Otázky, na které zaměstnavateli nemusíte odpovídat

Ucházíte se o nové místo a při přijímacím pohovoru si připadáte jako na policejním výslechu? Než to podstoupíte, je dobré zjistit, na co se vás zaměstnavatel může ptát a na co ne.

Renata Drkulová se z jednoho takového konkurzu na místo operátorky nedávno vrátila znechucená. „Málem mě rozebrali až na kost. Měli připravenou celou škálu otázek tak fikaně psychologicky poskládaných, že mi chvíli trvalo, než jsem pochopila jejich princip,“ říká.  Přehnaná vlídnost a k tomu asi pět obsáhlých dotazníků s citlivými otázkami o jejím soukromí jí napovědělo, že firma nepostupuje v mezích zákona. V podstatě ji svým přístupem odradili. Teď se trochu bojí, jak můžou naložit s jejími daty.

Ověřte si, co říct musíte a co po vás chtít nesmějí
Podle tiskové mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Hany Štěpánkové se může firma od každého pracovníka před vznikem pracovního poměru vyptávat jen na údaje, které úzce souvisejí s jeho případnou funkcí. „Nikdo si nemůže například u žen ověřovat, zda nejsou v jiném stavu, kolik mají dětí a jaké pro ně mají zabezpečení. To by ženy vůči mužům znevýhodňovalo,“ konstatuje Štěpánková. „Informace o dětech žena uvádí personalistům až při nástupu do zaměstnání, protože od nich se pak odvíjejí daňové úlevy.“

Stačí ano nebo ne
Pokud by po vás někdo poptával detailní zprávu o zdravotním stavu, také se braňte. Jsou vybrané profese, kde je dobrý zdravotní stav nezbytností. Firmě však musí úplně stačit, když vám lékař potvrdí, že jste této práce schopní. Stejné je to u výpisu z trestního rejstříku. Žádné podrobnosti, pouze zaměstnavateli doneste potvrzení, kde bude stát, že jste byli či nebyli trestaní. Tabu je pro zaměstnavatele i vaše sexuální orientace či náboženské přesvědčení.

Rodné číslo jen se souhlasem
Takže jakmile se na vás vedení či personalista obrátí s požadavkem vyplnit jméno, příjmení, bydliště, datum narození a popřípadě i rodné číslo, to ale pouze s vaším souhlasem, je vše v pořádku. Navíc se ještě mohou zajímat třeba o vaše vzdělání, kvalifikaci a další schopnosti, které byste v novém povolání mohli uplatnit. V situaci, kdy máte pocit, že po vás firma chce vědět víc než musí, si můžete stěžovat na inspektorátu práce, odborech nebo přímo na Úřadu na ochranu osobních údajů.

Za zneužití údajů je vysoká pokuta
Mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Štěpánková uvádí, že občas se lidé na ně se stížnostmi obracejí. To se týká většinou zneužití osobních dat, které lidé firmě poskytnou. „Nejzávažnější případ z poslední doby jsme řešili s jednou personální agenturou. Vyžadovala po uchazečích o práci celou řadu informací v dotaznících. Navíc si tam její zástupci ještě vpisovali poznámky třeba o zdravotním stavu dotyčných a posléze se celé tyto svazky našly pohozené u popelnic,“ vzpomíná mluvčí. „Agentura tehdy dostala pokutu půl milionu korun. Nejvyšší pokuta za porušení zákona na ochranu osobních údajů je deset milionů korun.“ Zaměstnanci také často poukazují na neoprávněné sledování elektronické pošty.

Data je nutné uchovávat bezpečně
Podniky a společnosti musí pečlivě dbát na to, aby se k citlivým datům o jejich zaměstnancích nedostal nikdo cizí. Třetí osobě je možné údaje o zaměstnanci poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem. „Bez souhlasu pracovníka je povolené zpracovávat jen ty informace, které firma potřebuje ke splnění povinností, které jí vyplývají ze zákona nebo z pracovní smlouvy. Sem patří například sociální a zdravotní systém,“ dodává personalistka Irena Kvapilová.