Penzijní fondy: frontální útok na klienty!

Penzijní fondy začínají oznamovat svým klientům, o kolik se zhodnotily jejich úspory v minulém roce. Trend, který nastolily první z nich, je pro zbylé fondy velkou výzvou. Byl rok 2003 z pohledu téměř 2,7 milionu účastníků úspěšný či nikoliv?

Mezi prvními fondy na trhu, které oznámily připsané zhodnocení prostředků „svých“ účastníků penzijního připojištění, jsou ING Penzijní fond a penzijní fondy skupiny ČSOB, tedy fondy Stabilita a Progres. Přestože zmiňované fondy připíší rozdílné zhodnocení (viz dále), mají ve vztahu k účastníkům jedno společné, a to že akcionáři zmiňovaných fondů za rok 2003 obdrží nulovou příp. mizivou dividendu. V chování těchto fondů lze spatřovat jediné, a to záměr ulovit v době, kdy se počet penzijně připojištěných pomalu blíží ke svému předpokládanému stropu, nejvíce klientů na ukazatele historicky vysokých připisovaných výnosů. Tato „charita“ však nemůže pokračovat donekonečna. Jak uchopí tuto hozenou rukavici zbývající fondy?

Obrat u fondů: pokles střídá růst
V uplynulém týdnu se fondům dařilo o poznání lépe než v týdnu předešlém. Kdo překvapil příjemně a kdo naopak negativně?

Co Češi v práci neradi vidí
Zatímco Češi byli v socialistickém režimu zvyklí mít práci jistou, nyní  je situace často opačná. Na co vše si nemůžeme v práci zvyknout?

Běžný televizor versus domácí kino
Zatímco koncem tisíciletí bylo domácí kino spíše slovní hříčkou, dnes je stále levnější skutečností. Vyplatí se počkat, či raději hned teď zakoupit klasický televizor?

Penzijní fond je dle současné právní úpravy souhrn kapitálu, ve kterém není oddělen majetek účastníků a samotného fondu, za což byla Česká republika již i několikrát kritizována Světovou bankou. Největší část z nakumulovaných prostředků je investována do finančních nástrojů vyjmenovaných zákonem (např. dluhopisy, pokladniční poukázky, limitovaně akcie), ze zbytku jsou uhrazeny veškeré náklady fondu. Zákon stanovuje podmínku, že v každém roce musí penzijní fond hospodařit s kladným výsledkem (nebo alespoň nulovým), což manažerům fondům velmi svazuje ruce, protože nemohou investovat prostředky do volatilnějších, tedy dlouhodobě výnosnějších aktiv.

Vzniklý zisk je pak vztažen k průměrnému stavu aktiv evidovaných ve prospěch účastníků v daném roce, čímž vznikne čistý výnos penzijního fondu. Ten je pak na základě rozhodnutí valné hromady rozdělen tím způsobem, že minimálně 5 procent z výnosu putuje do rezervního fondu a že maximálně 10 procent bude vyplaceno akcionářům. Z tohoto nařízení tak nevyplývá skutečnost, která se běžně veřejnosti sděluje, tedy že minimálně 85 procent výnosu obdrží účastníci. Teoreticky totiž nemusí být účastníkům připsán žádný výnos, to se však z marketingových důvodů ještě nestalo.

Rok 2003? Na úrovni minulého roku

Zhodnocení prostředků v penzijních fondech za rok 2003 ukazuje následující tabulka. Jednotlivé fondy jsou seřazeny sestupně dle vypočteného zhodnocení.

Název fondu	Průměrná hodnota fondu (v mil. Kč.)	Celkový čistý výnos fondu	Maximální možné připsané zhodnocení (odvod 5 % do rezervního fondu)	Skutečné připsané zhodnocení
ČSOB PF Progres	272 Kč	4,46%	4,24%	4,30%
ING Penzijní fond	7 279 Kč	4,43%	4,21%	4,00%
PF Komerční banky	9 527 Kč	3,83%	3,64%	n/a
Allianz PF	3 273 Kč	3,64%	3,46%	n/a
PF České pojišťovny	8 348 Kč	3,53%	3,35%	n/a
Generali PF	582 Kč	3,50%	3,32%	n/a
CREDIT SUISSE LIFE&PENSIONS PF	18 741 Kč	3,27%	3,11%	n/a
Zemský PF	341 Kč	3,09%	2,93%	n/a
PF České spořitelny	7 972 Kč	3,05%	2,90%	n/a
Hornický PF Ostrava	731 Kč	2,88%	2,74%	n/a
ČSOB PF Stabilita	7 055 Kč	2,43%	2,30%	2,30%

Zdroj: APF ČR

Pro všechny penzijní fondy, které mají většinu portfolia v dluhopisech, nebyl rok 2003 příliš úspěšný. Přesto došlo díky nízké inflaci k reálnému zhodnocení úspor na úrovni předešlých let. Nejvíce svým klientům „vydělaly“ fondy s agresivnější investiční strategií (s větším podílem akcií), tedy ČSOB PF Progres a ING PF. Právě vysoký podíl akcií (ke konci roku 2003 to bylo již 14 procent) zapříčinil, že v rámci jedné finanční skupiny ČSOB jeden fond zhodnotil prostředky klientů nejlépe a druhý naopak nejhůře, a to i přes skutečnost, že PF Progres vykazuje vyšší relativní průměrné náklady než PF Stabilita. Již několikátý rok po sobě se také potvrzuje skutečnost, že úspory z rozsahu penzijních fondů se nekonají. Není tak žádná spojitost mezi velikostí fondu a kvalitou hospodaření, na kterou upozorňují některé penzijní fondy ve svých materiálech. Naopak. Menší fond může hospodařit díky lepší kontrole mnohem efektivněji.

Co mohou čekat klienti do budoucna?

Víte, co se děje s vašimi penězi v penzijním fondu?

Zhodnocení prostředků účastníka u penzijního fondu za daný kalendářní rok se obecně spočte jako podíl částky připsané na základě rozhodnutí valné hromady penzijního fondu na osobní účet účastníka za daný kalendářní rok na straně jedné a roční průměrné hodnoty denních, popřípadě měsíčních zůstatků na straně druhé. Pokud se chcete dozvědět, co se děje s vašimi penězi v penzijním fondu, více naleznete ZDE.

Penzijní připojištění, pokud bude chtít přežít a plnit tu roli v důchodové reformě, o jaké penzijní fondy sní, bude muset projít radikálními změnami. Velmi brzo totiž bude muset být vyřešena mnohokrát diskutovaná otázka nepostačitelnosti prostředků penzijních fondů k pokrytí všech nároků, které plynou účastníkům ze stávajících penzijních plánů. (Více čtěte ZDE.) Jedno je dnes všem zúčastněným jasné. Legislativní chyby a nezkušenosti, za kterých penzijní připojištění vznikalo, bude muset v budoucnu někdo uhradit. Otázkou je, jestli všichni účastníci, nebo jen někteří z nich. Nejpravděpodobnějším řešením se jeví vytvoření dodatečné rezervy zvýšenou tvorbou rezervního fondu (viz výše), což se dotkne pouze těch účastníků, kteří vlastní „starší“ penzijní plány s vysokými garancemi. Zásadním však bude v tomto ohledu rozhodnutí vlády. A tak se lze domnívat, že stávající účastníky penzijního připojištění čekají do budoucna chudší roky.

Budoucnost penzijních fondů je nejistá

Vše směřuje k tomu, že na penzijní připojištění bude konečně pohlíženo jako na životní pojištění, a to se všemi jeho určujícími specifikacemi. Penzijní fondy budou muset účtovat stejným způsobem jako životní pojišťovny, tedy i oceňování závazků bude probíhat obdobně jako u životních pojišťoven. Pak si však musíme položit

Penzijní připojištění ve víru změn. Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

otázku, zda-li nemá být stejně pohlíženo v oblasti státních subvencí na obdobné produkty nabízené životními pojišťovnami. Odpověď je zřejmá. Pokud nemá docházet k diskriminaci mezi subjekty, pak rozhodně ano. Jak vše ve skutečnosti dopadne, ukáže až čas. Necháme se překvapit.

Jakého výnosu budou podle Vás penzijní fondy dosahovat v budoucnu? Byli byste ochotni vyměnit „staré“ penzijní plány, které garantují vyšší penze, za nové, které ponesou nižší garance, ale potencionálně budou přinášet vyšší zhodnocení? Těšíme se na názory.