Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: Jak velké daňové úlevy vás čekají?

aktualizováno 
Daňové úlevy účastníka smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem se týkají běžného občana ať v pozici zaměstnance, či obecně fyzické osoby. Jak vysokou částku si může účastník odečíst od základu daně ze svých příjmů a co všechno s uplatněním nároku souvisí?
Expert, rada

Expert, rada | foto: Profimedia.cz

Účastník (bez ohledu na to, je-li v zaměstnaneckém poměru či nikoliv), si bude moci odečíst od základu daně z příjmů částku, která se rovná úhrnu jím zaplacených příspěvků ve zdaňovacím období (tj. za kalendářní rok) sníženému o 6 tisíc Kč, když maximální částka, kterou lze takto odečíst, činí ve zdaňovacím období 12 tisíc Kč. Zákon tedy tuto možnost nabízí, ale není povinností účastníka ji využít, a nechává to zcela na jeho úvaze. Rozhodnutí účastníka do značné míry souvisí s výší jeho příjmů apod.

Pokud se však rozhodne, že ji využije (a s ohledem na její výši je tato varianta pravděpodobná), pak z hlediska daňové optimalizace lze doporučovat, aby každý rok zaplatil na účet penzijního fondu 18 tisíc Kč, a tudíž využil maximální částku, kterou lze podle platné daňové úpravy nyní odečíst. V praxi to znamená, že z této celkové částky 18 tisíc korun na prvních 6 tisíc korun inkasuje státní příspěvek (při 500 korunách vlastního příspěvku měsíčně a v případě, že má smlouvu upravenou na podmínky vyžadované novelou zákona, jde o 150 Kč měsíčně resp. o 1 800 Kč ročně), na dalších 12 tisíc korun pak inkasuje podpory v podobě vrácení daňového přeplatku při ročním zúčtování daně z příjmu. Tento daňový přeplatek – čili hovorově daňová úleva – je různě vysoký v závislosti na absolutní výši celoročního daňového základu (s ohledem na různá daňová pásma, nezdanitelné částky a výši skutečně sražených záloh na daň ze závislé činnosti).

Tabulka: Podoby výše roční státní podpory účastníku penzijního připojištění při pravidelných měsíčních platbách účastníka (stav po 1. lednu 2000)

Výše ročních plateb účastníka na penzijní připojištění

Od 1 200 do 6 000 Kč

Od 6 000 Kč do 18 000 Kč

Více než
18 000 Kč

Podoba státní podpory:

a) státní příspěvek

a) státní příspěvek od 600 do 1 800 Kč v závislosti na platbě účastníka

a) státní příspěvek od 600 do 1800 Kč

a) státní příspěvek 1 800 Kč

b) odpočet ze základu daně

b) 0

b) odpočet ze základu daně ve výši až 12 000 Kč; obojí v závislosti na výši platby účastníka

b) odpočet ze základu daně ve výši až 12 000 Kč v závislosti na výši platby účastníka

Můj známý dealer, který mi nabízel uzavření smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, argumentoval o její výhodnosti poukazem na to, se si mohu ze své roční daně z příjmu odečíst až 12 tisíc korun. To bylo tak lákavé, že by to byl čtyřnásobek státní podpory, kterou čerpám na své stavební spoření – a to se mi nechce věřit. Jak je to vlastně? Vaše nedůvěra je opravdu namístě. Váš dealer si zákon pořádně nepřečetl, a proto popletl dva pojmy: „základ daně z příjmů“ a „daň z příjmů“.

Těch až 12 tisíc korun se skutečně neodčítá od daně z příjmů, ale od základu daně z příjmů. Nicméně když si sečtete celkový rozsah roční státní podpory účastníkům penzijního připojištění, pak vidíte, že ti získávají při dostatečně vysokých příjmech – tudíž i vysokých základech pro výpočet daně – v součtu obou forem, tj. jak státního příspěvku (až 1 800 Kč ročně) a daňové úlevy při svých vysokých příspěvcích efekty, které státní podporu stavebnímu spoření vyrovnají, a dokonce v určité kombinaci i předčí. Rozhodně to platí pro smlouvy o stavebním spoření, které jsou uzavírány po 1. lednu 2004.

Penzijní fond, u kterého mám smlouvu, nabízí různé časové intervaly plateb – od měsíční po roční předplatné. Bude to mít na možnost čerpání daňové úlevy nějaký vliv?

Ne. Pro odpočet daně není podstatné, zda účastník přispívá do zvoleného penzijního fondu pravidelně, anebo složí celou částku jednorázově, nýbrž dvě okolnosti:

a) aby částka byla zaplacena samotným účastníkem (neboť příspěvky zaplacené zaměstnavatelem nelze při odpočtu uplatnit);
b) aby byla částka složena na příslušné zdaňovací období (kalendářní rok). Pro odpočet tedy již nyní lze použít prostředky předplacené v minulých letech.

Prokazování plateb příspěvků na penzijní připojištění v rozsahu přesahujícím 6 tisíc Kč, pokud účastník bude chtít u fi nančního úřadu odpočet uplatnit, je povinností účastníka.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Co od PP očekává běžný občan?

2. díl: Proč je dobré se penzijně připojistit

3. díl: O kolik bude váš důchod nižší? 

4. díl: Víte, kdy a na jakou částku? 

5. díl: Jak dosáhnout nejvyššího státního příspěvku? 
6. díl: Vyplatí se maximální státní příspěvek? 


Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.