Padělky prvorepublikových známek jsou cennější než originály

Československo vzniklo sice už před 91 lety, řada lidí ale dosud vlastní vzpomínku na první měsíce republiky v podobě poštovních známek. Jejich hodnota zpravidla není závratná. Ovšem některé padělky nebo kuriozity stojí v aukcích až desítky tisíc korun.

Dva měsíce se v nově vzniklé Československé republice používaly rakouské a maďarské známky. Případně se na nich objevoval přetisk ČSR. V polovině prosince roku 1918 pošta vydala vlastní československé známky. Zobrazovaly Hradčany jako symbol státnosti a autorem byl stejně jako u prvních československých státovek Alfons Mucha. – čtěte Autorem prvních státovek byl Alfons Mucha.

Známka s Hradčany se postupem času vydávala v různých barvách. Jako první československá poštovní známka šla do tisku zelená pětihaléřová, pak červená desetihaléřová a jako poslední z Muchovy kolekce spatřily světlo světa fialové třicetihaléřové Hradčany. Oficiální název československé měny vznikl až počátkem roku 1919, proto se slovo haléře na známkách neobjevovalo.

Němci padělali známku s Hradčany

Hradčanské známky se staly oblíbenými i mezi padělateli. Hlavními byli němečtí poštovní úředníci ve Vejprtech, kteří se zaměřili na Hradčany v hodnotě 100, 200 a 300 haléřů. Německý úředník je místo běžných známek lepil na balíkové průvodky. Pravé známky mu zbyly a úředník si tak přivydělal kolem 50 korun za den. Na padělání se přišlo až několik let po skončení platnosti těchto známek a to při poštovním skartu.

Známky ale nebyly padělané dokonale. Hradčany v hodnotě 100 a 200 haléřů jsou menší a na chrámu svatého Mikuláše je věžička navíc. Drobný detail naopak schází na originálech: u 300haléřových Hradčan chybí čárka nad á ve slově Československá.

Dnešní cena těchto tzv. Vejprtských padělků dosahuje několik desítek tisíc korun. V aukci je momentálně vyvolávací cena stohaléřového padělku 50 000 korun.

Na známkách z První republiky můžete i vydělat

Pokud byste v rodinném archivu našli obálku s Hradčany a s razítkem pošty z 18. 12. 1918, měl by tento dopis hodnotu minimálně 50 000 korun.

Známka z roku 1919 za několik milionů korun

I přesto, že československých poštovních známek byl v roce 1919 dostatek, přetiskla pošta rakouské a maďarské známky slovy Pošta československá 1919. Z poštovně provozního hlediska byl tento přetisk zbytečný, ale sběratelé z něj měli už tehdy velkou radost.

Nejvýznamnějším unikátem z těchto přetisků je čtyřkorunová světle zelená rakouská známka s obráceným přetiskem Pošta československá 1919. Stejnou známku se správným přetiskem vlastnil významný sběratel začátku 20. století egyptský král Faruk. Ten měl ve své sbírce i nejdražší minci světa. – čtěte Nejdražší minci světa málem zavál egyptský písek

Cena těchto v podstatě zbytečných známek dosahuje i několika milionů korun. Rakouská čtyřkorunová světle zelená známka na žilkovaném papíře s přetiskem Pošta československá 1919 byla v roce 2000 prodána za 90 980 dolarů.

Známky z dopisů nebo korespondenčních lístků rozhodně neodlepujte. "Tím, že známku odlepíte z obálky, v podstatě zničíte rodinné jmění," upozorňuje Jaroslav Maleček z Českého svazu filatelistů. Známky i s obálkou mají hodnotu třeba 150 korun, bez obálky jsou takřka bezcenné.

Chyby se cení

Dříve se striktně nedbalo na stejnou podobu známek. Ani to v podstatě nedovolovala tiskařská technika. Proto jsou v dnešní době cennější známky s chybotiskem.

Důkazem je i jedna z nejcennějších a sběratelsky nejoblíbenějších československých známek. Známka byla vydána v roce 1920 a její hodnota tehdy byla 50 haléřů. O raritu se postaral až přetisk, který některé starší známky čekal až za sedm let.

Ve dvacátých letech zbylo poště několik známek s Osvobozenou republikou v hodnotě 20 haléřů a 150 haléřů. Pošta se rozhodla udělat z těchto známek doplatní a známky přetisknout slovy DOPLATIT 50. Do tiskařského stroje se tehdy připletl i tiskový list se známkami o hodnotě 50 haléřů. Výsledkem je tedy několik známek za 50 haléřů s razítkem DOPLATIT 50.

Kolik je známek 50 na 50 se přesně neví. Prozatím se jejich počet odhaduje na 13 až 17 kusů. Je jich tedy mnohem méně než modrých Mauriciů. V roce 1998 byla tato známka s chybou vydražena za 1 250 000 korun. Momentálně je v aukci nabízena za akční cenu 690 000 korun.

Známka 50 na 50 není jedinou chybou Osvobozené republiky. Při tisku došlo například k zanesení stroje a tak vzniklo několik známek s tzv. vajíčkem v pase. Další ceněnou chybou je žena bez hlavy na stejné emisi známek. Vyvolávací cena známky, kde Osvobozená republika ztratila hlavu je 4 000 korun. Cena vzácného exempláře se může při aukci vyšplhat až na desítky tisíc korun.

Co je doplatní známka

Původně šlo o známku určenou k vybírání doplatného za nesprávně vyplacené zásilky. Doplatními známkami se platil také poštovní poplatek až po provedení poštovního úkonu. V popřevratové době 1918 – 1919 se doplatní známky používaly jako běžné výplatní známky.

Známky jako investice

"Známky z první republiky, zejména do roku 1928, mají stále stoupající hodnotu. Svědčí o tom i časté aukce a ceny, za které se známky prodávají," říká Jaroslav Maleček. Nejbližší aukce převážně prvorepublikových známek se bude konat 28. listopadu v Praze.

Odborníci se shodují, že i dnes můžete ve starých skříních najít unikát, či raritu, kterou ještě filatelisté nespatřili. Pokud nevíte, zda jsou vaše známky opravdu cenné, nebo mají jen historickou a emocionální hodnotu, můžete navštívit Český svaz filatelistů. Známky od vás sice neodkoupí, ale poradí vám, co je rarita a co jen památka na první republiku.

I hymna letos slaví výročí

Poštovní známky se vydávají i k různým výročím. V tomto roce slaví významné narozeniny i Česká státní hymna. Poprvé byla uvedena v roce 1834 v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. České hymně je tedy letos 175 let a oslavy se konaly v polovině října v rodišti hudebního skladatele Františka Škroupa v Osicích.