Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze nosíme po kapsách už tisíc let

aktualizováno 
Daly jméno americkému dolaru. Nesly na sobě partyzána s družstevnicí, secesní figuru Alfonse Muchy i obraz panovníka, který zabíjí ďábla. O kom je řeč? O penězích, jimiž se během uplynulého tisíce let platilo v českých zemích. Tolarech, korunách, denárech, groších...

Některé z nich máme ještě v živé paměti, přestože se jimi už nějaký rok neplatí. Například zelenou stokorunu s Hradčany na rubu. Ač původem z šedesátých let, vrátila se tato bankovka do oběhu ještě v roce 1990, aby nahradila stovku s Gottwaldem, která se do své doby už jaksi nehodila.

A kdo by zapomněl bankovky socialistického realismu s milicionáři a údernicemi? Když se mezi penězi, které v padesátých letech za nás vymysleli a vytiskli v Sovětském svazu, objevila v roce 1971 dvacetikoruna s Janem Žižkou, vyvolalo to doslova poprask.

Stáhnout z oběhu! veleli tehdejší vládci. Vojevůdce s páskou přes jiné oko, než do té doby udávali historikové, a jeho družina v čele s vlajkonošem, který má obě ruce levé. Skandál. Byla doba tuhé normalizace a lidé ve všem hledali jinotaje. Jiří Pekárek, který měl tehdy v centrální bance na starosti platidla, vzpomíná, jak běžel do knihkupectví prohlédnout si knihu o historii umění, v níž byl obraz, podle kterého autor bankovku navrhl. Aby zjistil, zda souhlasí s vyobrazením na dvacetikoruně. „Oba jsme si oddechli, souhlasila,“ vypráví Jiří Pekárek. Vládnoucí strana nemohla obvinit tvůrce z provokace.

„Nakonec zvítězil zdravý rozum, 'Žižka' zůstal,“ dodává Pekárek. Některá platidla leží téměř zapomenuta v numizmatických sbírkách. Po jiných zbyla jen rčení, která si ani do souvislosti s penězi nedáváme: nemám ani šajn, říká ten, kdo chce vyjádřit, že nemá o něčem ponětí. Přitom šajn bylo platidlo, které po státním bankrotu způsobeném napoleonskými válkami na počátku devatenáctého století vydalo Rakousko-Uhersko a zadlužilo se jím na úkor zemědělské daně.

Které jsou nej...  

Která česká mince a bankovka jsou nejhezčí? Oficiálně potvrzenou „krásu“ má například kovová dvoubarevná padesátikoruna z roku 1993, která získala mezinárodní ocenění mince roku. S porotou se shoduje například i numizmatik Roman Horn, který označuje za výtvarně povedené platidlo dvacátého století tutéž padesátikorunu a navíc zelenou stokorunovou státovku v secesním stylu z roku 1920.

A kdo je favoritem Leopolda Surgy ze sekce České národní banky, kde se podoba platidel připravuje? „Líbí se mi současná dvacetikoruna Oldřicha Kulhánka, jiní dávají přednost dvoutisícikoruně ze stejné řady. Je to věc osobního vkusu,“ míní. V názoru na nejméně zdařilá platidla se odborníci v mnohém shodnou: zelená stovka s Klementem Gottwaldem, která platila jen rok, mince 20. století s politickými náměty, jako byl například 9. sjezd KSČ. I „problematické“ peníze však mohou mít svou cenu. Každý numizmatik ocení zmetek. Chyba tisku či ražby totiž může mnohonásobně zvýšit jeho sběratelskou hodnotu.

A kterou minci a bankovku jsme ve dvacátém století nejdéle používali? Korunovou minci z roku 1957 s ženou sázející lípu. Mince platila do roku 1993, tedy 36 let. Rekordmankou je i stokoruna „zelené Hradčany“, která obíhala 31 let. V rámci jedné série platidel však jednotlivé kusy obíhají mnohem kratší dobu.   U nižších, tedy frekventovanějších nominálních hodnot je životnost zhruba rok až rok a půl. Každoroční náklady na výrobu bankovek a mincí, které nahrazují poškozená a opotřebovaná platidla, se pohybují podle Leopolda Surgy v řádech stamilionů korun. 

Kde vznikly peníze?

Historie peněz se datuje do doby, kdy lidé začínali obchodovat. Vyměňovat si věci, které měli, za věci, které potřebovali. Směňovala se například kůže, dobytek, mušle, tabák, obilí, čaj, sůl, olovo i vzácnější kovy. Postupně převážila platidla s trvalejší hodnotou. Tak vznikly peníze. Ale i v dobách, kdy už dávno obíhaly jen mince a bankovky, se lidé ke směně vraceli. Třeba za hospodářských krizí nebo politických rozvratů.  Například tabákem se platilo za americké občanské války, cigarety sloužily coby peníze za okupace v českých zemích. Asi nejvýnosnější výměnný obchod se povedl v roce 1626 Petru Minuitovi, který za skleněné korálky a cetky získal newyorský ostrov Manhattan, jehož cena se dnes odhaduje na 60 miliard amerických dolarů. Vůbec první mince vznikly v sedmém století před naším letopočtem v Malé Asii, kde se s nimi seznámili Řekové, od nich je převzali Římané a poté celý tehdejší civilizovaný svět. Počátek mincovnictví na území českých zemí se připisuje Keltům, kteří zde pobývali ve druhém a prvním století před naším letopočtem. A prvními českými mincemi byly v desátém století denáry. Český název peníze vznikl z latinského pecunia. Český výraz platit je odvozen od slova plátno, to totiž sloužilo v podobě takzvaných šátečků nejčastěji jako prostředek směny. 

Líbí se vám motivy na současných českých bankovkách? Která z nich je váš favorit?
 
Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.