Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: co zajímá zaměstnavatele

aktualizováno 
Podobně jako u příspěvků účastníka penzijního připojištění, také u příspěvků zaměstnavatelů vzniká řada otázek, které zaslouží objasnění. Které základní problémy spojené s penzijním připojištěním svých zaměstnanců řeší zaměstnavatelé?

Důchodci, senioři, penze - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak se bude u zaměstnance vypočítávat a uplatňovat osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů ze závislé činnosti?

Již víme, že zákon č. 170/1999 Sb., novelizoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Novela v § 6 odst. 9 písm. w) stanovila, že příspěvek zaměstnavatele poukázaný za jeho zaměstnance „přímo“ (tzn. nezprostředkovaně) penzijnímu fondu, se kterým má dotyčný zaměstnanec uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, je od l. ledna 2000 osvobozen od daně z příjmů do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále budeme používat jen zkrácený pojem „vyměřovací základ“).

Rozhodným obdobím pro zjišťování vyměřovacího základu je podle § 6 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kalendářní měsíc. Podle dikce § 24 odst. 2 písm. zj) mohou zaměstnavatelé vycházet z ročních vyměřovacích základů. V praxi se bude v některých případech stávat, že zaměstnanec vyměřovací základ mít vůbec nebude nebo bude vyměřovací základ velmi nízký (například v případě jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo tzv. neplaceného volna).

Může zaměstnavatel poskytnout příspěvek zaměstnanci přesahující 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti?
 
Ano, může. Avšak částka nad 5 % vyměřovacího základu již není u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů, ale plně podléhá této dani.

Za jaké podmínky je příspěvek zaměstnavatele pro něho daňově uznatelným nákladem (výdajem)?

Příspěvek zaměstnavatele poukázaný za zaměstnance „přímo“ penzijnímu fondu je pro tohoto zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (výdajem), a to do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance. Podle schválené úpravy § 24 odst. 2 písm. zj) je zaměstnavatelům s účinností od 1. ledna 2000 umožněno vycházet z ročních vyměřovacích základů, nikoli z měsíčních limitů, jak tomu bylo podle původně schválené dikce zákona.

Jaké bude mít pro zaměstnavatele dopady fakt, že za své zaměstnance budou na účet penzijního fondu případně hradit příspěvek vyšší než 3 % z jejich vyměřovacího základu?

V případě přiznání vyšších příspěvků než 3 % z vyměřovacího základu jsou částky nad tuto hranici pro zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem (výdajem). Pořád však je podstatné, že jak u zaměstnavatele, tak i u zaměstnance příspěvek zaměstnavatele v jakékoliv výši nepodléhá (ovšem za podmínky, že je poskytnutý zaměstnanci přímou platbou penzijnímu fondu) ani sociálnímu (§ 5 odst. 2 písm. c) bod 6 zákona č. 589/ 1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), ani zdravotnímu pojištění (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/ 1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

Poznamenáváme, že podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí musí být příspěvek poskytován zaměstnavatelem jen v souvislosti s dobou trvání zaměstnání zaměstnance, nikoliv s výkonem zaměstnání zaměstnance. V praxi to znamená, že by zaměstnavatel například neměl jako podmínku pro poskytování příspěvku stanovit, že zaměstnanec musí dosahovat určitých pracovních výsledků. Pokud snad takovou podmínku stanoví, jedná se ze strany zaměstnavatele o plnění poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání, a v takovém případě je potom nutné postupovat podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., a takové plnění zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Z tohoto důvodu doporučujeme, aby zaměstnavatelé – pokud snad vymezují výši příspěvku relativně, ho vymezovali jako procento z vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vymezení vůči hrubé mzdě, přestože je věcně (a obvykle i v absolutní částce) ve většině případů velmi podobné, by mohlo již být posuzováno jako souvislost s výkonem zaměstnání zaměstnance a tudíž by zaměstnavateli vznikla povinnost ho zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Penzijní připojištění je přitažlivé i pro zaměstnavatele

2. díl: Co se rozumí „příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění“?  


 Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.