Pracovní právo

| foto: Profimedia.cz

Open space: šok z otevřeného prostoru

  • 200
Stále méně firem dopřává svým zaměstnancům luxus uzavřených samostatných kanceláří. Moderní trendy velí minimum soukromí, otevřený prostor a dokonalý přehled. Hitem současnosti je otevřený prostor v podobě velkých kancelářských sálů.

Trend otevřeného prostoru není žádným novým objevem. Systém tzv. open plan kanceláří vznikl už v 70. letech ve Spojených státech a od té doby se na západ od našich hranic výrazně uplatňuje. Do tuzemských vod dorazil až se změnou společenských poměrů, nicméně stále víc firem mu přichází na chuť. V tomto systému je jeden velký prostor členěn mobilními samostatně stojícími panely, nižšími stěnami, na nichž jsou pak zavěšeny stolové desky, otevřené police, případně skříňky. Uvnitř jsou tyto stěny protkány kanály, kterými jsou skrytě vedeny všechny elektroinstalace či telefonní vedení, takže nenarušují estetiku prostředí. Tento systém se stal velmi oblíbeným vzhledem k variabilitě a přizpůsobivosti podle měnících se potřeb podniků a společností.

Efektivita především

Moderní velkoprostorové kanceláře mají motivovat zaměstnance k vyšším pracovním výkonům a větší produktivitě práce. Umožňují práci v týmu, a tím také zpracování většího množství informací. Nutno dodat, že umožňují také větší kontrolu nad zaměstnanci, kteří se před bedlivým okem svých šéfů nemohou cítit v bezpečí skryti za zdmi svých kanceláří. Také podlahová plocha těchto kanceláří je využita mnohem úsporněji, což opět umožňuje racionální investice. „Trend zřizovat sálové uspořádání kanceláří má své důvody a cíle, které vycházejí z filozofie firmy a firemní kultury, také z požadavku místa a ergonomie,“ říká k tomu psycholog Aleš Jelínek „Umožňují propojení počítačových stanic, mobilitu buněk a vytváření modifikací nábytkových sestav.

Takové kanceláře mohou připadat rozlehlé, světlé a prostorné. Jsou také pro zaměstnavatele přehledné a umožňují kontrolu nad pracovním tempem a morálkou zaměstnanců.“ Z těchto důvodů přistupují k velkoprostorovým otevřeným sálům i firmy, které ještě donedávna dopřávaly luxus vlastní kanceláře většině svých zaměstnanců. Například Československá obchodní banka už staví v Praze v Radlicích budovu svého nového ústředí, kam převede svých 2400 kancelářských zaměstnanců dosud roztroušených po deseti různých budovách a uzavřených ve svých kancelářích.

Od sestěhování zaměstnanců do prostoru ve stylu open space si management banky slibuje výrazné zvýšení efektivity. „Dnes je každý zaměstnanec jakoby uzavřen, izolován od okolního světa ve své kanceláři, v nové budově budou samostatné kanceláře tvořit jen dvě procenta celkové plochy, zbytek bude open space, slibujeme si od toho výrazné zlepšení interní komunikace“ potvrzuje člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel Patrick Daems.

Jako mravenečci

Management si při pohledu na zaměstnance pracující v mraveništi velkoprostorového sálu lebedí, méně jednoznačně vnímají tento koncept zaměstnanci. „Na straně pracovníků – zaměstnanců – v takových „úlech“ je často zaslechnout výhrady k malému osobnímu prostoru a soukromí, potížích při snaze vytvářet vztahy,“ potvrzuje psycholog Aleš Jelínek. Svou roli hrají i pracovní návyky z dob minulých. „Sálové uspořádání volí společnosti s preferující názor: nejdříve dobrá práce a po ní můžeme pěstovat vztahy. Zdejší zaměstnanci mají názory odlišné – jen když budeme mít dobré vztahy, budeme se cítit dobře a můžeme dělat dobrou práci,“ potvrzuje Jelínek. Lidé také nepříliš pozitivně vnímají neosobnost sálových kanceláří, kde člověk působí jako jeden nahraditelný článek v obřím soukolí. „Popsané faktory se podílí na rozvoji prožitku individuálního stresu a ty mohou být potencí pro „infekci“ stresu přes pracoviště což pravděpodobně výrazně ovlivní pracovní tempo a splnění pracovního úkolu,“ dodává psycholog.

Klady a úskalí

Omezení soukromí v práci je dvousečná zbraň, nicméně nelze ho vnímat jednoznačně negativně. „Jsou typy lidí, kterým bude vyhovovat akvárium, jsou na ně zvyklí a potíže s tím spojené neprožívají. Ale co vyhovuje jednomu člověku, druhému naopak vadí a brání k dobré pracovní pohodě. S vyšší možností kontroly je to  tak, že vyšší kapacita praktické kontroly nebo i jen dojem kontroly spíš vadí, a přivádí ke stresu až paralyzuje. Jsou ale pracoviště, kde se bez důsledných kontrolních mechanizmů neobejdeme a je na zaměstnancích, zda tento typ tlaku akceptují,“ říká k tomu psycholog Aleš Jelínek. Navíc stres může být také motivační faktor podle hesla, že člověk je jako oliva a teprve je-li drcen, dostane ze sebe to nejlepší. Otázkou je, jak dlouho takové drcení vydrží. Open space také není vhodný pro všechny druhy práce. „Takové uspořádání má vliv na týmovou soudržnost, kvalitu komunikace, sdílení a kooperaci na pracovním zadání tam, kde se angažuje skupina. Jde-li o přísně individuální úkony, pak mohou být připomínky k vnějším vlivům z okolních buněk na koncentraci a udržení zaměřené pozornosti oprávněné,“ říká psycholog.

KOMERČNÍ PREZENTACE