Penzijní fondy: větší ale chudší

  • 17
Starobní důchody ukrajují každým rokem stále větší kus krajíce nesoucího název státní rozpočet a následující roky přinesou ještě prohloubení tohoto negativního trendu. Výnosy rapidně poklesly a ani příliv nových klientů zdaleka nesplnil očekávání.
Starobní důchody ukrajují každým rokem stále větší kus krajíce nesoucího název státní rozpočet a následující roky ještě přinesou prohloubení tohoto negativního trendu. Výnosy rapidně poklesly a ani příliv nových klientů zdaleka nesplnil očekávání.

Je logické, že se stát snaží přimět občany, aby si, kromě obligatorního sociálního pojištění, na penzi přispívali sami prostřednictvím penzijních fondů. V roce 2000 měla zvýšit zájem občanů o tuto formu spoření daňová novela, která umožňuje pojištěncům snížení daňového základu. Reálný dopad tohoto zvýhodnění je však poměrně diskutabilní.

Zatímco v roce 1999 byl jediným lákadlem státu adresovaným pojištěncům státní příspěvek, tak v roce 2000 nabídnul stát také daňové zvýhodnění a to nejen na straně pojištěnce, nýbrž i na straně zaměstnavatele. Klient penzijního fondu si totiž může v daňovém přiznání za rok 2000 snížit svůj daňový základ až o 12 tisíc Kč (v závislosti na výši úložek) a zaměstnavatel si může (opět do určité výše) příspěvky do penzijního fondu hrazené na účet pojištěnce zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad.

Smysl těchto dvou novinek lze hledat s největší pravděpodobností ve zatraktivnění penzijního připojištění pro občany mladšího a středního věku, neboť pro ně ztrácí tento produkt na atraktivitě. S délkou trvání penzijního připojištění se totiž výrazně snižuje vnitřní výnosové procento a z hlediska výnosnosti je nejvhodnější přibližně pět let trvající smlouva o penzijním připojištění. Právě z tohoto důvodu dominovaly zájmu o penzijní připojištění spíše lidé v předdůchodovém věku, zatímco mladší ročníky hledaly prostor k lepšímu zhodnocení u jiných produktů.

Tabulka srovnávající zájem klientů o PP v roce 2000 a zhodnocení vlastního kapitálu u vybraných PF a v celém sektoru

Název PFNárůst počtu klientů (absol.)Nárůst počtu klientů (relat.)Počet klientů (konec 2000)Zisk/VJM
Českomoravský PF 97 55948%299 9964,8%
Vojenský PF-15 786-4,5%330 8533,4%
Spořitelní PF70 45429,4%310 0004,5%
PF ČP66 43229,2%293 4324,6%
Celkem za sektor304 76514,8%2 354 1063,22%

Vysvětlivky k tabulce:

  • v případě nárůstu pojištěnců jsme porovnávali údaje za poslední čtvrtletí 1999 a poslední čtvrtletí 2000
  • zhodnocení vlastního kapitálu obsahuje hodnoty za konec roku 2000 a pro celý trh je použit aritmetický průměr zhodnocení všech penzijních fondů
  • údaj počet klientů se vztahuje ke konci 2000
  • poslední řádek se týká údajů za všechny PF (18) sdružených v Asociaci penzijních fondů
  • uvedené čtyři PF patří do skupiny nejvýznamnějších subjektů na trhu

Z uvedené tabulky tedy vyplývá, že v roce 2000 vzrostl počet pojištěnců penzijních fondů o necelých 15 procent. Lze vypozorovat zřetelný trend směřující ke koncentraci klientů do větších fondů. S výjimkou Vojenského PF si větší fondy připsaly solidní nárůst klientů, zatímco menší fondy spíše ztrácely (pozn. začátkem roku pohltil Winterthur Vojenský PF a stal se největším penzijním fondem na trhu).

Graf počtu pojištěnců na konci roku 2000 v největších PF

Je dost pravděpodobné, že někteří klienti přecházeli od těch menších k těm větším. Dá se očekávat, že tento trend bude pokračovat i letos a počet penzijních fondů se ještě sníží. Z největšího nárůstu počtu pojištěnců (absolutního i relativního) se vloni mohl těšit Českomoravský penzijní fond.

Co se týče rentability vlastního kapitálu, tak většina penzijních fondů dosáhla hodnot pohybujících se mezi třemi a pěti procenty. Za nižším zhodnocením vlastního jmění v porovnání kupříkladu s rokem 1999 nelze hledat nic jiného než průměrnou výkonnost dluhopisového, akciového a peněžního trhu. Tyto instrumenty v loňském roce příliš vysoký zisk nepřinášely, což se logicky promítlo i do výnosnosti penzijních fondů.

Graf skupiny PF s nejvyšší výnosností v roce 2000

Patnáctiprocentní nárůst počtu klientů penzijních fondů není vzhledem k již zmiňovanému daňovému zvýhodnění nijak závratný a je tedy otázkou, zda tato forma zvýhodnění má u občanů odezvu. Pro mladší generaci tak může zůstat penzijní připojištění stále spíše spekulativním nástrojem sloužícím ke snížení daní a nikoli prostředkem k zajištění dostatečného životního standardu ve stáří.

Považujete penzijní fondy za ideální prostředek k zajištění vysokého životního standardu ve stáří? Co si myslíte o daňovém zvýhodnění pojištěnců a zároveň zaměstnavatelů přispívajících na účet pojištěnce? Těšíme se na vaše názory.