Od nového roku by si měli finančně polepšit dlouhodobě nemocní. Od 31. dne dočasné pracovní neschopnosti se nemocenské zvýší z 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu na 66 %. Od 61. dne nemoci pak na 72 %. Za určitých okolností však může být nemocenská krácena či úplně odepřena. Čtěte kdy.
1 Nemocenská
Kdo má nárok: První tři pracovní dny nemoci se nevyplácí žádné nemocenské, do 14. dne nemoci dostane nemocný za pracovní dny náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Teprve když je pracovní neschopnost delší, začne vyplácet dávku stát. Podmínkou je placení nemocenského pojištění, což je součást sociálního pojištění.
Nepřehlédněte |
Zaměstnanci to mají jednoduché, nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel automaticky a povinně. Podnikatelé mohou volit - nemocenské pojištění pro ně je dobrovolné a mnozí si místo něj raději sjednávají komerční pojištění dávek v pracovní neschopnosti. V takovém případě však se státní „nemocenskou“ nemohou počítat.
Kdy a kde žádat: Formulář neschopenky vystaví ošetřující lékař. Na začátku nemoci předá nemocnému tři jeho díly, ten se žlutým pruhem je průkazem práce neschopného, zůstává u něj. Díl s modrým pruhem je hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a je potřeba mu ho předat. OSVČ si ho ponechá.
Díl s růžovým pruhem je žádost o nemocenské. Ten je potřeba z druhé strany vyplnit (číslo účtu) a předat zaměstnavateli v případě, že nemoc trvá déle než 14 dní. Podnikatelé jej předají přímo „své“ správě sociálního zabezpečení spolu s potvrzením od lékaře, že pracovní neschopnost dále trvá.
Při delší neschopnosti vám lékař pravidelně vydává takzvaný lístek na peníze, tedy potvrzení, že pracovní neschopnost stále trvá.
Do kdy máte nárok: Standardně je nárok na nemocenskou až 380 dní. Starobní důchodci a invalidní důchodci 3. stupně mají nárok jen na 70 dní. Počítejte s tím, že zhruba v polovině (po 180 dnech) absolvujete nezávislou lékařskou prohlídku, při které lékař posoudí, zda již nedošlo ke stabilizaci zdravotního stavu.
Když 380denní období skončí, a vy stále nemůžete kvůli zdraví pracovat, můžete požádat o prodloužení neschopnosti. Lze to nejdéle na dva roky. Pokud se ani pak zdravotní stav nezlepší, je na místě požádat o invalidní důchod.
Kolik dostanete: Nejvyšší možná nemocenská může být 27 990 korun, ale týká se jen těch, kdo mají měsíční příjmy nad 86 tisíc korun. Průměrné mzdě odpovídá nemocenská 15 060 korun (za 30 dní).
Náhrada mzdy od zaměstnavatele:
Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti náhrada mzdy nepřísluší, vyplácí se až od 4. pracovního dne ve výši 60 procent průměrného hodinového výdělku. Ten se navíc upravuje podle následujících pravidel:
- z částky do 164,85 Kč se počítá 90 %
- z částky od 164,85 do 247,10 Kč se počítá 60 %
- z částky od 247,10 do 494,20 Kč se počítá 30 %
- co je nad 494,20 koruny za hodinu, k tomu se již nepřihlíží
Jak počítat nemocenské
Z hrubé mzdy za rok vypočtete denní vyměřovací základ (hrubá mzda dělena počtem dnů v roce. Nelze však jednoznačně napsat číslo 365, protože se odečítají dny, kdy zaměstnanec pobíral nemocenské či měl třeba neplacené volno). Pak se uplatní redukční hranice:
- 1. redukční hranice: 942 Kč - započte se 90 %
- 2. hranice: 1 412 Kč - započte se 60 % z toho, co převyšuje předchozí hranici
- 3. hranice: 2 824 Kč - započte se 30 % z toho, co převyšuje předchozí hranici
Co je nad 2 824 korun, to se nijak nezapočítává a nemocenskou to neovlivňuje. Z výsledné částky vezmete 60 %, a to je to, na co máte nárok v pracovní neschopnosti.
Než však podnikat takový složitý výpočet, je jednodušší zadat si vše v kalkulačce České správy sociálního zabezpečení: www.mpsv.cz/cs/13622 a www.mpsv.cz/cs/13626.
Příklady výše dávek:
Hrubá mzda 27 000 Kč, v době pracovní neschopnosti (začala v pondělí) nebyly žádné státní svátky, standardní pracovní doba.
| Doba trvání pracovní neschopnosti | Celkem vyplaceno |
|---|---|
| 3 dny | 0 Kč |
| 7 dní | 1 447 Kč |
| 14 dní | 5 788 Kč |
| 30 dní | 13 468 Kč |
| 60 dní | 27 868 Kč |
Poradna
1. případ: Jako podnikatel (OSVČ) jsem byl přes měsíc nemocný. Platím si nemocenskou, takže od 15. dne jsem měl nárok na její výplatu. Jak je to s částkou náhrady za 4. až 14. den nemoci? Mohu ji vyplatit sám sobě a uvést ji jako výdaj z podnikání?
Odpověď: Bohužel ne. Jako OSVČ nemáte mzdu, takže ani nárok na její náhradu, kterou byste si uplatnil jako výdaj z podnikání.
2. případ: Skončil jsem pracovní poměr a onemocněl ještě dřív, než jsem nastoupil do nového zaměstnání. Mám nárok na nemocenskou?
Odpověď: Existuje takzvaná ochranná lhůta. Ta by se vás mohla týkat v případě, že pracovní neschopnost vznikla nejpozději do sedmi kalendářních dní od skončení pracovního poměru. V tom případě by vám vznikl i nárok na nemocenskou.
Kdy vám nemocenskou mohou krátit:
- Když se opijete či jste pod vlivem drog a způsobíte si úraz.
- Když vyvoláte rvačku, při které vznikne úraz.
- Když úraz vznikne při páchání trestného činu se sazbou odnětí svobody na rok a víc.
- Když nedodržujete léčebný režim.
Kdy nedostanete nic:
- Pokud byste si pracovní neschopnost způsobili úmyslně.
2 Pomoc státu při ztrátě zaměstnání
Když přijdete o zaměstnání, dlouho neotálejte a na úřad práce se vypravte hned, i když jste dostali od zaměstnavatele vysoké odstupné a nemáte finanční problém. Požádáte-li o zprostředkování práce do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do evidence hned ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. A nebudete si muset sami platit zdravotní pojištění.
Jaké jsou podmínky podpory v nezaměstnanosti?
Kdo má nárok: Ten, kdo přišel o práci jako zaměstnanec, ale i podnikatel, který ukončil nebo přerušil podnikání. Podmínkou je, aby žadatel o podporu měl v předchozích dvou letech odpracováno alespoň 12 měsíců (které byly zároveň dobou pojištění. Třeba u některých typů práce na dohodu to nemusí být totožné).
Na podporu nedosáhne ten, s kým v posledním půl roce před zařazením do evidence uchazečů o práci zaměstnavatel ukončil poměr kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností, tedy opilosti na pracovišti, neomluvené absenci, ale třeba i za to, že přes upozornění většinu pracovní doby chatuje na Facebooku. Zákoník práce termín nevymezuje zcela přesně, mnohé situace jsou rozuzleny až při soudním jednání.
Kdy a kde žádat: Žádejte na úřadě práce, co nejdříve po ztrátě zaměstnání, ideálně do tří pracovních dní.
Do kdy máte nárok: Doba nároku na podporu se liší podle věku nezaměstnaného.
- Do 50 let 5 měsíců
- 50 až 55 let 8 měsíců
- Nad 55 let 11 měsíců
Pozor: U zaměstnanců začne úřad podporu vyplácet až poté, kdy vyčerpají odstupné, které jim vyplatil zaměstnavatel. Doba vyplácení podpory se tím ale nekrátí, jen se posouvá.
Kolik dostanete: Nejvyšší možná podpora v nezaměstnanosti je v roce 2017 ve výši 15 660 korun. Víc nikdo nedostane, ani kdyby byl před tím jeho měsíční příjem 100 tisíc korun.
Podporu vypočtete procentem z průměrného čistého měsíčního výdělku, podnikatelé z posledního vyměřovacího základu, který uvedli v Přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Pro přesnější představu doporučujeme vyplnit formulář Sociálního poradce na stránce http://portal. mpsv.cz/soc/poradce.
Příklad výše podpory
Předchozí čistá mzda 25 tisíc Kč:
- 1. a 2. měsíc 65 % 15 660 Kč
- 3. a 4. měsíc 50 % 12 500 Kč
- Dále 45 % 11 250 Kč
Výši podpory významně ovlivňuje to, jak jste ukončili předchozí pracovní vztah. Jestliže bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, budete hned od prvního měsíce počítat s 45 procenty. Naopak na vyšší podporu dosáhnete, když se zapojíte do rekvalifikace. V tom případě se bude počítat se 60 procenty předchozí čisté mzdy.
Jak je to s přivýdělkem:
Kdo je uchazečem o práci, může si v omezené míře přivydělávat. Zůstane v evidenci, stát za něj bude nadále platit zdravotní pojištění, ale po dobu přivýdělku nebude mít nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Nárok na podporu tím nezaniká, ale podobně jako v případě odstupného od zaměstnavatele se posouvá. V současnosti si můžete přivydělat maximálně 5 500 korun měsíčně, jde o polovinu minimální mzdy.
Pozor: od konce července tohoto roku není možné, aby přivýdělek probíhal formou dohody o provedení práce. Může tak jít jen o dohodu o pracovní činnosti nebo klasický pracovní či služební poměr.
Poradna
Přihlásil jsem se na rekvalifikaci. Bude mi úřad platit kurzovné?
Ta možnost tu je, na úhradu však není právní nárok. Úřad práce hradí kurzovné za uchazeče, pokud ho na rekvalifikaci doporučí a uzavře s ním písemnou dohodu o rekvalifikaci. Uchazeči dokonce může poskytnout příspěvek na úhradu nutných nákladů, třeba jízdní výdaje na cestu hromadnou dopravou. Pokud však uchazeč kurz nedokončí, bude muset náklady plně uhradit.
