Platí, že pokud je v tuzemsku o něco dražší kopeček zmrzliny a pivo v plechu, těstoviny vyjdou levněji. Ceny na Slovensku nejsou v průměru pro českého turistu o nic vyšší než doma. Slováci však mají slabší korunu a nižší příjem. Za své peníze si tedy koupí o něco méně.
Srovnají rozdíl daně?
Slováci zaplatí díky rovné devatenáctiprocentní dani o něco méně státu, týká se to však spíš lidí ve vyšších příjmových skupinách. Rozdíl se navíc neprojeví dostatečně, protože roli hraje i sociální a zdravotní pojištění. Vezmeme-li například měsíční hrubý příjem 20 000 korun, v Česku z nich bezdětný zaměstnanec podle serveru Finance.cz a Finance. sk dostane na účet 15 482 českých korun, na Slovensku 15 422 slovenských korun. U příjmu padesátitisícového Čech dostane na účet 34 065, Slovák o víc než dva tisíce více – 36 465 korun.
Pokud však budeme uvažovat průměrnou mzdu v dané zemi, můžeme říci, že si za ni Čech pořídí o něco víc věcí. Stačí vydělit průměrnou mzdu cenou zboží v dané zemi a vyjde, kolik rohlíků, koloběžek nebo zájezdů k moři si mohou průměrní lidé dopřát nebo kolik měsíců musí spořit, aby si pořídili auto či byt. Čísla jsou to spíš úsměvná a hypotetická, vždyť kromě konzumace rohlíků je třeba také platit nájem, jezdit do práce a podobně.
Finanční trh – v Česku je širší
 |
Zatímco v České republice působí 28 bank, přes 40 pojišťoven, 11 penzijních fondů a šest stavebních spořitelen, na Slovensku se počet finančních ústavů pohybuje zhruba na polovině.
Počet finančních ústavů sice není rozhodující, ale vypovídá o konkurenčním prostředí a přeneseně i o vztahu ke klientovi. Pokud se třeba podíváte na internetové stránky finančních institucí, v mnoha případech ty české poskytují víc informací, navíc přehledněji uspořádaných.
