Za nepojištěného viníka nehody zaplatí škodu ČKP z garančního fondu. Peníze poté po viníkovi vymáhá. Ilustrační snímek

Za nepojištěného viníka nehody zaplatí škodu ČKP z garančního fondu. Peníze poté po viníkovi vymáhá. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Deset nejčastějších chyb a omylů u povinného ručení

  • 205
Zákon motoristům nařizuje uzavřít a pravidelně platit povinné ručení. Naprostá většina lidí s tím nemá problém. Ovšem jsou i tací, kteří se touto povinností neřídí. Přitom mnohdy důvodem nemusí být snaha ušetřit na pojistném, ale obyčejná neznalost pravidel.

Kolem povinného ručení koluje mnoho různých omylů a chyb, kterých se motoristé dopouštějí. Ve spolupráci s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) přinášíme deset nejčastějších.

1. omyl
Za auto, kterým se nejezdí, se neplatí povinné ručení

Někteří motoristé se domnívají, že když autem nejezdí, mají ho třeba dlouhodobě zaparkované v garáži, nemusí za ně platit povinné ručení. To je velký omyl. Porušením této povinnosti se dopouštíte přestupku, za který můžete zaplatit pokutu až 40 tisíc korun.

Pokud nemáte v úmyslu s autem jezdit, musíte odevzdat tabulky SPZ a osvědčení o registraci vozidla na registru vozidel. Protože pokud bude vaše vozidlo evidováno jako "provozované" a nebudete mít platnou pojistnou smlouvu, dostanete od ČKP výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu.

Skutečný příběh

Na povinné ručení je času dost

Devatenáctiletý mladík si v autobazaru koupil osobní auto. Rozhodl se, že povinné ručení si sjedná až někdy později a s nepojištěným autem jezdil.

Za dva týdny s nepojištěným autem způsobil nehodu, když vjel do křižovatky a narazil do vozidla poškozeného, který jel po hlavní silnici.

Při nehodě vznikla škoda ve výši 58 500 korun, kterou musel mladík zaplatit. Přitom průměrná cena povinného ručení u jeho vozidla byla 3 400 korun.

Zdroj: Česká kancelář pojistitelů

2. omyl
Po zániku pojištění existuje ochranná lhůta

Někteří motoristé se domnívají, že existuje nějaká ochranná lhůta, která je po ukončení povinného ručení kryje v případě škody. To je omyl. Žádná taková ochranná lhůta neexistuje.

Po zániku povinného ručení si sjednejte nové povinné ručení, nebo uložte registrační značku na registru vozidel.

3. omyl
Auto není nutné pojistit hned po koupi, ale až s doklady

Někteří motoristé se dopouštějí chyby, když vozidlo nepojistí ihned poté, co je zakoupili, ale až když mají v ruce všechny potřebné doklady. Například pokud si původní vlastník kvůli oznámení změny vlastnictví na registr vozidel musí ponechat technický průkaz.

V takovém případě je nutné, aby si nový vlastník pořídil kopii technického průkazu, a to právě pro včasné uzavření povinného ručení. Pokud by bylo vozidlo v době převodu nepojištěné, třeba jen několik dní, nový majitel se vystavuje rizikům, která plynou z nepojištění vozidla.

4. omyl
Ihned po předání auta do bazaru se ruší povinné ručení

Málokterý motorista si uvědomuje, že po celou dobu, kdy auto dal do komisního prodeje v autobazaru, je stále jeho vlastníkem. A tudíž se ho stále týkají všechny povinnosti vyplývající z vlastnictví vozidla. Pokud by například při předváděcí jízdě došlo k nehodě, veškerou způsobenou škodu by musel zaplatit majitel vozidla.

Skutečný příběh

Spolujezdec zůstal po nehodě plně invalidní

Nezletilý patnáctiletý mladík na nepojištěném motocyklu Jawa 50 vyjel v nepřiměřené rychlosti mimo vozovku do lesa. Havaroval a při nehodě se těžce zranil jeho sedmnáctiletý spolujezdec, který je nyní plně invalidní.

Způsobená škoda na zdraví u spolujezdce se vyšplhala 20 390 485 korun. Mladík a jeho rodiče budou tuto škodu splácet celý život. Přitom povinné ručení na celý rok by vyšlo zhruba na 300 korun.

Zdroj: Česká kancelář pojistitelů

5. omyl
Při prodeji či koupi auta není nutné sepsat smlouvu

Nikdo motoristům nenařizuje sepsat při prodeji či koupi auta písemnou smlouvu, mohou ji uzavřít i ústně. Písemnou podobou se ale mohou vyvarovat mnoha rizik. Může se totiž stát, že původní vlastník bude stále veden jako majitel auta a z toho mu budou plynout i další povinnosti. Bez písemné kupní smlouvy v ruce těžko prokáže, že auto prodal.

Rozhodně je v zájmu obou smluvních stran mít kupní smlouvu uzavřenou písemně. Je důležité, aby byla dobře formulována, například je třeba uvést všechny dostupné informace o vozidle, které je předmětem koupě/prodeje (tovární značku, rok výroby, registrační značku, výrobní číslo, případně další podrobnosti - barvu auta či technický stav).

Zároveň je potřeba do smlouvy uvést co nejvíce možných informací o kupujícím i prodávajícím, včetně jména a příjmení, adresy trvalého bydliště, rodného čísla, případně čísla občanského průkazu. Důležité je také, aby obě strany kupní smlouvu s uvedením data řádně podepsaly.

6. omyl
Registru vozidel není nutné oznámit změnu vlastnictví

Mnozí motoristé si neuvědomují, že registru vozidel musí nahlásit každou změnu údajů u vozidla, kterou je v registru třeba zaznamenat. Ukládá jim to zákon. Patří mezi ně i změna vlastníka vozidla.

Po prodeji vozidla jeho původní vlastník musí registru vozidel nahlásit, že auto prodal. Stejně tak nový majitel auta musí registru oznámit, že je jeho novým vlastníkem. Jak prodávající, tak kupující mají na nahlášení deset pracovních dní.

7. omyl
Registru vozidel není nutné oznámit likvidaci vozidla

Někteří motoristé auto například kvůli jeho špatnému technickému stavu zlikvidují, ovšem zapomenou na to, že to musí také oznámit registru vozidel.

I likvidaci auta je nutné oznámit registru vozidel. Pokud je vozidlo stále registrováno, a vy jste jako jeho vlastníci vedeni v registru, vystavujete se riziku, že vás ČKP vyzve k zaplacení příspěvku do garančního fondu.

Skutečný příběh

Škoda za půl milionu

Pětadvacetiletý řidič osobního nepojištěného automobilu Peugeot 406 nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do vozidla Škoda Octavia, které bylo nárazem posunuto na další vozidlo Mazda 626.

Nedošlo k žádné újmě na zdraví, ale věcná škoda dosáhla výše 520 255 korun. ČKP z garančního fondu zaplatila poškozeným veškeré oprávněné nároky a na viníkovi nehody vymohla veškerou vyplacenou úhradu škody. Tu vlastník vozidla uhradil ve třech splátkách.

Orientační sazba povinného ručení pro vůz viníka nehody v dané době byla osm tisíc korun za rok.

Zdroj: Česká kancelář pojistitelů

8. omyl
Příspěvek do garančního fondu nahrazuje pojistné

Pokud nebudete platit povinné ručení, čekají vás jak pokuty od správních orgánů, tak sankce od ČKP, kterými musíte přispět do garančního fondu. Například u osobního vozidla se sankce pohybuje od 50 do 70 korun za každý nepojištěný den. Někteří motoristé si však pletou úhradu příspěvků do garančního fondu s placením pojistného.

Pokud vás ČKP vyzve k úhradě příspěvku do svého garančního fondu, musíte zároveň zaplatit i povinné ručení. Úhrada příspěvku vás rozhodně nezbavuje povinnosti pojistné zaplatit.

9. omyl
Stačí zaplatit část příspěvku do garančního fondu

Někteří motoristé se domnívají, že zaplacením příspěvku do garančního fondu za část nepojištěného období zaniká povinnost uhradit další příspěvek za celé nepojištěné období.

ČKP totiž výzvy k úhradě příspěvku zasílá postupně a nečeká, až nepojištěné období skončí. Pokud první výzva k úhradě příspěvku pokrývá určitou dobu, ale nepojištěné období pokračuje i po ní, ČKP následně zasílá další výzvu za zbylé nepojištěné období.

10. omyl
Pokud je ve výzvě od ČKP chyba, nemusíme nic dělat

Někteří adresáti výzev ČKP k úhradě příspěvku se domnívají, že nesouhlasí-li údaje o vozidle nebo o pojištění nebo o vlastníkovi vozidla ve výzvě uvedené, nemusí nic dělat.

Ovšem to je velký omyl. Podle zákona je totiž důkazní břemeno na adresátovi výzvy, aby ČKP prokázal neexistenci povinnosti příspěvek uhradit. Na zaslanou výzvu musíte reagovat nejpozději do 30 dní.