Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nízká mzda a peníze bokem! Co riskujete, když kývnete na nabídku

aktualizováno 
„Zaměstnám tě, ale jen za minimální mzdu. Další peníze pak dostaneš na ruku,“ s takovou nabídkou se již setkalo určitě hodně lidí. Kdo se však takto nechá zaměstnat, je sám proti sobě.

Neseriózní zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům doplácejí peníze na ruku, významně ušetří na povinných odvodech. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jaký to má pro zaměstnance finanční dopad a proč s doplatkem na ruku nesouhlasit a požadovat vyšší plat, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Když kývnu na nízký plat a budu od zaměstnavatele brát peníze bokem, jaký to má dopad?
Nižší oficiální hrubá mzda je pro zaměstnance nevýhodná z mnoha důvodů. Tím prvním důvodem je, že v případě výpovědi vyplatí zaměstnavatel nižší odstupné. Nižší jsou také náhrady mzdy za dovolenou či pracovní neschopnost v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, kterou vyplácí zaměstnavatel.

Spočítejte si

A samozřejmě nižší jsou i všechny státní dávky, protože závisejí na dosaženém oficiálním příjmu a počítají se ze zúčtované mzdy. Doplatek na ruku tak samozřejmě nemá na výši těchto dávek žádný vliv.

Jaké státní dávky si tím snížím?
Zaměstnanec pracující oficiálně za nízkou mzdu s doplatkem na ruku musí počítat s tím, že bude mít nižší nemocenskou, mateřskou, ošetřovné, podporu v nezaměstnanosti, ale i samotný starobní důchod. V případě zdravotních problémů by byl nižší také invalidní důchod a v případě úmrtí by obdržely nižší pozůstalostní důchod i manželka nebo děti.

Kolik ušetří zaměstnavatel na odvodech, když mě bude nutit pracovat za oficiálně nižší mzdu?
Významně. Zaměstnavatelé platí za své zaměstnance 25 procent na sociálním pojištění a 9 procent na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 procent. Z každé na ruku vyplacené tisícikoruny tedy zaměstnavatel na povinném pojistném ušetří 340 korun, což je hlavním motivem pro toto protiprávní jednání.

Příklad

Když budete souhlasit s tím, že vám zaměstnavatel vyplatí minimální mzdu, která nyní činí 9 200 korun, a na ruku vám vyplatí měsíčně 10 800 korun, budete ho včetně odvodů stát 23 128 korun měsíčně (9 200 x 1,34 + 10 800 = 12 328 + 10 800 = 23 128 korun).

Kdyby vás ovšem zaměstnal za 20 tisíc korun hrubého měsíčně, budete ho včetně odvodů stát 26 800 korun (20 000 x 1,34 = 26 800 korun).

Úspora zaměstnavatele činí 3 672 korun měsíčně (26 800 – 23 128 = 3 672 korun)

Jaký další finanční dopad může nastat, když kývnu na doplatek na ruku?S oficiálně nízkou mzdou s doplatkem na ruku je velmi problematické získat nejen výhodný hypoteční úvěr na pořízení vlastního bydlení, ale i jakýkoli jiný bankovní úvěr. Současná situace na trhu s hypotečními úvěry je velmi příznivá. Banky si však své klienty prověřují a zjišťují jejich finanční situaci. Častým důvodem, proč není hypoteční úvěr schválen, je pak nedostatečná bonita klienta. Pro její posouzení je samozřejmě rozhodující pracovní smlouvou či dohodou doložená mzda, doplatky na ruku nikoliv.

Nepřehlédněte

Co když mi zaměstnavatel nabídne, abych pro něj pracovala jako OSVČ?
Žádá-li zaměstnavatel po zaměstnanci práci takzvaně na IČO, je důležité zvážit, zda se nejedná o švarcsystém. Pokud ano, hrozí zde pozdější sankce v podobě pokuty. Aby se mohlo jednat o skutečnou samostatnou výdělečnou činnost, nesmí v ní být vztah nadřízenosti a podřízenosti, měla by být během roku vykonávána pro více firem a musí být konána samostatně pod vlastním jménem, s vlastním nářadím, dle vlastního časového rozvrhu a na vlastní zodpovědnost.

Když ale půjde o „švarcák“, co tím riskuji?
Pro zaměstnavatele je finančně výhodné, jsou-li pracovní činnosti fakturovány, neboť ušetří na povinném pojistném. Navíc se v tomto případě jedná o obchodní vztah, nikoliv o ten pracovní, při němž musejí být striktně dodržována ustanovení zákoníku práce. Jsou-li pracovní činnosti pro zaměstnavatele vykonávány formou samostatné výdělečné činnosti, ačkoli se jednoznačně jedná o závislou práci, jde o porušení zákona. Pokud Oblastní inspektorát práce, respektive Státní úřad inspekce práce kontrolou prokáže, že se jedná o švarcsystém, může udělit pokutu jak zaměstnavateli, tak i OSVČ, která je zapojena do švarcsystému. Fyzická osoba vykonávající nelegální práci může dostat pokutu až do výše 100 tisíc korun a zaměstnavateli, jemuž bude prokázán švarcsystém, může inspektorát práce udělit pokutu až do výše deseti milionů korun.

Navíc může ještě finanční úřad doměřit nedoplatky na daních a penále. A stejně tak orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny doměří odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Inkasovali jste už někdy peníze bokem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 24. října 2015. Anketa je uzavřena.

Ano 1011
Ne 729
Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.