Pauza na oddech

Zákoník práce nově stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Naši zaměstnanci si však přejí něco jiného. Nejlepší by prý pro ně bylo, kdyby měli desetiminutovou přestávku na svačinu a pak dalších dvacet minut na oběd. Lze jim podle zákona vyhovět a rozdělit pauzu na více časových úseků? L. Kačerová, Praha

Poskytování přestávky na jídlo a oddech upravuje paragraf 89 zákoníku práce. V odstavci 2 se pak stanoví, že zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo. Přitom její začátek a konec stanoví právě on.

Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že zaměstnavatel může rozdělit přestávku na jídlo na více částí.

Ovšem v takovém případě vzniká otázka, zda zaměstnancům bude stačit na oběd třeba jen dvacetiminutová přestávka, zvláště pokud za stravováním docházejí třeba mimo budovu pracoviště do různých stravovacích zařízení.

Vedoucí zaměstnanci v některých podnicích v Česku nesledují, jak jejich podřízení dodržují stanovenou dobu přestávky na jídlo a oddech. Rozhodující pro ně je, aby zaměstnanci stihli svou práci tak, jak se po nich požaduje.

Je však třeba upozornit, že překračování stanovené doby přestávky je možné považovat za porušení pracovní kázně. Sice méně závažné, ale jestliže k němu dochází opakovaně, může zaměstnavatel po několikerém písemném upozornění dát zaměstnanci i z tohoto důvodu výpověď.

Konkrétně podle paragrafu 46 odstavec 1. písm. f/, ovšem jen pokud od převzetí písemného upozornění neuplynula doba delší než šest měsíců.