Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opce jako ochrana před investičním rizikem

aktualizováno 
Opce jsou druhem investičního kontraktu. Díky nim můžete na celé transakci vydělat i v případě, že se vašim investicím nedaří. Současně se tak zajistíte proti riziku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Investice, burza, | foto: Profimedia.cz

Opce je kontrakt – finanční derivát, ve kterém se dvě smluvní strany dohodnou, že jedna z nich má právo, avšak nikoliv povinnost, koupit (resp. prodat) od druhé strany nějaké aktivum, a druhá strana má povinnost jí toto aktivum prodat (resp. ho koupit) v domluvený okamžik za cenu, která je sjednána při uzavření smlouvy. Tato definice odpovídá tzv. evropské opci, americká je o to složitější, že koupi (resp. prodej) si může oprávněná strana vymínit kdykoliv během sjednaného období. Dále pojmem opce budu rozumět opci evropskou.

Co znamená slovo opce

Slovo opce je odvozeno z anglického výrazu "option", které znamená možnost. To proto, že strana, která si koupí opci, může své kupní (resp. prodejní) právo využít, ale nemusí, záleží to čistě na jejím rozhodnutí.

Strana, která si opci koupila, vstupuje do tzv. dlouhé (long) pozice. Strana, která opci někomu prodala (říkáme také, že ji vypsala), naopak vstupuje do tzv. krátké (short) pozice. Pokud opce jejího držitele opravňuje k nákupu nějakého aktiva, pak se jí říká opce kupní (call), pokud opravňuje k prodeji, pak se jí říká prodejní (put). V závislosti na tom, jestli se jedná o call opci nebo put opci, a závislosti na tom, zda-li opci držíme nebo jsme ji vypsali, můžeme mít čtyři druhy pozic: long call, long put, short call a short put.
Cena, za kterou vypisovatel opci prodává, se nazývá opční prémie.

Cena, za kterou má držitel opce právo nějaké aktivum koupit (resp. prodat), se nazývá realizační cena (strike price). Toto aktivum se jmenuje podkladové aktivum. Může jím být prakticky cokoliv od akcií, měn, komodit až po jiné opce. Okamžik, při kterém je opce plněna, se nazývá expirace (splatnost).

Využít právo dané opcí je pro jejího držitele výhodné jen někdy

V tom případě říkáme, že je opce "in the money" (v penězích). U call opce je to tehdy, pokud je v den expirace momentální cena podkladového aktiva vyšší než strike price. To se dá ukázat na jednoduchém příkladě. Představte si, že jste si za opční prémii 2 USD/barel nakoupili opci, která vám dává právo koupit jeden barel ropy za 40 USD. Pokud bude v den splatnosti cena ropy 41 USD, pak tuto opci budete chtít využít. Můžete totiž vydělat 1 USD tím, že ropu díky opci koupíte za 40 USD, ale za 41 USD ji prodáte.

Celková ztráta z této operace by však byla 1 USD, protože jste museli ještě zaplatit zmíněnou opční prémii. Tu ale platíte v každém případě, a proto pokud je cena podkladového aktiva vyšší než realizační cena, je pro vás výhodné trvat na plnění opce.

Cena, od které by pro vás celá transakce byla zisková, se rovná realizační ceně plus opční prémii. V našem případě by tedy cena ropy musela být vyšší než 42 USD za barel. Tomuto bodu se říká breakeven point. Všimněte si, že pokud držíte call opci, spekuluje tedy na růst ceny podkladového aktiva. Vaše maximální možná ztráta je však omezená, a to výší opční prémie. V nejhorším totiž necháte opci prostě propadnout.

Pokud byste byli naopak vypisovatelé call opce, potom by výše vašeho maximálního zisku byla omezená, za to vaše maximální ztráta by byla neomezená. To, co totiž získá vlastník opce, naopak tratí vypisovatel a obráceně. Jako vypisovatel call opce spekulujete tedy na to, že cena podkladového aktiva bude v době splatnosti opce nízká.

U put opcí na rozdíl od call opcí spekuluje jejich držitel na to, že ceny podkladového aktiva budou v době expirace nízké. Kdyby byla cena podkladového aktiva vyšší než strike price, potom by držitel nechtěl její plnění a opce by byla tzv. "out of the money" (mimo peníze). V opačném případě by samozřejmě chtěl její plnění, jak si ukážeme na příkladu. Řekněme, že jste si koupili put opci, která vás opravňuje prodat jeden barel ropy za 40 USD, a to za opční prémii 2 USD. Jestliže cena ropy v době splatnosti bude 39 USD za barel, pak budete trvat na plnění opce, můžete totiž vydělat 1 USD tím, že ropu za 39 USD na běžném trhu koupíte a za 40 USD za barel ji prodáte vypisovateli opce.

Celková ztráta z této operace by však byla 1 USD, protože jste ještě museli zaplatit opční prémii. Tu ale platíte v každém případě, a proto pokud je cena podkladového aktiva nižší než realizační cena, je pro vás výhodné trvat na plnění opce. Cena, od které by pro vás celá transakce byla zisková, se rovná realizační ceně minus opční prémii. V našem případě by tedy cena ropy musela být nižší než 38 USD za barel. Vaše maximální ztráta je opět jako u long call pozice omezena výší opční prémie. Jak by to bylo, kdyby vaše pozice byla short put, si již jistě doplníte sami.

Až doteď jsme předpokládali, že opce bude držena až do její expirace. Tak tomu samozřejmě ale být nemusí. S opcemi se dnes čile obchoduje na burzách, např. na té v Chicagu. Opce jsou tam standardizované a velice likvidní. Na opci tedy můžete vydělat nejen díky změně ceny podkladového aktiva příznivým směrem, ale i díky změny ceny samotné opce, kterou můžete posléze prodat. A od čeho se odvíjí cena opce neboli opční prémie? Určování cen opcí je poměrně složitou problematikou na pomezí matematiky a ekonomie, avšak jsou zde jisté jednoduše vysvětlitelné zákonitosti.

Například cena call opce je tím vyšší, čím nižší je realizační cena, protože tím logicky je vyšší případný zisk z realizace opce. U put opcí platí samozřejmě opak. Záleží i na rozkolísanosti kurzu podkladového aktiva. Platí, že čím je vyšší, tím vyšší je i šance, že se opce dostane do stavu in the money, a tím je vyšší i její cena. Obdobný vztah platí pro dobu do expirace opce.

Příklad, jak opce využít pro zmírnění rizika

Představte si, že váš podnik za půl roku obdrží platbu za hotovou zakázku ve výši 1 mil. EUR a současný kurz je 26 EUR/CZK. V tom případě váš podnik počítá, že po směně eur do českých korun obdrží 26 mil. CZK. Za onen půl rok ale může koruna posílit a podnik by prodělal. Zajistit proti riziku poklesu se dá v tomto případě jednoduše. Koupíte si put opci na 1 mil. EUR např. za opční prémii 60 000 EUR s realizační cenou 26 EUR/CZK splatnou za půl roku.

V případě, že po půl roce bude kurz nižší než 26 EUR/CZK, tak uplatníte opci a prodáte eura za 26 EUR/CZK. Ubránili jste se tak kurzové ztráty, samozřejmě za cenu opční prémie. Pokud by naopak kurz byl vyšší než 26 EUR/CZK, pak opci necháte propadnout a eura vyměníte na běžném devizovém trhu. Můžete tak dokonce na celé transakci i vydělat, ne jenom se zajistit proti riziku. A to je jedna z výhod opcí, oproti futures nebo forwardům. Ty také umožňují se zajistit proti kurzovému riziku, ale již neumožňují vydělat na příznivém kurzovém pohybu. Uvedená strategie se nazývá protective put a je samozřejmě aplikovatelná i pro jiná podkladová aktiva, než jsou měny.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.