Investice

Investice | foto: Profimedia.cz

Peníze spadlé z nebe: kde vzít na rozjezd podnikání?

  • 47
Podnikání je založeno na nápadu. Ovšem sebelepší nápad je k ničemu, pokud chybí peníze na jeho realizaci. Přístup k financím se tak stává pro řadu začínajících podnikatelů i rozvíjejících se malých a středních firem limitujícím faktorem.

Nejtěžší situaci mají ti, kteří mají, alespoň podle svého názoru, dobrý nápad a shánějí peníze na jeho uskutečnění. Zcela začínající podnikatelské projekty bez historie mají jen mizivou šanci získat kapitál pro rozjezd podnikání v podobě bankovního úvěru. Prvotní zdroj peněz proto bývá specifikován jako tři F - „family, friends and fools“ neboli česky „rodina, přátelé a blázni“. Ne vždycky však zdroj peněz v podobě „tří F“ funguje. Pokud člověk neuspěje u své rodiny a ani mezi svými přáteli nenajde žádného blázna, který by mu půjčil, má ještě šanci zkusit získat financování pro svůj projekt v podobě tzv. rizikového kapitálu.

Začátečníci nevítáni

I v České republice už působí organizace, které buď přímo investují peníze do rozvíjejících se nadějných projektů, nebo zprostředkovávají těmto projektům kontakt s investory ochotnými vložit do takovýchto projektů vlastní peníze. Řeč je o fondech venture kapitálu a o tzv. business angels neboli byznys andělech.

Problém je, že ani u těchto zdrojů peněz, které počítají s rizikovostí svého investování a mají mnohem nižší nároky na záruky než například banky, nemají zcela začínající podnikatelé moc šancí na úspěch. „Když je nápad zpracován do kvalitního business plánu, který podnikatel před investorem obhájí, má velkou šanci být proinvestován,“ říká Petra Kursová, tajemnice Czech Venture Capital and Private Equity Association a vedoucí oddělení Finančních služeb v agentuře CzechInvest. Jak však přiznává, kromě kvalitního podnikatelského záměru je dobré, když má podnik za sebou nějakou, byť krátkou, historii.

Rizikový kapitál jako šance pro růst

Mnohem více šancí na zisk prostředků pro rozvoj podnikání v podobě rizikového kapitálu nebo na vstup investorů z řad byznys andělů mají projekty, které si již prošly prvotní budovatelskou fází a hledají prostředky pro překonání nepříjemného vakua, kdy se firmu podařilo rozjet a nyní je třeba ji dále rozvíjet, ale není za co. Jednou z možností, jak získat prostředky pro další rozvoj, je vstup rizikového kapitálu, jehož nositelem jsou specializované finanční fondy. Ty hledají rozvíjející se nadějné firmy, do kterých vloží finanční prostředky s nadějí na jejich zhodnocení.

Základní výhodou financování rozvoje firmy prostřednictvím rizikového kapitálu oproti bankovním úvěrům je, že odpadá nutnost postupně splácet bankovní úvěr. „Investice směřuje do vlastního kapitálu dané firmy a zůstává uvnitř firmy s cílem pomoci jejímu růstu. Poskytovatel venture kapitálu je pak kompenzován z prostředků, které získá prodejem svého vlastnického podílu,“ vysvětluje Kursová. „Zároveň v případě financování venture kapitálem nejde jen o investici samotnou, ale s prostředky je zároveň dodáváno i jisté know how investora, který firmě poskytuje určité poradenské služby v oblasti managementu projektu a podobně,“ dodává.

To vše samozřejmě není zadarmo. Namísto běžných záruk požadovaných bankovními domy při poskytnutí úvěru získává fond investující rizikový kapitál za své peníze podíl ve firmě. Jeho velikost není striktně stanovena, záleží na specificích konkrétního projektu. Zároveň s podílem investující rizikový fond získává také pravomoc ovlivňovat další směřování firmy.

Cílem venture fondu ale určitě není firmě či jejím původním vlastníkům škodit. „Venture kapitál je stejně jako původní vlastník motivován úspěchem celé firmy. Základním cílem venture kapitálu je zvýšit hodnotu firmy tak, aby na tom profitovali jak původní vlastníci, tak nový investor,“ říká Jiří Beneš, Country Manager fondu 3TS Venture Partners a člen představenstva CVCA.

Ani byznys anděl není žádný Ježíšek

Jiným způsobem, jak získat kapitál, jsou tzv. bussines angels - bývalí podnikatelé či manažeři, kteří mají díky svému úspěšnému podnikání na svém kontě dostatek volných peněz, které chtějí investovat do nadějné firmy a aktivně se podílet na jejím vývoji. Koncept Business Angels vznikl v USA, odkud se postupně rozšířil i do západní Evropy a pomalu se začíná prosazovat i v Česku.

Častým omylem podnikatelů, kteří by rádi pro růst své firmy využili pomoci „anděla“, je představa, že business angel je něco jako Ježíšek, který rozdává dárky. Ve skutečnosti však business angel není Ježíšek ani spásný anděl a za vložené peníze požaduje protihodnotu. „Tou je významný minoritní podíl ve společnosti, jejž investor prodává zhruba po čtyřech letech zpátky původním majitelům společnosti, dalšímu finančnímu investorovi či strategickému partnerovi,“ vysvětluje Margareta Křížová ze společnosti Central European Advisory Group, která se jako jedna z mála firem na českém trhu zaměřuje na zprostředkování kontaktu podnikatelů a jejich byznys andělů.

Výhoda tohoto způsobu financování ve srovnání s bankovním úvěrem je podobná, jako u venture kapitálu – v průběhu investice nedochází k odčerpávání volných finančních prostředků ze společnosti, neboť veškeré zisky jsou reinvestovány. Tím společnost sílí a narůstá její hodnota. Stejně tak jsou menší i požadavky na krytí investice. Finanční prostředky však nejsou jediné, co může podnikatel díky business angel investorům získat. Investor přináší do společnosti rovněž obchodní zkušenosti a v řadě případů i nové kontakty.

Výměnou za to chce anděl minoritní podíl ve společnosti, odpovídající část pravomocí k ovlivňování jejího chodu a pravidelné reporty. Jeho angažmá ve firmě, kam investoval své prostředky, je mnohem intenzivnější, než je tomu u venture capital fondů, částky, které obvykle investuje, jsou zase podstatně menší, než investují venture capital fondy – business angel je soukromá osoba sahající do vlastní kapsy, nikoli finanční instituce jako je tomu u fondů.

Hurá na burzu

Poté, co firma rozvinula za působení venture kapitálu nebo soukromého investora své know-how a dorostla do bodu, kdy jí velikost či struktura nedovoluje pokračovat dál, přichází čas na další krok. Tím může být prodej firmy strategickému partnerovi v oboru, ale také vstup na burzu.

„Typický vývoj firmy v západní Evropě vypadá asi takto: Malá rodinná firma „v garáži“ s pár vlastníky, poté vstup rizikového kapitálu v podobě peněz investorů, kteří zainvestují další rozvoj firmy na omezené období, zhruba dvou až čtyř let, a ve chvíli exitu tohoto venture capital fondu, který firmu ztransparentnil, narovnal její strukturu a připravil ji na emisi a hledají se další rozvojové plány, je řešením prodat část firmy na burze,“ vysvětluje generální ředitel pražské Burzy cenných papírů Petr Koblic.

Pro další růst rozvíjející se firmy je emise akcií mnohem vhodnější, než bankovní úvěr. „Z bankovního úvěru se dají relativně dobře financovat standardní provozy firem, poskytuje se na časově omezenou dobu a musí se z něj platit úroky“ říká Koblic. „Navíc banky jsou poměrně rigidní a ve chvíli, kdy nastane problém, snaží se zachránit své peníze bez ohledu na to, co potřebuje daná firma. Emise akcií přináší kapitál na neurčito, bez úroků a nemůže nastat situace, že se bance nebo investorům projekt přestane líbit a budou chtít své peníze hned zpět, to ani udělat nemohou. Jediné, co se stane, bude, že klesne cena akcií. Proto je emise akcií vhodná pro rozvojové nové projekty, pro akvizice v zahraničí, či pro případný exit akcionářů,“ dodává.

KOMERČNÍ PREZENTACE