Oznamovací povinnost je jednou z často opomíjených povinností poplatníků.

Oznamovací povinnost je jednou z často opomíjených povinností poplatníků.

Oznámení finančnímu úřadu se často týká i zaměstnanců

Mezi veřejností panuje velmi zjednodušený názor, že za zaměstnance plní daňové povinnosti zaměstnavatel, zatímco podnikatel si daně počítá a platí sám. Tento názor je skutečně velmi nepřesný a povinnosti vůči finančnímu úřadu mají i mnozí lidé, kteří si to v žádném případě nemyslí.

Povinnost daňové registrace se týká každé právnické nebo fyzické osoby, která získala oprávnění k podnikatelské činnosti nebo provozuje ostatní výdělečnou činnost. Pro podnikatele bez ohledu na právní formu platí, že je povinen se registrovat ke všem daním, u kterých mu vznikne daňová povinnost. Bezpodmínečně se každý podnikatel musí registrovat k dani z příjmů, zatímco u ostatních daní záleží na jeho očekávání. Pokud kupříkladu ví, že nebude podléhat silniční dani, tak je registrační povinnost dobrovolná.

Registrovat se je nutné do třiceti dnů od nabytí podnikatelského oprávnění
Vlastní registrace se provádí na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí a podnikatel je povinen tento tiskopis podat na FÚ nejpozději do třiceti dnů od nabytí podnikatelského oprávnění. Tím bývá nejčastěji živnostenský list, ale mohou to být i další druhy oprávnění. V případě živnostníků (u ohlašovacích živností) vzniká oprávnění k provozování živnosti ohlášením na živnostenském úřadu, a tudíž musí do třiceti dnů od tohoto data provést registraci k daním na místně příslušném finančním úřadu. U koncesovaných živností vzniká oprávnění provozovat živnost až ke dni nabytí právní moci příslušné koncese.

Příklad: Nejmenovaný živnostník podá žádost o vydání prvního živnostenského listu (například výuka jazyků – ohlašovací živnost) 10. května. Jeho povinností je registrace u správce daně nejpozději do 9. června.

Oznamovací povinnost a registrační povinnost není totéž
S registrační povinností nemají podnikatelé (živnostníci či právnické osoby) většinou problém a jejich cesty po získání podnikatelského oprávnění skutečně vedou na finanční úřad, kde se zaregistrují k daním. Kromě registrační povinnosti ovšem existuje ještě povinnost oznamovací, která bývá zejména z pohledu široké veřejnosti opomíjena. O co se vlastně jedná?

Oznamovací povinnost se vztahuje na fyzické osoby, které nejsou podnikateli, avšak vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Jde o následující druhy výdělečné činnosti:

· Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem

· Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů

· Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů

· Příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního předpisu

Kromě výše uvedených intelektuálně náročných profesí se tato povinnost dotýká také všech uměleckých profesí (například herci, tanečníci apod.) a v podstatě všech dalších výdělečných činností, které nejsou podnikáním ani jinou samostatnou výdělečnou činností.

Drobní pěstitelé a chovatelé, spolupracující osoby – vás se týká oznamovací povinnost
Výše uvedené profese (například nezávislá povolání) nemají s aplikací zákona problém (tato svobodná povolání mají často svého daňového poradce atd.). Mnohem častěji s ní mají problém lidé, kteří mají příjmy podléhající zdanění, ale neprovozují podnikatelskou ani jinou samostatně výdělečnou činnost. Jde o nepřeberné množství druhů činností, z nichž namátkou vybírám velmi obvyklé činnosti jako jsou drobní zahrádkáři, chovatelé apod.

Zvláštní a velmi častou kategorií jsou spolupracující osoby. V rámci daňové optimalizace daně z příjmů fyzických osob lze využít institut spolupracující osoby. Ten lze aplikovat v případě, že jeden člen domácnosti je živnostník a část svých příjmů převede na manželku nebo zletilé děti. Výhodou takové optimalizace je zdaňování příjmů v nižších daňových pásmech. Poplatníci, kteří se stanou spolupracující osobou, mají buď registrační nebo oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. Pokud má taková osoba živnostenské oprávnění, tak musí splnit registrační povinnost. Naopak v případě neexistence živnostenského ani jiného podnikatelského oprávnění musí dotyčná osoba splnit povinnost oznamovací.

Oznamovací povinnost je jednou z často opomíjených povinností poplatníků. Týká se všech osob, které provozují výdělečnou činnost, avšak zákon jim neukládá registrační povinnost. Každý poplatník by si měl uvědomit, že případné spory se správcem daně bývají poměrně nepříjemné a navíc poplatník nemá v daňovém řízení příliš silné postavení.