Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní fondy – kdo připíše nejvíce

aktualizováno 
Penzijní fondy soupeří o to, který z nich získá více klientů a zvětší tak svůj tržní podíl. Kromě státního příspěvku je jedním z důležitých faktorů (zajišťujících penzijním fondům zájem klientů) zhodnocení prostředků samotným fondem. Dosahovat nižší výkonnost, tedy připsat méně než konkurenční fondy, znamená pro penzijní fond ztrátu. Penzijní fondy proto nejsou pro akcionáře nejvýnosnějším investorským záměrem a akcionáři často doplácejí na snahu fondů vyrovnat se v připsaném výnosu konkurenci.

Novela zákona o penzijním připojištění na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat. Počítá se s tím, že by měla platit již od 1. ledna 2004. Není však jisté, zda bude tento termín dodržen. Ačkoli se zúčastněné strany (Ministerstvo financí i samotné penzijní fondy, které rovněž vstupují do přípravy novely) brání zveřejnění podrobností o připravované novele, hrubé rysy jsou již známé. Na jedné straně jsou to zpřísnění podmínek pro výběr prostředků a čerpání penzí z penzijního fondu pro podílníky, na straně druhé další regulace penzijních fondů a jejich hospodaření se svěřenými prostředky.

 

Můžeme jmenovat například omezení nákladů penzijních fondů na 2% z průměrné hodnoty majetku. Toto číslo by mělo odpovídat hodnotě, na jakou je omezena odměna pro obhospodařovatelskou společnost u podílových fondů. Nutno však dodat, že v připravovaném novém zákoně o kolektivním investování je již toto ustanovení vypuštěno a správcovský poplatek může být i vyšší.

 

Náklady penzijního fondu spolu s úspěšností při investování do různých druhů aktiv jsou nejdůležitější veličinou, která ovlivňuje výnos připsaný klientům penzijního fondu. V minulém článku jsme se podrobně zabývali srovnáním nákladů a výnosů u penzijních fondů a u dluhopisových podílových fondů. (Kolik vám připíšou penzijní fondy?) Dnes se zaměříme na porovnání a vývoj nákladovosti a ziskovosti penzijních fondů.

 

Informace o penzijních fondech naleznete ZDE

Hospodaření penzijního fondu končí na závěr roku buď ziskem nebo ztrátou. Při dosažení zisku je povinně jeho část (5%) odvedena do rezervního fondu a zbytek je rozdělen mezi účastníky penzijního připojištění a akcionáře. Ač může být podle zákona rozděleno mezi akcionáře až 10% ze zisku, v praxi tomu tak nebývá. Ještě před pár lety fondy pod tlakem konkurence celý zbylý zisk rozdělovaly mezi účastníky. Dnes, kdy je již trh více nasycen, si fondy dopřávají i část zisku.

 

 

To však není jediné, co nás zaujme, pokud se podíváme na výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) a připisovaný výnos účastníkům jednotlivých fondů. Následující grafy popisují vývoj hospodaření penzijních fondů od roku 1996 do konce roku 2001.

 

Výkonnost správců fondů

 

Výkonnost správců portfolia penzijního fondu nám ilustruje hospodářský výsledek z finančních operací, kterého fond v jednotlivých letech dosáhne. Abychom mohli porovnat mezi fondy udáváme hodnoty v poměru k další položce rozvahy – kapitálové fondy, za kterou jsou skryty prostředky účastníků, tedy závazky fondu vůči klientům.

Graf - Výkonnost správců fondů

 

Náklady fondu

 

Náklady, které fond vynaložil na svou správu, na získávání nových klientů a další náklady obdobně měří provozní hospodářský výsledek fondu.

 

 

Zisk fondu

 

To, co v konečném důsledku determinuje výnos připsaný účastníkům, je zisk fondu, tedy hospodářský výsledek účetního období. Z něj se potom rozděluje již zmíněných (minimálně) 85% účastníkům.

Graf - Zisk penzijních fondů

 

Poznámka ke grafům: může se zdát, že jsou grafy nepřehlednou změtí čar, jedno je z nich vždy patrné. Je to trend, jakým se penzijní fondy ubírají, a jak se od sebe odlišují. Nejdůležitějším faktem je to, že se postupně snižují náklady a že se penzijní fondy čím dál více svou výkonností přibližují.

 

Nyní můžeme porovnat všechny tyto informace. Dospějeme k několika závěrům. Pokud začneme od zisku fondů a odečteme od něho připsané zhodnocení klientům, dojdeme k překvapivému závěru. Totiž k tomu, že jednotlivé fondy v určitých letech připsaly klientům více než činil hospodářský výsledek fondů - zisk. Pokud vyjdeme z druhé strany a dáme dohromady náklady fondu a výnos připsaný účastníkům, dojdeme k číslu, které představuje hodnotu, kterou musel penzijní fond vydělat. A to zejména svými finančními operacemi. Tento výnos, kterého musel penzijní fond dosáhnout, aby zaplatil svůj chod a ještě připsal výnosy, nemůže být vyšší než výnos dosažitelný na finančním trhu. Již v předešlém článku jsme srovnávali dluhopisové a penzijní fondy a dospěli jsme k závěru, že si jsou co do investiční strategie velmi podobné. To je však v rozporu s tím, jak dopadl výpočet, neboť podle toho by musely penzijní fondy dosahovat (v některých případech) významně vyšších výnosů než fondy dluhopisové. Tedy relativně více než je reálné na trhu.

 

Není naším cílem říct, že ten a ten fond dosahuje takových a takových výnosů. Cílem je poukázat  na to, že některé fondy „dotovaly“ výnosy připsané účastníkům.

 

1997 1998 1999 2000 2001
ABN AMRO PF ABN AMRO PF Commercial Union PF Vojenský otev. PF ABN AMRO PF
Allianz PF Allianz PF Zemský PF Winterthur PF Vojenský otev. PF
Commercial Union PF Commercial Union PF *ING penzijní fond Zemský PF Winterthur PF
Generali PF Generali PF   *ABN AMRO PF  
PF České pojišťovny PF České spořitelny   *Hornický PF  
PF České spořitelny Zemský PF      
Winterthur PF        
Zemský PF        
*ČSOB PF     *jen nepatrný rozdíl

 

Tabulka ukazuje, u kterých fondů mohlo dojít k takovéto situaci. Nejčastěji k ní docházelo v letech 1997 a 1998, avšak postupem času čísla stále více odpovídají ziskům fondů a reálnému výnosu na trhu. Proto jsou odchylky již minimální. (Při sestavování tabulky byly použity veřejně přístupné informace, je tedy nutno přiznat, že v ní mohou nastat odchylky od skutečného stavu, např. příspěvky účastníků jsou v položce Ostatní kapitálové fondy, která většinou není zveřejňována, a proto byla použita součtová položka Kapitálové fondy, nicméně Ostatní kapitálové fondy jsou zdaleka největší položkou.)

 

Jak to tedy je s takovými fondy? Nemělo by mě potěšit, že mi fond připsal více než odpovídalo jeho výkonnosti? Konkurenční boj o klienty přinutil fondy zachovat si stejnou „výchozí pozici“ pro získávání klientů a připisovat výnosy obdobné jako ostatní fondy. Dlouhodobě je tato strategie jistě neudržitelná a nutno přiznat, že se s ní setkáváme čím dál méně. Pokud tedy vidíme, že fond přistoupil k tomuto kroku několikrát za sebou, je namístě obezřetnost při jeho výběru.

 

Spoříte si na stáří v penzijním fondu? Podle čeho jste si fond vybírali? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti. 

 


Komerční sdělení:

Smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem můžete uzavřít v kterékoliv pobočce Komerční banky nebo ZDE prostřednictvím serveru iDNES


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.