Peníze, koruna

Peníze, koruna - ilustrační foto | foto: Radek Kalhous, MF DNES

Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

  • 12
V českých zemích se jako první mince objevily keltské zlaté mince zvané duhovky okolo 400 před. n. l. Jejich největší nález pochází z tzv. podmokelského pokladu, nalezeného v roce 1771. Díky obchodu se v té době u nás začaly objevovat také římské denáry, solidy a řecké statéry.

Někdy po roce 970 za vlády knížete Boleslava I. se u nás začaly razit první stříbrné denáry a okolo roku 1220 stříbrné brakteáty (Přemysl Otakar I.). Neznámější českou minci – pražský groš – začal razit český král Václav II. v Kutné Hoře, kam přenesl tehdejších 17 mincoven, v roce 1300, za pomoci italských finančníků.

Ti se také podíleli na vydání proslulého českého horního práva – Ius Regale Montanorum, které se na několik příštích staletí stalo vzorem pro podobné právní normy v okolních zemích. Pražský groš se stal na několik století uznávaným mezinárodním platidlem. Ražbu mincí řídil „mincmistr na Horách Kutných“, od roku 1462 zvaný „mincmistr Království českého“.

Z jedné pražské hřivny o váze 253,14 g se razilo 60 grošů, tedy jedna kopa. Za zmínku stojí zlaté fl orény krále Jana Lucemburského a zlaté dukáty Karla IV., které zvyšovaly prestiž českých panovníků.

Studentka (c) profimedia.cz/corbis

Studenti, vybírejte dobře bankovní účet. Víte který? Více ZDE

Ve 20. letech 16. století nastává tzv. tolarové období. Trh vyžadoval mince vyšší hodnoty, než byly pražské groše, a protože na ražbu zlatých mincí nebyl k dispozici dostatek zlata, začaly se v Jáchymově razit velké stříbrné mince zvané „Joachimsthaler Guldengroschen“, krátce „thaler“ neboli tolar. Prostřednictvím obchodu a lipských výročních trhů se velká část z několika milionů tolarů dostala i do zahraničí. Jáchymov se svými čerstvě nalezenými stříbrnými doly zastínil i královskou mincovnu v Kutné Hoře, která i nadále razila pražské groše a drobné tzv. bílé a malé peníze.

Za císařovny Marie Terezie byla v českých zemích zavedena tzv. konvenční měna. Zlatý dukát se dělil na krejcary. Roku 1747 se 10 stříbrných tolarů rovnalo 20 zlatým dukátům. V roce 1760 byla, v důsledku špatného stavu hospodářství po válkách o tzv. habsburské dědictví, zavedena drobná měděná mince (grešle, fenik) jako první kreditní platidlo.

Pro velké částky byly v roce 1762 zavedeny papírové bankovky – tzv. bankozettle – bankovky. Z pověření státu je vydávala Vídeňská městská banka. Jejich emisní hodnota se v letech 1794–1811 v důsledku  napoleonských válek zvýšila z 32 milionů zlatých na 1,060 mld. zlatých. Toto inflační oběživo se stalo příčinou státního bankrotu v roce 1811 – hodnota měděných mincí i bankocetlí klesla na 1/5.

V roce 1856 byla zavedena tzv. rakouská měna s měnovou jednotkou „zlatý“, která se dělila na 100 dílů. V roce 1892 došlo k další změně, byla zavedena tzv. korunová měna. Rakouská a korunová měna se vyměňovala v poměru 1 : 2. Z výměny bankovky v hodnotě 5 zlatých za 10 korun se vyvinul výraz „pětka“ pro desetikorunu, který se udržel zčásti dosud. V únoru 1919 se oddělila měna nového československého státu od inflační válkou znehodnocené měny okolkováním a vznikla koruna československá – Kč.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání