Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Peníze na rozjezd byznysu jsem si půjčila od řezníka, vzpomíná majitelka penzionu pro seniory

Podnikat začala Hana Porubská se zásobováním lékáren a osud ji dostal až k provozování penzionu pro seniory. Vybudovat penzion pro seniory si přála od doby, kdy pečovala o svou maminku. Ačkoliv se starala, jak nejlépe mohla, cítila, že mamince chybí kontakt s vrstevníky.

Hana Porubská | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Hana Porubská má na jedné ze dvou vizitek napsáno, že je vyučená kuchařka a zasloužilá matka. Je to nadsázka, ale jen trochu. Když se totiž doktorka farmacie před časem rozhodla, že začne podnikat v úplně jiném oboru než jsou lékárny a distribuce léčiv, a otevře penzion pro seniory, školicí středisko, welness a restauraci, udělala si výuční list na kuchařku. Prý se jí to může v budoucnu hodit.

Podnikáte téměř dvacet let. Jak jste začínala?
Vystudovala jsem farmacii v Bratislavě a tam jsem poznala svého budoucího manžela. Oba jsme měli rádi hory a tak jsme přijali nabídku místa a odešli do Liptovského Mikuláše pracovat do lékárny. Bylo to krásné místo, do hor blízko, ale vydrželi jsme tam jen šest let, protože pracovně jsem se nerealizovala.

Byla to velká, neosobní lékárna. Cítila jsem, že chci pracovat jinak. Pročítali jsme ve Zdravotnických novinách inzeráty s nabídkou volných míst a hledali, kde bychom našli uplatnění a získali také byt. Nakonec jsme v roce 1986 zakotvili i s malou dcerou, která se narodila ještě na Slovensku, ve východních Čechách ve Staré Pace.

Skoro nikoho jsme ve městě neznali, ale velmi se nám tam líbilo. Manžel začal vést lékárnu v Nové Pace, já v Lázních Bělohrad. Po dvou letech se nám narodil syn. Dojíždět do Bělohradu se dvěma malými dětmi jsem nemohla, i když jsem tamní lékárnu, městečko i jeho okolí měla velmi ráda. Nakonec jsem práci našla blíž, přímo ve Staré Pace, ale ve veterinární lékárně. Bylo to pro mě dost obtížné, přece jen jsem nevystudovala veterinu, učila jsem se znát za pochodu léky a pomůcky pro zvířata.

Píše se rok 1989. A přišla sametová revoluce….
Začali jsme být s manželem lehce nervózní, lékárny se začaly vracet do soukromých rukou, nevěděli jsme, jak to bude dál. My jsme také toužili mít vlastní lékárnu, spočítali jsme si, že nákup obnáší zhruba milion korun. Neměli jsme ale žádnou finanční rezervu, spíš jen dluhy, spláceli jsme ještě novomanželskou půjčku.

Potřebovali jste milion korun na lékárnu. Jak jste si ho vydělali?
Zjistila jsem, že drhne zásobování lékáren. Vadilo mi, že nemáme léky, které lidi potřebují, a musíme jim říkat, že budou třeba za tři neděle. Začala jsem obvolávat výrobce a párkrát se mi podařilo dodávku urychlit. Kamarád se mě ptal, proč se tím nechci zkusit živit. Oslovila jsem kolegy v lékárně, kdo by do toho šel se mnou, přihlásila se jedna mladá kolegyně. Založily jsme distribuční společnost, získaly potřebná povolení a rozjely jsme zásobování.

Vizitka Hana Porubská

1980 - končí studium farmacie v Bratislavě, nastupuje do lékárny v Liptovském Mikuláši
1986 - stěhuje se do východních Čech, pracuje jako vedoucí lékárny v Lázních Bělohrad
1991 - zakládá společnost ZEA+ na distribuci léků
1993 - otvírá jako druhá v Česku soukromou lékárnu, postupně jich má ve vlastnictví či pronájmu pět
únor 2010 - otevírá Dřevčický park – což je školicí zařízení s restaurací, wellness a domov pro seniory.

Vzaly jste si úvěr v bance?
Ne. Peníze do začátků si půjčila kolegyně od babičky, já od řezníka. Dneska je to úsměvné, ale zpočátku jsme měly v naší "kanceláři", což byla garáž, jeden psací stroj a dvě kalkulačky, velkým pomocníkem byl pevný telefon a fax. Na dálku jsme soutěžily s bývalými spolužáky z farmacie, kteří se začali zásobováním lékáren zabývat taky. Hlásili jsme si, kdo jakého docílil obratu a snažili se vzájemně trumfnout.

Byla to moc hezká doba, s kolegyní jsme pracovaly intenzivně, dlouho, ale nevadilo nám to. Dařilo se nám, do podnikání se brzy zapojil i manžel, zastupoval v Česku Slovakofarmu, sen o lékárně se přiblížil. A v roce 1993 jsme jako druzí v České republice otevřeli soukromou lékárnu v Jičíně.

Nakonec jste měla pět lékáren v různých východočeských městech, pak přišel obrat v kariéře. Proč?
Z několika důvodů. V roce 2001 mi tragicky zemřel manžel, zůstala jsem na podnikání sama. A dostala jsem velmi zajímavou nabídku na pronájem našich lékáren. Váhala jsem, ale když jsem si spočítala, co mi přinese, nemohla jsem ji odmítnout. Rozmýšlela jsem, kam s penězi, pomohla mi náhoda. Šla jsem něco vyřizovat a oko mi padlo na vývěsku realitky, která nabízela prodej velké usedlosti v Dřevčicích. Stavba mě velmi zaujala, přemluvila jsem makléřku, aby mi ji hned ukázala, a ještě týž den jsem se rozhodla, že nemovitost koupím.

Jak vás napadlo zbudovat penzion pro seniory?
O tom, že bych chtěla mít penzion pro seniory, jsem přemýšlela už delší dobu. Měla jsem svou maminku u sebe, ale přestože jsem se snažila, cítila jsem, že by si zasloužila více času a mé pozornosti. Chtěla by si víc povídat, ale já měla na starosti malé děti a k tomu podnikání. Navíc později, když byla bezmocná, jsem vlastně zaměstnávala dvě paní, které mi s péčí o ni pomáhaly. Už tehdy jsem si říkala, že se jednou do podobné situace taky můžu dostat, a vím, že po dětech nemůžu chtít, aby mi obětovaly kariéru. Takže jsem si ten penzion postavila taky tak trochu pro sebe a pro své kamarády.

Vzala jste si velký úvěr, nebojíte se, že o služby penzionu nebude zájem a nesplatíte ho?
Já si po tolika letech podnikání věřím. Než jsem se do úprav pustila, hodně jsem se o péči o seniory chtěla dozvědět. Chodila jsem jako dobrovolnice do Sue Ryder a tam studovala, jak se o seniory starají, jaké pro ně mají programy.

Spolu s nejbližšími spolupracovníky jsem si udělala kurz vaření, abych znala i všechny postupy v kuchyni. Navíc jsem upravovala Dřevčický park tak, že v něm není jen penzion pro seniory, ale také školicí středisko, ubytování, wellness a restaurace. Je to nádherné místo, a kdyby náhodou žádná z aktivit nevyšla, udělám z objektu byty, které by se díky blízké vzdálenosti od Prahy určitě prodaly.

  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Vyzkoušeli jsme v testu Partners Banku. Obstála skoro na jedničku

21. března 2024

Na bankovním trhu začala v březnu fungovat nová ryze česká Partners Banka. Na startu oznámila, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...