Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze na úhradu dluhů už vám zaměstnavatel jen tak nestrhne

aktualizováno 
Zatímco ještě loni vám dosáhla banka či úvěrová společnost na vámi dlužené peníze snadno přes vašeho zaměstnavatele, nyní je situace docela jiná. Z platu vám lze automaticky strhnout jen určité vybrané položky.
V současné době se srážky ze mzdy nebo platu řídí zejména Zákoníkem práce.

V současné době se srážky ze mzdy nebo platu řídí zejména Zákoníkem práce.

Zejména větší firmy zaměstnávající stovky pracovníků si stěžovaly na to, že jsou každý měsíc neúměrně zatěžovány případy, kdy musí třetí osobě odvádět část platu svého zaměstnance. Nejčastěji šlo o nějaké půjčky či dluhy na odvodech, avšak objektivním faktem je, že administrativní i transakční náklady zůstávaly u zaměstnavatele bez jakékoli kompenzace. V současné době sice zaměstnavatelům tato povinnost nebyla úplně odejmuta, avšak výrazným způsobem byla snížena. Kdo na tom všem vydělá?

Bez dohody se zaměstnancem musí zaměstnavatel provádět srážky jen v pár případech
V současné době se srážky ze mzdy nebo platu řídí zejména Zákoníkem práce, který výrazným způsobem rozšířil svoji působnost. Kromě mzdy nebo platu může zaměstnavatel provádět zaměstnanci srážky i z jiných příjmů zaměstnance. Například z dohody o pracovní činnosti, z dohody o provedení práce, peněžní plnění nejrůznější povahy apod.

Zákoník práce zúžil počet případů, kdy zaměstnavatel provede srážky ze mzdy, aniž by měl v ruce buď výkon soudního rozhodnutí (exekuční titul), anebo se zaměstnancem podepsanou dohodu o srážkách ze mzdy. Jde o tyto speciální případy, z kterých je patrné, že zákonodárce usnadňuje přístup státu k dlužným penězům:

• Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
• Pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
• Zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit
• Nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady
• Náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil nárok

Nejsou-li splněny výše uvedené podmínky, tak zaměstnavatel nemůže provádět jiné srážky ze mzdy bez dohody se zaměstnancem. Významnou úlevou pro zaměstnavatele je fakt, že od ledna 2007 již nemusí provádět srážky ze mzdy zaměstnanci ze smluv, které si zaměstnanec sjednal s jiným subjektem, například s institucí poskytující spotřebitelské půjčky apod.

Zaměstnavatel je povinen srážet pouze případy pohledávek na výživné
Jakoukoli dohodu zaměstnance se třetím subjektem ohledně úhrady závazků prostřednictvím srážek ze mzdy lze z pohledu zaměstnavatele odmítnout s výjimkou zajištění pohledávek charakteru výživného. V praxi může jít například o situaci, kdy se matka s rozvedeným otcem dohodne, že mu bude sráženo výživné na jejich dítě ze mzdy. Bývalá manželka v takovém případě vystupuje jako věřitel a rozvedený manžel jako dlužník a zaměstnanec zároveň. Pokud takovou dohodu tito bývalí partneři podepíší, tak při jejím předložení zaměstnavateli mu nezbývá než ji akceptovat a srážky ve prospěch manželky provádět.

Z výše uvedeného vyplývá, že tato povinnost zaměstnavateli vyvstane pouze v případě působnosti zákona o rodině ve vazbě na výživné. Jakákoli jiná dohoda zaměstnance s věřitelem (například splátkovou společností) může být zaměstnavatelem odmítnuta bez udání jakéhokoli důvodu. V praxi bezesporu odmítána je s odůvodněním administrativní zátěže a nezájmu zaměstnavatele o vyřizování dluhů zaměstnanců s třetími subjekty.

Je jasné, že zaměstnavatelé se budou v odůvodněných případech vyhýbat srážkám ze mzdy ve prospěch třetích osob. To se samozřejmě týká nově uzavíraných dohod, avšak dohody uzavřené před 1.1.2007 by měl respektovat a pokračovat ve srážkách ze mzdy dle dříve uzavřeného srážkového plánu.

Výše srážky povinnému se odvíjí od životního minima a nákladů na bydlení
Bez ohledu na dohodu zaměstnance s třetím subjektem může zaměstnavatel srážet jen zákonem určené částky. Ty upravuje Zákon o existenčním a životním minimu. Platí, že povinnému nesmí být sraženo více než činí takzvaná základní částka. Ta je rovna součtu dvou třetin částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení jednotlivce. Kromě toho je nutné vzít jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Jenom pro ilustraci si aplikujme zákon o existenčním minimu a výpočtu základní částky, ze které musí zaměstnavatel vycházet u srážek ze mzdy. V letošním roce tato základní částka činí 5785 Kč. Tato částka se skládá z životního minima jednotlivce 3126 Kč a normativních nákladů na bydlení 2659 Kč.

Jako shrnutí lze konstatovat, že s novými legislativními změnami dochází sice na straně jedné ke zvýšení základní nezabavitelné částky, avšak na straně druhé se ostatní částky snižují. Výsledek těchto dvou změn je takový, že mzda bude dotknutelná již od nižší hranice, než tomu bylo dříve. Jako pozitivní berou změny mzdové účtárny zaměstnavatelů, kterým ubyla práce i administrativní a transakční náklady.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.