Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osobní údaje: neříkejte, co nemusíte

aktualizováno 
Při pohovoru, po nástupu do zaměstnání i během něj vyplníte desítky formulářů. Na některé věci se však firma PTÁT NESMÍ. Kdyby je vyžadovala, můžete se bránit u inspekce práce nebo u zvláštního úřadu.

Sotva otevře uchazeč o práci dveře personálního oddělení, musí vyplňovat dotazníky. Předává tím firmě své osobní údaje a jiné citlivé informace. Na všechno, co je napadne, se vás však firemní personalisté ptát nesmějí. „Zaměstnavatel může před vznikem pracovního poměru od uchazeče chtít jen údaje, které bezprostředně souvisí s přijetím do zaměstnání,“ vysvětluje advokát Martin Grubner z pražské kanceláře Grubner & Partners. Je to především jméno, příjmení, bydliště, datum narození a se souhlasem pracovníka i rodné číslo. Dále to jsou například informace o jeho kvalifikaci, nezbytných požadavcích, popřípadě zvláštních schopnostech.

Na děti se ptát nemohou

„U pohovoru v obchodní firmě, kam jsem chtěla nastoupit, se mě ptali na to, kolik mám dětí a kdy plánuji další. Raději jsem rozhovor sama ukončila, myslím, že na to neměli právo,“ popisuje svou zkušenost ekonomická analytička Martina z Prahy.

„Údaje o počtu a věku dětí by se v pohovorech nebo dotaznících zaměstnavatele skutečně objevovat neměly,“ dává jí za pravdu brněnská advokátka Eva Grabarczyková. „U ženy nemá firma právo ptát se ani na to, jestli je těhotná.“ Taková informace by mohla ovlivnit rozhodování a upřednostnit třeba muže, kterému podobné starosti nehrozí.

Pokuta až tři sta tisíc

V žádném případě by firma neměla od uchazeče chtít ani další citlivé informace, například o náboženském přesvědčení či sexuální orientaci. „Třeba výpis z trestního rejstříku si ale vyžádat může, pokud je výkon zaměstnání například spojen s hmotnou odpovědností a je třeba, aby byl pracovník bezúhonný,“ upřesňuje Martin Grubner.

Jakmile se zaměstnavatel projeví jako příliš zvídavý tazatel, obraťte se s žádostí o pomoc na odbory nebo inspektoráty práce. „Inspektorát může zkontrolovat, zda firma neporušila povinnosti zejména při vzniku pracovního poměru. V případě spáchání takového správního deliktu jí hrozí pokuta až do výše tří set tisíc korun,“ zdůrazňuje Eva Grabarczyková. Zasáhnout může také Úřad pro ochranu osobních údajů. Bližší informace o něm najdete na internetových stránkách www.uoou.cz.

K údajům nesmí nikdo cizí

Údaje, které firma nashromáždí o svých stávajících zaměstnancích, smí dále zpracovávat opět jen s jejich souhlasem. „Musí je informovat, proč to chce dělat a na jaké údaje se jejich souhlas vztahuje. Dále jim musí říct, jak dlouho bude údaje uchovávat a kdo všechno k nim bude mít přístup,“ uvádí Martin Grubner. Bez souhlasu pracovníka může zaměstnavatel zpracovávat jeho data, jen když to potřebuje ke splnění svých povinností ze zákona nebo z pracovní smlouvy.

„Například pokud připravuje údaje na přihlášky a odhlášky k sociálnímu nebo zdravotnímu pojištění,“ uvádí Eva Grabarczyková. Zaměstnavatel musí dávat pozor, aby k osobním údajům nepronikl někdo neoprávněný. Pokud bude chránit údaje špatně, můžete ho požádat o vysvětlení, o odstranění nedostatků nebo se opět obraťte na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Bránit se vyžaduje odvahu

Z obavy, aby si firma nevybrala někoho jiného, případně se svému pracovníkovi nemstila, dotazovaný často řekne víc, než ze zákona musí, a nestará se o možné zneužití údajů. Podle tiskové mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hany Štěpánkové si u něj čeští zaměstnanci stěžovali zatím hlavně na sledování elektronické pošty. „Muselo by se asi jednat o velmi vyhrocenou situaci, aby se na nás nějaký zaměstnanec obrátil přímo kvůli zneužití svých osobních údajů,“ domnívá se Štěpánková. S tím souhlasí i Pavel Beňo z organizace Práce & Vztahy. „Zaměstnanec, který se rozhodne v tomto případě domáhat svých práv, může být v práci snadno označen jako „potížista“ se všemi důsledky, které mu to přinese. Tím nechci tvrdit, že bychom za svá práva neměli bojovat a nebýt dostatečně občansky stateční,“ dodává Beňo.

Osobní údaje v práci

1. Na co se šéf ptát smí - jméno, příjmení, bydliště, datum narození, kvalifikace, nezbytné požadavky k výkonu práce, popřípadě zvláštní schopnosti; na informace, které potřebuje ke splnění svých povinností vůči úřadům

2. S uchováním kterých údajů musíte souhlasit - rodné číslo a vše ostatní

3. Na co by se šéf ptát neměl - například na věk a počet dětí, na rodičovské plány zaměstnance, na jeho etnickou a náboženskou příslušnost či sexuální orientaci

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.