Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní fondy: větší ale chudší

  11:01aktualizováno  11:01
Starobní důchody ukrajují každým rokem stále větší kus krajíce nesoucího název státní rozpočet a následující roky přinesou ještě prohloubení tohoto negativního trendu. Výnosy rapidně poklesly a ani příliv nových klientů zdaleka nesplnil očekávání.
Starobní důchody ukrajují každým rokem stále větší kus krajíce nesoucího název státní rozpočet a následující roky ještě přinesou prohloubení tohoto negativního trendu. Výnosy rapidně poklesly a ani příliv nových klientů zdaleka nesplnil očekávání.

Je logické, že se stát snaží přimět občany, aby si, kromě obligatorního sociálního pojištění, na penzi přispívali sami prostřednictvím penzijních fondů. V roce 2000 měla zvýšit zájem občanů o tuto formu spoření daňová novela, která umožňuje pojištěncům snížení daňového základu. Reálný dopad tohoto zvýhodnění je však poměrně diskutabilní.

Zatímco v roce 1999 byl jediným lákadlem státu adresovaným pojištěncům státní příspěvek, tak v roce 2000 nabídnul stát také daňové zvýhodnění a to nejen na straně pojištěnce, nýbrž i na straně zaměstnavatele. Klient penzijního fondu si totiž může v daňovém přiznání za rok 2000 snížit svůj daňový základ až o 12 tisíc Kč (v závislosti na výši úložek) a zaměstnavatel si může (opět do určité výše) příspěvky do penzijního fondu hrazené na účet pojištěnce zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad.

Smysl těchto dvou novinek lze hledat s největší pravděpodobností ve zatraktivnění penzijního připojištění pro občany mladšího a středního věku, neboť pro ně ztrácí tento produkt na atraktivitě. S délkou trvání penzijního připojištění se totiž výrazně snižuje vnitřní výnosové procento a z hlediska výnosnosti je nejvhodnější přibližně pět let trvající smlouva o penzijním připojištění. Právě z tohoto důvodu dominovaly zájmu o penzijní připojištění spíše lidé v předdůchodovém věku, zatímco mladší ročníky hledaly prostor k lepšímu zhodnocení u jiných produktů.

Tabulka srovnávající zájem klientů o PP v roce 2000 a zhodnocení vlastního kapitálu u vybraných PF a v celém sektoru

Název PFNárůst počtu klientů (absol.)Nárůst počtu klientů (relat.)Počet klientů (konec 2000)Zisk/VJM
Českomoravský PF 97 55948%299 9964,8%
Vojenský PF-15 786-4,5%330 8533,4%
Spořitelní PF70 45429,4%310 0004,5%
PF ČP66 43229,2%293 4324,6%
Celkem za sektor304 76514,8%2 354 1063,22%

Vysvětlivky k tabulce:

  • v případě nárůstu pojištěnců jsme porovnávali údaje za poslední čtvrtletí 1999 a poslední čtvrtletí 2000
  • zhodnocení vlastního kapitálu obsahuje hodnoty za konec roku 2000 a pro celý trh je použit aritmetický průměr zhodnocení všech penzijních fondů
  • údaj počet klientů se vztahuje ke konci 2000
  • poslední řádek se týká údajů za všechny PF (18) sdružených v Asociaci penzijních fondů
  • uvedené čtyři PF patří do skupiny nejvýznamnějších subjektů na trhu

Z uvedené tabulky tedy vyplývá, že v roce 2000 vzrostl počet pojištěnců penzijních fondů o necelých 15 procent. Lze vypozorovat zřetelný trend směřující ke koncentraci klientů do větších fondů. S výjimkou Vojenského PF si větší fondy připsaly solidní nárůst klientů, zatímco menší fondy spíše ztrácely (pozn. začátkem roku pohltil Winterthur Vojenský PF a stal se největším penzijním fondem na trhu).

Graf počtu pojištěnců na konci roku 2000 v největších PF

Je dost pravděpodobné, že někteří klienti přecházeli od těch menších k těm větším. Dá se očekávat, že tento trend bude pokračovat i letos a počet penzijních fondů se ještě sníží. Z největšího nárůstu počtu pojištěnců (absolutního i relativního) se vloni mohl těšit Českomoravský penzijní fond.

Co se týče rentability vlastního kapitálu, tak většina penzijních fondů dosáhla hodnot pohybujících se mezi třemi a pěti procenty. Za nižším zhodnocením vlastního jmění v porovnání kupříkladu s rokem 1999 nelze hledat nic jiného než průměrnou výkonnost dluhopisového, akciového a peněžního trhu. Tyto instrumenty v loňském roce příliš vysoký zisk nepřinášely, což se logicky promítlo i do výnosnosti penzijních fondů.

Graf skupiny PF s nejvyšší výnosností v roce 2000

Patnáctiprocentní nárůst počtu klientů penzijních fondů není vzhledem k již zmiňovanému daňovému zvýhodnění nijak závratný a je tedy otázkou, zda tato forma zvýhodnění má u občanů odezvu. Pro mladší generaci tak může zůstat penzijní připojištění stále spíše spekulativním nástrojem sloužícím ke snížení daní a nikoli prostředkem k zajištění dostatečného životního standardu ve stáří.

Považujete penzijní fondy za ideální prostředek k zajištění vysokého životního standardu ve stáří? Co si myslíte o daňovém zvýhodnění pojištěnců a zároveň zaměstnavatelů přispívajících na účet pojištěnce? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.