Tak je nazván soubor programů jednotlivých rezortů, které vymezují podmínky pro získání prostředků z daného strukturálního fondu a je to také základní strategie, jejímž garantem je pro jednotlivé regiony ministerstvo pro místní rozvoj, které zajišťuje celkovou koordinaci řízení všech operačních programů. Ačkoli je zejména trh s průmyslovými výrobky již mezi ČR a EU zcela liberalizován a podíl EU na našem vývozu a dovozu je dominantní, stále ještě nejsme plně integrováni do pohybu peněz, zboží, služeb, osob i firem v rámci jednotného trhu EU v potřebné míře.
Vstup do evropských ekonomických struktur vyvolal sice odvětvové změny v českém hospodářství, více pozornosti je nyní věnováno ekologickým projektům, restrukturalizaci bývalých průmyslových regionů, ale stále mají malí a střední podnikatelé hodně starostí, jak přežít „přechodné“ období. Rovněž v rámci sociální politiky směřuje velká část financí z EU na podporu zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí. Je však otázka, zda finanční toky z EU jdou tím správným směrem, a o to se také musejí postarat právě podnikatelé svým „tlakem na úřední místa“.
Do konce r. 2006 možno čerpat více než 55 milionů eur
To je objem, na který musíme do Bruselu poslat žádost o platbu, aby nedošlo ke zrušení závazku komise. Malí a střední podnikatelé si právem stěžují, že mají horší startovní pozici před těmi, kteří měli již silnější ekonomickou základnu na startu, tj. v době, kdy po dali žádost o finanční podporu z těchto fondů. Ti měli lepší startovní pozici: tedy mj. větší ekonomický zisk a zaměstnávali více lidí. Mohli také využít a zaplatit služby implementačních agentur nebo jednotlivců, kteří mají zkušenosti s projekty, které mají naději na úspěch, ale znají také úskalí a důvody, proč jiným subjektům nebyly peníze ze strukturálních fondů přiděleny. Bohužel často se jednalo i o ty podnikatele (spíše malé a střední), kteří neměli ve svém výkaznictví dostatečně velký finanční výnos pro získání dotace.
Nebýt vyřazen ze hry hned na začátku
Z těchto důvodů si ti malí a střední, kteří třeba zaměstnávají jen určitý limitovaný počet pracovníků (což je také jeden z předpokladů pro získání grantu), ani nezažádali o peníze z EU fondů, a to je také na seminářích k podpoře malého a středního podnikání často opakovaným steskem. Možná, že by se ministerští úředníci jednotlivých rezortů, případně i čeští úředníci v Bruselu, měli více zasadit o změnu daných pravidel tak, aby na tyto peníze dosáhli i ti, kteří mají dobrý záměr, ale zatím se nemohou vykázat potřebným ziskem.
PODNIKÁTE? CO NESMÍTE ZATAJITPomohl by nový program pro začínající
Strukturální fondy ve světle dosavadních zkušeností sice disponují velkými ciframi, ale proces získání je poměrně dlouhou až byrokratickou záležitostí, která trvá nejméně dva roky, než vám – v kladném případě – přijdou finance z Bruselu na váš účet.
Existuje sice řada „poradenských center“ typu RBIC/Regionálních a informačních center pro rozvoj obchodu, dále síť Euro Info Center, „krajské“ obchodní komory a další instituce, jako je Hospodářská komora a její Centrum pro evropskou integraci, Czech Trade, Czech Invest apod., ale chybí vetší podpora ze strany veřejnoprávních médií a publicita podnikatelských příležitostí pořádáním „informačních dnů“ v regionech.
K lepší informovanosti přispívají i odvětvové semináře, ale zatím je málo publicity věnováno těmto otázkám ve veřejnoprávní televizi.
To vše zvýhodňuje ty bohatší firmy, neboť EU chce mít zřejmě jistou záruku, že tyto prostředky povedou opravdu k danému cíli – tj. k rozvoji podnikatelského prostředí a k akumulaci zdrojů v daných vytypovaných rezortech. Z hlediska podnikání by však měli mít na startu všichni stejné podmínky a možnost na tyto prostředky dosáhnout.
Je toho, vážení podnikatelé, dost, na co nesmíte při podání zapomenout, proto lze vcelku pozitivně hodnotit spolupráci žadatelů s implementačními agenturami, s jejichž pomocí vyvarujete obvyklých chyb. Kvalita projektu není přímo úměrná počtu stránek, mohlo by se tak ztratit racionální jádro.
Cílem programů není podporovat neefektivní podnikatelské záměry
Projekt by měl být proto připraven tak, aby se mohl uskutečnit i bez dotace z fondů EU. Základem je dobře promyšlený účel investice. Cílem by mělo být vhodně podpořit rozvoj podniku, nikoliv získat peníze jen proto, že existuje jejich nový zdroj. V projektech navíc často chybí i dlouhodobější
strategie podnikání. Dále argumentace projektu musí být logická a konzistentní v celém dokumentu.
Poradce ano, ale...
- spolupráce s poradcem závisí na vyspělosti podniku a jeho vnitřních zdrojích – podnik, který má vypracovanou solidní podnikatelskou strategii a je zvyklý pracovat metodou vnitřních projektů v zásadě poradce nepotřebuje
- pokud podnik zapojí do projektu poradce, měl by předem zvážit jeho roli
- formulace cílů a předmětu projektu je věcí vedení (majitelů)
- poradce by měl mít možnost oponovat záměr vedení tak, aby se prokázala jeho životaschopnost
- poradce by měl pomoci s analýzami a argumenty, ale objektivními, a ne účelově zaměřenými
- pomoc s logickou a přehlednou strukturou dokumentu, není třeba produkovat tlustopisy.
Co lze zahrnout do nákladů
Náklady na publicitu spojené s realizací projektu – marketingové informace: tj. Marketingové průzkumy, pořízení adresářů obchodních kontaktům, podmínky tendrů a dalších informačních materiálů, marketingové informace o zahraničních trzích, studie vstupu na zahraniční trhy. Do nákladů lze dále zahrnout marketingové propagační materiály, ale i propagaci prostřednictvím internetu (tvorba propagačních materiálů v cizích jazycích, tvorba internetových stránek, SW). Důležitým faktorem, který lze také zahrnout do nákladů při ročním výkaznictví je prezentace na výstavách a veletrzích v zahraničí získání výstavní plochy, provoz stánku, včetně výtvarného návrhu prezentace firmy nebo výrobku. To je jistě velmi důležitá součást vytváření image na trhu EU, ale i po světě.
INVESTUJTE DO VZDĚLÁNÍCo však nelze zahrnout do nákladů
To je tvorba propagačních materiálů v českém jazyce, výroční zprávy, obaly na zboží, návody, ceníky, vizitky, firemní obálky, dále jsou to cestovní výdaje, výdaje na ubytování a stravné, osobní náklady, dodávky zboží a služeb s termínem zdanitelného plnění před datem registrace žádosti o udělení dotace např. CzechInvestem, vlastní daně a DPH (je-li podnikatel plátcem), splátky půjček, sankce a penále, náklady na záruky, pojištění, úroky, bankovní poplatky, kursové ztráty, celní a správní poplatky.
Hledejte informace na otevřených portálech
Jedním z nejlepších způsobů, jak si vyhledat informace, které potřebuji pro svůj podnikatelský zájem, je vyhledávání na internetu. Na portálu www. eDotace.cz a na www. EU.iHNed.cz najdete databází více než 300 dotačních titulů. Tento projekt vám umožní vytvoření přesného dotačního profilu pro každého unikátního žadatele, jinak by musel prohlížet tisíce stran. Vyhledávání na webu je jednoduché a umožní vám bezplatně najít potřebné informace. Najdete zde také internetovou poradnu, kde se dozvíte, na co je třeba se při podávání projektu zaměřit a čeho se vyvarovat. Dozvíte se zde i jaká výběrová řízení se konají, a tento portál se pro vás stane určitě dobrým pomocníkem při vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí.
