Jan Pirk (59), přednosta kardiocentra IKEM
Můj pracovní den
Na kliniku přijíždím v sedm hodin. Projdu pooperační oddělení, po ranním hlášení probereme s kolegy operaci, kterou budeme provádět, a poté se věnuji administrativě. Kolem deváté odcházím na operační sál. Po operaci se naobědvám a odpolední program je různý. Někdy podruhé operuji nebo jsem třeba na vědecké radě či poradě vedení IKEM. Po jejich skončení mám odpolední vizitu a zpravidla mezi 17. a 18. hodinou odjíždím domů.
Co dělám po práci
Nejčastěji se věnuji sportu, snažím se alespoň hodinu denně běhat, jezdit na kole či plavat. Také chci využít každou chvilku, abych viděl vnoučata. Večer občas zajdu do divadla či na koncert.
Jak se dělíme o domácí práce
Domácí práce si dělíme 100:0 ve prospěch mojí ženy.
Která profese by mě lákala
Dříve, než jsem studoval medicínu, jsem chtěl být námořním důstojníkem. A moře mě skutečně láká dodnes. Každý rok jezdíme s přáteli do Chorvatska na loď, na plachetnici jsem byl opakovaně i s kolegy z našeho oddělení. Takže možná bych byl námořním důstojníkem.
 |
PŘEDČASNÉ ÚMRTÍ: v Česku je riziko náhlé smrti podceňováno |
Co si myslím o práci manželky
Manželka má vlastně dvě zaměstnání, kterých si obou vážím. Zaprvé udržuje chod rodiny, protože já doma nejsem nic platný. Druhá její profese je babička a musím říci, že babička na nejméně stoprocentní úvazek. Co se týče původní profese vychovatelky ve školní družině, myslím si, že práce učitele je nesmírně náročná a vyčerpávající, zvlášť když dnes nesmí zlobivého žáka potrestat, jak se sluší a patří.
Blanka Pirková (59), důchodkyně
Můj pracovní den
Pracovní část mého dne je současně mým koníčkem. Po ranní hygieně a cvičení (5 Tibeťanů) mám siestu s novinami a kávou. Potom se postarám o kytky a o celou domácnost, něco uvařím a jdu nakupovat. Po obědě vyzvednu vnoučata ze školky, věnuji se jejich zájmům a potřebám a těším se s nimi. Když je v pořádku odevzdám rodičům poté, co se vrátí z práce, můj pracovní den tím končí.
Co dělám po práci
Čas ráda trávím s knížkou a křížovkou. Relaxuji se sklenkou červeného vína a s rodinou nebo přáteli. Nesportuji, ale občas si vyjedu na kole a v zimě na běžkách. Ráda chodím po horách. Snažím se myslet na příjemné věci a setkávám se s lidmi, které mám ráda.
Jak se dělíme o domácí práce
Vykonávám je sama, beru to jako aktivní odpočinek. Kterou práci bych radši přenechala jiným? Asi někdy mytí oken a žehlení. Ostatní členové rodiny se zapojují pouze do prací, na které moje síly nestačí, například stěhování nábytku při malování. Ale musím při tom vyslechnout přednášku, že malujeme zbytečně často.
Která profese by mě lákala
Bavilo by mě být profesionálním hudebníkem. Miluji hudbu, a i když můj otec byl a bratr je dobrým amatérským hudebníkem, já jsem tento dar nezdědila. V mládí jsem zkoušela housle, ale marně. Na stará kolena už nebudu začínat znovu. Tatínek hrával na trubku na venkovských tancovačkách a na pohřbech. Bratr hraje na harmoniku.
Co si myslím o manželově práci
Smekám před jeho pracovitostí. Co víc může člověk udělat než zachránit lidský život? Mě by na manželově práci bavil pouze její výsledek, a to uzdravený pacient. Ale nedokážu si představit, že bych řízla do člověka. I vánočního kapra musí porcovat manžel. Občas musí sdělovat rodině pacienta smutné zprávy – a to bych také nezvládla.
Dvě kariéry: Jan a Blanka Pirkovi
On vystudoval lékařskou fakultu, pracoval v ČR, USA a Dánsku, dnes je přednostou kardiocentra IKEM. Ona vystudovala střední pedagogickou školu, pracovala na základních školách v Praze, dnes je v penzi. Manželé jsou od roku 1970, mají 2 syny a 4 vnoučata.
