Je logické, že se stát snaží přimět občany, aby si, kromě obligatorního sociálního pojištění, na penzi přispívali sami prostřednictvím penzijních fondů. V roce 2000 měla zvýšit zájem občanů o tuto formu spoření daňová novela, která umožňuje pojištěncům snížení daňového základu. Reálný dopad tohoto zvýhodnění je však poměrně diskutabilní.
Zatímco v roce 1999 byl jediným lákadlem státu adresovaným pojištěncům státní příspěvek, tak v roce 2000 nabídnul stát také daňové zvýhodnění a to nejen na straně pojištěnce, nýbrž i na straně zaměstnavatele. Klient penzijního fondu si totiž může v daňovém přiznání za rok 2000 snížit svůj daňový základ až o 12 tisíc Kč (v závislosti na výši úložek) a zaměstnavatel si může (opět do určité výše) příspěvky do penzijního fondu hrazené na účet pojištěnce zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad.
Smysl těchto dvou novinek lze hledat s největší pravděpodobností ve zatraktivnění penzijního připojištění pro občany mladšího a středního věku, neboť pro ně ztrácí tento produkt na atraktivitě. S délkou trvání penzijního připojištění se totiž výrazně snižuje vnitřní výnosové procento a z hlediska výnosnosti je nejvhodnější přibližně pět let trvající smlouva o penzijním připojištění. Právě z tohoto důvodu dominovaly zájmu o penzijní připojištění spíše lidé v předdůchodovém věku, zatímco mladší ročníky hledaly prostor k lepšímu zhodnocení u jiných produktů.
Tabulka srovnávající zájem klientů o PP v roce 2000 a zhodnocení vlastního kapitálu u vybraných PF a v celém sektoru
| Název PF | Nárůst počtu klientů (absol.) | Nárůst počtu klientů (relat.) | Počet klientů (konec 2000) | Zisk/VJM |
| Českomoravský PF | 97 559 | 48% | 299 996 | 4,8% |
| Vojenský PF | -15 786 | -4,5% | 330 853 | 3,4% |
| Spořitelní PF | 70 454 | 29,4% | 310 000 | 4,5% |
| PF ČP | 66 432 | 29,2% | 293 432 | 4,6% |
| Celkem za sektor | 304 765 | 14,8% | 2 354 106 | 3,22% |
Vysvětlivky k tabulce:
- v případě nárůstu pojištěnců jsme porovnávali údaje za poslední čtvrtletí 1999 a poslední čtvrtletí 2000
- zhodnocení vlastního kapitálu obsahuje hodnoty za konec roku 2000 a pro celý trh je použit aritmetický průměr zhodnocení všech penzijních fondů
- údaj počet klientů se vztahuje ke konci 2000
- poslední řádek se týká údajů za všechny PF (18) sdružených v Asociaci penzijních fondů
- uvedené čtyři PF patří do skupiny nejvýznamnějších subjektů na trhu
Z uvedené tabulky tedy vyplývá, že v roce 2000 vzrostl počet pojištěnců penzijních fondů o necelých 15 procent. Lze vypozorovat zřetelný trend směřující ke koncentraci klientů do větších fondů. S výjimkou Vojenského PF si větší fondy připsaly solidní nárůst klientů, zatímco menší fondy spíše ztrácely (pozn. začátkem roku pohltil Winterthur Vojenský PF a stal se největším penzijním fondem na trhu).
Graf počtu pojištěnců na konci roku 2000 v největších PF
Je dost pravděpodobné, že někteří klienti přecházeli od těch menších k těm větším. Dá se očekávat, že tento trend bude pokračovat i letos a počet penzijních fondů se ještě sníží. Z největšího nárůstu počtu pojištěnců (absolutního i relativního) se vloni mohl těšit Českomoravský penzijní fond.
Co se týče rentability vlastního kapitálu, tak většina penzijních fondů dosáhla hodnot pohybujících se mezi třemi a pěti procenty. Za nižším zhodnocením vlastního jmění v porovnání kupříkladu s rokem 1999 nelze hledat nic jiného než průměrnou výkonnost dluhopisového, akciového a peněžního trhu. Tyto instrumenty v loňském roce příliš vysoký zisk nepřinášely, což se logicky promítlo i do výnosnosti penzijních fondů.
Graf skupiny PF s nejvyšší výnosností v roce 2000
Patnáctiprocentní nárůst počtu klientů penzijních fondů není vzhledem k již zmiňovanému daňovému zvýhodnění nijak závratný a je tedy otázkou, zda tato forma zvýhodnění má u občanů odezvu. Pro mladší generaci tak může zůstat penzijní připojištění stále spíše spekulativním nástrojem sloužícím ke snížení daní a nikoli prostředkem k zajištění dostatečného životního standardu ve stáří.
Považujete penzijní fondy za ideální prostředek k zajištění vysokého životního standardu ve stáří? Co si myslíte o daňovém zvýhodnění pojištěnců a zároveň zaměstnavatelů přispívajících na účet pojištěnce? Těšíme se na vaše názory.
 |
