Je na čase, abychom se podívali na širší aplikaci metod a postupů analýzy cenných papírů. Jelikož jsme již v obecné rovině popsali investiční strategie doporučené pro naše dvě kategorie investorů, bylo by od nás nyní moudré ukázat, jakým způsobem vstupuje do hry analýza cenných papírů, abychom mohli formulované strategie implementovat v praktickém investičním životě. Opatrný investor, jenž se řídí našimi doporučeními, bude nakupovat pouze vysoce kvalitní obligace a diverzifikované portfolio hlavních běžných akcií. Měl by dbát rovněž na to, aby cena, jež za akcie platí, nebyla z hlediska používaných měřítek přehnaně vysoká.
|
V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit. |
Při tvorbě takovéhoto diverzifikovaného portfolia může investor postupovat dvěma způsoby – buď vytvoří portfolio typu indexu DJI, nebo kvantitativně testované portfolio. V prvním případě pořídí skutečný průřez hlavních akcií na trhu, jenž bude obsahovat jak oblíbené růstové společnosti, jejichž akcie se prodávají za obzvláště vysoké násobky, tak i méně populární, a tedy i levnější tituly. Nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je pořídit stejné množství každé z třiceti akcií obsažených v indexu Dow Jones Industrial. 10 akcií každé společnosti při průměrné hodnotě indexu 900 bodů bude představovat investici 16 000 dolarů. Na základě historických výsledků by pak mohl očekávat přibližně stejné výsledky, jako kdyby pořídil akcie několika reprezentativních investičních fondů.
Druhým způsobem bude nadefinování a aplikace určitých kritérií pro každou koupi, aby bylo zajištěno, že dosáhne (1) určité minimální úrovně kvality historické výkonnosti a současné finanční stability společnosti a rovněž (2) určité minimální kvantity z hlediska zisku na akcii a účetní hodnoty (tj. majetku) na akcii. Pojďme se podívat podrobněji na sedm kvalitativních a kvantitativních kritérií doporučených pro výběr běžných akcií.
- Odpovídající (dostatečná) velikost podniku
Všechny minimální hodnoty musí být určeny na základě našeho vlastního uvážení, což platí zejména pro kritérium velikosti podniku. Cílem tohoto kritéria je vyřadit z výběru malé společnosti, jejichž akcie mohou být vystaveny větším než průměrným výkyvům, zejména v průmyslovém sektoru. (V těchto společnostech však také existuje celá řada zajímavých příležitostí, ale podle našeho názoru nejsou tyto podniky pro opatrného investora vhodné.) Teď již k číslům: minimálně 100 milionů dolarů ročního obratu pro průmyslový podnik a minimálně 50 milionů dolarů celkové hodnoty aktiv pro podnik veřejných služeb. - Dostatečně silná finanční pozice
V případě průmyslových podniků by měla oběžná aktiva převyšovat krátkodobé závazky alespoň dvakrát – což znamená, že běžná likvidita by měla být větší než dvě. Rovněž dlouhodobé cizí zdroje by neměly být větší, než je hodnota čistých oběžných aktiv (neboli „pracovního kapitálu“). V případě podniků veřejných služeb by dlouhodobé cizí zdroje neměly převyšovat vlastní kapitál podniku (v účetní hodnotě) více než dvakrát. - Stabilita ziskovosti
Kladný výsledek hospodaření společnosti za posledních deset let. - Dividendové výplaty
Nepřerušená výplata dividend za posledních dvacet let. - Růst zisku (na akcii)
Minimální růst zisku za posledních deset let by měl činit alespoň 33 %, kdy růst vypočteme z průměrného zisku za tři období na počátku a na konci sledovaného desetiletého časového úseku. - Nízká hodnota poměru P/E
Cena akcie by neměla být vyšší, než odpovídá patnáctinásobku průměrného zisku na akcii za poslední tři roky. - Nízká hodnota poměru cena akcie k majetku na akcii
Stávající cena akcie by neměla více než 1,5krát převyšovat naposledy vykázanou účetní hodnotu. Nicméně nízký násobek zisku na akcii (menší než 15) by mohl ospravedlnit i vyšší poměr ceny a účetní hodnoty aktiv. Jako jednoduché pravidlo zde můžeme použít složené kritérium, totiž aby součin násobku zisku a poměru tržní ku účetní hodnotě nebyl vyšší než 22,5. (Toto číslo odpovídá součinu 15násobku zisku a 1,5násobku účetní hodnoty. Toto složené kritérium by tedy ospravedlňovalo nákup akcií za 9násobek zisku a 2,5násobek účetní hodnoty atd.)
Obecné poznámky:
Tato kritéria jsme nastavili pro potřeby a podle temperamentu opatrného investora. Splněním těchto požadavků eliminujeme ze seznamu kandidátů na členství v portfoliu velkou většinu běžných akcií dostupných na trhu, a to dvěma opačnými způsoby. Na jedné straně eliminují z výběru společnosti, jež jsou
- příliš malé,
- mají relativně oslabenou finanční pozici,
- nesou cejch ztráty v období posledních deseti let a
- společnosti, jež nemají dostatečně dlouhou historii dividendových výplat.
Jako nejpřísnější (tedy nejobtížněji splnitelné) kritérium se v současném problematickém období jeví test finanční síly podniku. Relativně velký počet našich velkých podniků, stojících dříve na tak pevně vybudovaných finančních základech, zaznamenal v nedávných letech zhoršení běžné likvidity nebo nebývale vysoký nárůst zadlužení, popřípadě oba tyto negativní jevy zároveň
|
"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě. |
Naše dvě poslední kritéria vylučují podniky z výběru v opačném směru; tím, že vyžadují za dolar investovaný do akcie větší zisk a více majetku, než poskytují na trhu více populární společnosti. To není v žádném případě standardní pohled finančního analytika; ve skutečnosti bude většina z nich tvrdit, že i konzervativní investor by měl být připraven zaplatit za vybrané společnosti vysoké ceny. Náš opačný názor jsme již objasnili výše v textu; spočívá především v absenci odpovídajícího bezpečnostního faktoru, když příliš velká část ceny závisí na nekonečně rostoucích budoucích ziscích. Čtenář si musí na tuto důležitou otázku odpovědět sám – poté, co pečlivě zváží argumenty obou stran.
Přesto jsme se rozhodli zahrnout do našich kritérií i požadavek na mírný růst zisku za posledních deset let. Bez tohoto požadavku by společnost vykazovala úpadek (regresi) přinejmenším v ukazateli zisk na dolar investovaného kapitálu. Neexistuje jediný důvod, proč by měl opatrný (defenzivní) investor zahrnovat do svého portfolia takovéto podniky – i když v případě, je-li cena akcie velice nízká, by se daná akcie mohla kvalifikovat do skupiny „výhodných příležitostí“.
Doporučovaný maximální násobek zisku na akcii může v konečném důsledku znamenat portfolio s průměrným násobkem řekněme 12 – 13. Uvědomte si, že v únoru 1972 se akcie společnosti American Tel. & Tel. obchodovaly za jedenáctinásobek průměrného zisku za tři roky, akcie společnosti Standard Oil of California za desetinásobek posledních zisků.
Jedním z našich základních doporučení je to, aby akciové portfolio mělo při pořízení minimálně tak vysoký poměr zisku na akcii k ceně akcie – převrácená hodnota standardního poměru P/E – jako stávající výnos vysoce kvalitních obligací. To znamená poměr P/E maximálně 13,3, poměřujeme-li ziskovost investice s 7,5% výnosem obligací s ratingem AA.
Počátkem roku 2003 činil výnos desetiletých obligací s ratingovou známkou AA přibližně 4,6 %, což by znamenalo – jak navrhuje Graham – že by portfolio z běžných akcií mělo mít poměr zisku na akcii k ceně akcie rovněž na této hodnotě. Vypočteme-li převrácenou hodnotu tohoto údaje (vydělením 4,6 stem), budeme schopni odvodit „doporučené maximum“ poměru P/E na úrovni 21,7. Na začátku tohoto odstavce Graham doporučuje, aby průměrná hodnota poměru P/E v portfoliu byla o 20 % pod „maximální“ hodnotou. To znamená – obecně – že by v současné době (za současných tržních podmínek) Graham považoval za atraktivní ty akcie, jež se prodávají za ceny okolo sedmnáctinásobků průměrného zisku za tři roky. K 31. 12. 2002 bylo v indexu S & P 500 více než 200 – lépe řečeno více než 40 % – akcií, jež měly poměr P/E (počítáno s průměrem zisku za tři roky) 17,0 a menší. Aktuální výnosy obligací s ratingem AA lze najít na www.bondtalk.com.
|
Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální – a jak osvobozující – zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti. |
Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
