Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pád Řecka může Čechy bolet, důsledky pocítí i obyčejní lidé

aktualizováno 
Minulý týden se naplno rozhořela krize okolo dluhových problémů Řecka a dalších slabších článků eurozóny. Doposud se Česko potýkalo s jejich problémy pouze okrajově. V posledních dnech ovšem i na nás krutě dolehly zprávy z trhů.

Řečtí důchodci protestují před ministerstvem financí (4. května 2010) | foto: AP

Česká koruna zažila volný pád k ostatním světovým měnám a byla jedna z nejvíce oslabujících měn na světě.

Pražská burza klesla v průměru o desetinu, ale ztráty některých titulů byly mnohem vyšší. Výnosy ze státních dluhopisů rostou a zadlužování státu je stále nákladnější. Přestože dluhová krize u nás nevznikla stejně jako kreditní krize vrcholící před rokem, její důsledky se projeví i v životě obyčejných lidí.

Bankrot Řecka fakticky nenastal. Trhy však nevěří plánům na jeho záchranu, a přes schválení úsporných opatření řeckým parlamentem dochází k silným výprodejům. Čím je finanční aktivum rizikovější, tím se ho obchodníci rychleji zbavují.

Za rizikové aktivum je na měnových trzích považována i česká koruna společně s dalšími středoevropskými měnami. Proto v případě paniky na trzích klesá rychleji než samotné euro, které je krizí postiženo v první řadě.

Kolik nás krize může stát?

V porovnání s většinou ostatních zemí nemá Česká republika s dluhy tak veliký problém. Celkový dluh na úrovni 35 procent HDP i loňský schodek 5,9 procenta HDP byl pod průměrem většiny zemí Evropské unie i eurozóny. Bohužel to neznamená, že se nás krize nedotkne.

V případě paniky se může stát, že naše dluhopisy nebude chtít nikdo koupit a vláda bude mít problém dostát všem svým mandatorním výdajům včetně výplaty státních zaměstnanců, sociálních dávek či důchodů. Přestože je tato varianta v současnosti velmi nepravděpodobná, může nakonec potkat i málo zadluženou Českou republiku.

I když Česká republika není členem eurozóny a plán záchrany Řecka se ji přímo netýká, na helénskou republiku už skrytě přispěla prostřednictvím odvodu miliardy euro z rezerv České národní banky do Mezinárodního měnového fondu.

Peníze nebyly určeny pouze pro Řecko, ovšem část peněz půjde i na jeho záchranu. Pokud bychom však byli členy eurozóny, museli bychom v příštích třech letech na jeho záchranu poskytnout v přepočtu téměř 50 miliard korun.

Slabá koruna se nemusí vyplatit ani vývozcům

Slabší kurz pomáhá vývozcům a naopak prodražuje dovážené zboží. Pokud by došlo k eskalaci problémů a koruna by nadále oslabovala, mohou začít stoupat ceny paliv, elektroniky, oblečení a dalšího zboží.

Naopak vývozci by si mohli dovolit prodávat své zboží v zahraničí levněji. Ve víru současné krize by se však tento předpoklad nemusel naplnit. Pokud by se problémy rozšířily i na ostatní země eurozóny, mohlo dojít k poklesu poptávky a české zboží by si i přes nízké ceny nemuselo najít kupce.

Dražší dovolené v zahraničí

Stejně jako síla české koruny ovlivňuje vývozce a dovozce, tak ovlivňuje i rodinné rozpočty na dovolenou v zahraničí. Pokud by se situace na trzích vyvíjela i nadále negativně, prodražily by se jakékoliv nákupy zboží a služeb v zahraničních měnách. Při plánování dovolené je tedy nutné počítat i s touto alternativou.

Dražší půjčky

Překvapivý pokles úrokových sazeb České národní banky v minulém týdnu by za normálních okolností vedl ke snížení úroků ze spotřebitelských úvěrů. Současné turbulence by mohly naopak vyústit ve zdražení kapitálu a tedy i půjček. Prudké pohyby na trzích způsobují strach investorů o budoucnost a ti stahují volný kapitál mimo trhy. Proto by se mohly začít zvyšovat sazby úvěrů, které by přilákaly kapitál i do rizikovějších oblastí.

Současná panika na trzích se nás tedy bude dotýkat i v blízké budoucnosti. Nelze nyní spolehlivě odhadnout, jakým způsobem se bude situace nadále vyvíjet.

Poslední zprávy o neochotě Slovenska se na půjčce Řecku podílet a stížnost na mechanismus úvěrové pomoci u německého ústavního soudu nedává nejlepší vyhlídky. Navíc všechny země Evropské unie stále navyšují dluhy. Rychlé řešení tak bohužel není na obzoru.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.