dvacet tisíc korun automechanikovi, nebo generálnímu řediteli. I v případě krádeže obleku automechanikovi za ni sice nese odpovědnost zaměstnavatel, ale v případném sporu asi uplatní námitku, že se nejedná o věc obvyklou. A plnění je pak ohraničeno pěti tisíci. Na druhé straně je oblek ukradený řediteli jeho nutnou výbavou pro důležitá jednání, a tudíž je v tomto případě odpovědnost zaměstnavatele neomezená.

Dalším důležitým aspektem při posuzování obvyklosti či neobvyklosti poškozené věci bývá srovnávání s totožnými pozicemi ve firmě. Pokud poškozený zaměstnanec prokáže, že odcizenou věc mívá v práci většina jeho kolegů, má velkou šanci, že půjde o věc obvyklou.

Ztratí-li se příjemci výplaty v hotovosti veškerá výplata z peněženky v den výplaty, je ztracená částka považovaná za věc obvyklou. Dojde-li však k nahlášení krádeže v jakýkoli jiný den, zaměstnavatel napadne krádež faktem, že nejde o věc obvyklou. Dvacet či více tisíc v peněžence není obvyklou částkou, kterou nosí lidé v peněžence do zaměstnání.

Ukládejte věci pouze na určeném místě. Určitě ne na desce stolu
Velmi důležité je i místo, kde došlo ke krádeži. Zaměstnanec je povinen své věci uchovávat na vyhrazených místech nebo alespoň na těch obvyklých. Asi těžko je při ztrátě peněženky možné obhájit jako místo krádeže například stolek v kuřácké místnosti. Dovolte mi rozvinout ještě jednu podmínku. K újmě musí dojít během plnění pracovních povinností. Pokud by měl zaměstnanec dovolenou, šel se podívat na kolegy do práce a při tom došlo ke krádeži, zaměstnavatel za škodu neodpovídá.

Dále je důležité vědět, že poškozený zaměstnanec by se měl preventivně snažit poškození či dokonce krádeži věci zabránit (obvyklým uložením).

Krádež je nutné hlásit zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů
Zaměstnanec, na jehož majetku došlo k újmě, musí škodu oznámit zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů od zjištění újmy. Pokud by tuto lhůtu nestihl, odpovědnost zaměstnavatele za škodu zaniká. Na druhé straně je smysluplné, aby újmu hlásil zaměstnanec hned a nečekal až na konec lhůty. Kromě oznámení o vzniku újmy by měl zaměstnanec automaticky zaměstnavatele požádat i o náhradu škody (navzdory častému prohlášení o neexistenci odpovědnosti zaměstnavatele).

Závěrem lze doporučit, abychom s sebou do práce nosili pouze nejnutnější věci, které při případné krádeži bezpečně obhájíme jako věci obvyklé. V případě nutnosti (například u větších částek) se snažme věci během pracovní doby umístit například do trezoru zaměstnavatele, který je pro podobné účely zřízen. Případné spory se zaměstnavatelem totiž velmi často vedou ke ztrátě důvěry, což je přinejmenším zbytečné. Platí zde dvojnásobný důraz na prevenci před nápravou vzniklé škody.

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Spoříte potomkům? Spočítali jsme, co udělá s úsporami inflace

Mít dítě je drahé „hobby“, vyjde řádově na miliony korun. Jak se připravit na výdaje spojené se studiem a vstupem do dospělého života dětí? Kolik a jak spořit...  celý článek

Dluhy na nájemném a službách mohou být důvodem pro výpověď nájemce z nájmu...
Nájemníků, kteří jí dluží už přes sto tisíc, se zbaví po dvou letech

Paní Marie před pěti lety zdědila po rodičích starší rodinný domek v Olomouci. Sama se tam stěhovat nechtěla, ale dům ani nechtěla prodat pro případ, že by o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.