Bazary však neberou všechno. „Záleží samozřejmě na typu a zachovalosti přístroje,“ vysvětluje Tomáš Ludvík. „Lidé sem teď hrnou všechno, mobily, počítače, některé musíme odmítat,“ doplňuje Milan Šmíd z bazaru Maxima, který vykupuje elektrotechniku.
Zájemce dostane v bazaru peníze na ruku nebo může dát zboží do komise. Inkasuje pak až poté, co se prodá. „Komisní prodej je pro toho, kdo prodává, o hodně výhodnější,“ upozorňuje Milan Šmíd. Nevýhodou je, že se může kupec hledat poměrně dlouho. Cenové relace, za které se zboží vykupuje, mohou najít zájemci na internetu, protože kamenné bazary mají na síti docela zdatnou konkurenci.
Pokud se pro cenový průzkum na internetu rozhodnete, pamatujte, že výkupní i prodejní ceny jsou zde jen orientační a například u mobilních telefonů se velmi rychle mění podle situace na trhu s novými telefony. Zatímco před měsícem bazary vykupovaly například Nokii 7610 za 5800 korun, v současné době je to jen za 4500 korun. Dalším zájemcům ji nabízejí k prodeji za 5500 korun.
Provize bazarů se pohybuje nejčastěji od deseti do dvaceti procent, vyplatí si proto předem zjistit, kolik konkrétně si účtuje vámi vybraný bazar. Zastavárny by měly být až krajním řešením, nabídnou o dost horší podmínky než bazar.
Počítejte s tím, že proděláte. A dost
Pokud chcete nabídnout do zastavárny či bazaru cennou věc, porcelán, obrázek či starožitný šperk, se kterými byste uspěli třeba na aukci či ve starožitnictví, bude vaše finanční ztráta obzvlášť citelná. Pro ilustraci – před časem redakční elév obcházel zastavárny a bazary s originálním obrázkem Zdeňka Buriana.
Obrázek, za který nabídla aukční síň 20 000 korun, v zastavárně moc nechtěli a pak za něj nabídli 500 korun! Na rozdíl od aukce však hned – přímo na ruku. Zastavárna by měla být proto úplně krajním řešením. Jejich provozovatelé totiž dobře vědí, že lidé se do ní vypravují jen ve stavu nouze, a podle toho stanoví cenu.
V bazarech dopadl zájemce lépe – dostal by 10 000 korun na ruku, stejně jako při pokusu o prodej na inzerát. A zkušenost ze starožitnictví? Určitě za cennou věc získáte víc než v zastavárně, ale musí o ni mít ve starožitnictví zájem.
V bazarech či starožitnictvích vás většinou neodmítnou, ale nechtějí jít do rizika, že by věc neprodali, proto nabízejí, pokud chcete peníze hned, nižší cenu. Je to obvykle polovina ceny stanovené pro komisní prodej. Výkup za hotové je totiž rizikem: vyplatí peníze na ruku a pak mohou dlouho čekat, než se věc prodá. Nevýhodou komisního prodeje je, že na peníze čeká prodávající do doby, než si předmět někdo koupí.
Kdo se rozhodne pro aukci, určitě získá více. Musí počítat s tím, že vyvolávací cena bude tak na dvou třetinách odhadní a konečná prodejní cena bude záležet na zájmu kupců. Provize pro aukční síň je zhruba 10 až 25 procent prodejní ceny. Pokud se předmět neprodá, jde obvykle za sníženou cenu do další aukce.
Kolik za věc dostanu?
Jak se stanovuje prodejní cena? Záleží na dohodě mezi oběma stranami – prodávajícím a tím, kdo prodej zprostředkuje dalšímu zájemci. V ujednání mezi nimi by měly být obě ceny, nákupní i prodejní; rozdíl mezi nimi je provizí prodejce. Solidní bazary, starožitníci i galeristé pracují s deseti- až dvacetiprocentní provizí.
Pokud to zatím přesně nevíte, zjistěte si co možná nejpřesněji hodnotu prodávané věci. Pro orientační přehled mohou dobře posloužit internetové stránky. Odhad ceny vám udělají také přímo v bazaru, galerii či starožitnictví nebo lze kontaktovat jiného
odborníka.
