Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pár korun pracovní trh moc neovlivnilo

aktualizováno 
Zvýšení minimální mzdy v letošním roce se podle úřadů práce nijak nepodepsalo na stoupající nezaměstnanosti. Jde totiž o tak minimální částku, že se s ní firmy a zaměstnavatelé zřejmě bez problémů vypořádali.

To, že se minimální mzda zvedla jen o pětačtyřicet korun, vyvolalo spíše v řadách zaměstnanců zklamání. Odboráři sumu považují za směšnou. Doufali alespoň v částku o dvě stovky vyšší, než je současných osm tisíc korun. „Vnímáme to od politiků jako odvetu za zákoník práce,“ říká tajemník Asociace samostatných odborů Ivan Kašpar.

„Stále posloucháme, že pokud by minimální mzda stoupla podstatněji, způsobilo by to zaměstnavatelům problémy a museli by některé lidi propustit. Bereme to ale jen jako plané vyhrožování, protože se tak nikdy nestalo, a to už se minimální mzda zvyšovala mockrát.“ Podle Kašpara si stejně podnikatelé platy upraví tak, aby to bylo pro ně výhodné. Část mzdy prostě rozloží do pohyblivých složek.

„Naše představa minimální mzdy vychází ze zhruba čtyřiceti procent průměrné mzdy v České republice. Ta se dnes pohybuje okolo jednadvaceti tisíc korun, čili minimální mzda by měla být o čtyři stovky vyšší,“ dodává Kašpar. „Podle údajů ministerstva práce pobírá minimální mzdu v Česku jen zlomek lidí. Nejvýše tři procenta zaměstnanců, ale myslíme si, že je jich více.“

Lidí na úřadech práce nepřibývá

Od prvního ledna minimální mzda, tedy nejnižší možná odměna za práci v pracovněprávním vztahu činí rovných osm tisíc korun za měsíc pro stanovenou pracovní dobu čtyřicet hodin týdně. Za hodinu práce tak musí každý zaměstnanec dostat alespoň 48, 10 korun. Obavy, že tím pádem i v nejhůře placených oborech, jako je stravování či zemědělství, rostou mzdy a podnikům to může přinést problémy, protože nebudou mít na výplaty a propustí některé pracovníky, se zatím neprojevily. Například analityčka ostravského úřadu práce Vladana Piskořová kupodivu uvádí, že v poslední době registrují spíše klesající nezaměstnanost a přibývá i volných míst.

„To, že se zvýšila minimální mzda se u nás nijak neprojevilo, naopak příznivá ekonomická situace a příchod nových investorů fandí nezaměstnaným,“ konstatuje Piskořová. Je také fakt, že vyšší minimální mzda může za určitých podmínek motivovat nezaměstnané k hledání a přijmutí pracovního místa. Jenže nesmí být příliš štědrý sociální systém.

Živnostníkům náklady vzrostly

Stoupající minimální mzda se však nepříjemně dotýká vždy i osob samostatně výdělečně činných. Za měsíční zálohy na zdravotní pojištění zaplatí nyní místo 1218 korun 1360 korun a za sociální pojištění místo 1389 korun 1491 korun. „Toto zvyšování je pro mě nepříjemné. Jsem na volné noze, živím rodinu a každá taková čára přes rozpočet znamená, že musím pracovat víc, čili sehnat si více zakázek a trávit v práci delší čas. Ono totiž už není moc šancí, jak v rodinném rozpočtu ještě ušetřit,“ říká podnikatel ve službách Ondřej Kolesný. „Před rokem jsem měl ještě i jednoho zaměstnance, ale vím, že nyní bych ho už neuživil, raději to zvládám sám, na úkor svých sil a volného času.“

Další z živnostníků Pavel Štulér, který vlastní stolařskou dílnu a má čtyři zaměstnance, podotýká, že náklady na zaměstnance s minimální mzdou nečiní jen těch osm tisíc korun. „Hradím za ně i sociální a zdravotní pojištění ve výši pětatřicet procent, což se pak vyšplhá na skoro jedenáct tisíc korun. Navíc minimální mzdu musím vyplatit i tomu, kdo si na ni ani nevydělá. Pak nezbude, než jej propustit,“ poznamenal muž.

To, že minimální mzda stoupá téměř pravidelně každý rok, zvyšuje postupně náklady na  nekvalifikovanou pracovní sílu. Malí a střední podnikatelé mnohdy nemají na to, aby lidem vypláceli vysoké mzdy. Zvlášť těm, kteří vykonávající málo kvalifikovanou práci a mohli by tedy pracovat za nižší mzdu. „Mzda by měla být za odvedenou práci a ne náhradou za podporu,“ říká Štulér.

Mnoho zaměstnavatelů a podnikatelů volá po zmražení minimální mzdy, což má v úmyslu i vláda ODS. V plánu je tak spíše její klesání nebo úplné zrušení. Výši mzdy a další pracovní podmínky by ODS nejraději přenechala na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Každý zaměstnanec by měl být odměňován v závislosti na své kvalifikaci, výkonnosti, pracovní morálce a nasazení.

Vládnoucí strana si od zrušení minimální mzdy také slibuje zlepšení podnikatelského prostředí a omezení zásahů státu do svobodného trhu. K nešvarům zvyšující se minimální mzdy patří i to, zaměstnavatel musí někdy špatného pracovníka nebo člověka, který nemá dobrou pracovní morálku a neodvádí svou práci pořádně, dotovat.
Mezi členskými zeměmi EU jsou v počtech zaměstnanců pobírajících minimální mzdu značné rozdíly. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nepatří Česká minimální mzda se svým podílem jednačtyřicet procent na průměrné mzdě k nejvyšším. Lépe jsou na tom zaměstnanci ve Francii a v Itálii.
 
Výše hrubé minimální mzdy od 1. ledna 2007 (zdroj www.mpsv.cz)

základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance pak:
- 90 % (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
- 80 % (tj. 6 400 Kč) základní sazby měsíční minimální mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance,
- 75 % (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
- 50 % (tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.