Novela zákona byla schválena se zařazením nového článku II, kterým poslanci nepřímo novelizovali zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění a to tak, že v § 15 se doplňuje odstavec 12, který zde pro jeho důležitost doslova ocitujeme:
Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem ve zdaňovacím období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.
V jiné části zákona se dále stanoví, že jak § 29 odst. 2, pojednávající o navýšeném státním příspěvku, tak daňové úlevy, nabývají účinnosti od 1. ledna 2000. Jak tomu rozumět? Znázorněme si to:
Tabulka č. 3 Podoby výše roční státní podpory účastníku penzijního připojištění při pravidelných měsíčních platbách účastníka (stav po 1. lednu 2000)
| Podoba státní podpory | Výše ročních plateb účastníka na penzijní připojištění | ||
| 1 200-6 000 Kč | 6 000-18 000 Kč | Více než 18 000 Kč | |
| státní příspěvek | 600-1 800 Kč v závislosti na platbě účastníka | až 1 800 Kč | až 1 800 Kč |
| odpočet ze základu daně |
0 | až ve výši 12 000 Kč v závislosti na výši platby účastníka | až ve výši 12 000 Kč v závislosti na výši platby účastníka |
Většina penzijních fondů poté, co byla tato novela publikována, byla dotazována svými dřívějšími účastníky, či novými zájemci o penzijní připojištění se státním příspěvkem jak konkrétně novou podobu státní podpory využívat. Otázky se často opakují, a proto změníme načas způsob výkladu a dáme prostor nejčastějším otázkám a odpovědím na ně.
Jak vysokou částku si bude moci účastník odečíst od základu daně z příjmů a co všechno s uplatněním nároku souvisí?
Co říká zákon o dani z příjmu, to již víme: účastník (bez ohledu na to, je-li v zaměstnaneckém poměru či nikoliv), si bude moci odečíst od základu daně z příjmů částku, která se rovná úhrnu jím zaplacených příspěvků ve zdaňovacím období (tj. za kalendářní rok) sníženému o 6 tisíc Kč, když maximální částka, kterou lze takto odečíst, činí ve zdaňovacím období 12 tisíc Kč. Zákon tedy tuto možnost nabízí, ale není povinností účastníka ji využít, a nechává to zcela na jeho úvaze. Rozhodnutí účastníka do značné míry souvisí s výší jeho příjmů apod. Pokud se však rozhodne, že ji využije (a s ohledem na její výši je tato varianta pravděpodobná), pak z hlediska daňové optimalizace lze doporučovat, aby každý rok zaplatil na účet penzijního fondu 18 000 Kč, a tudíž využil maximální částku, kterou lze podle platné daňové úpravy nyní odečíst. V praxi to znamená, že z této celkové částky 18 tisíc korun na prvních 6 tisíc korun inkasuje státní příspěvek (při 500 korunách vlastního příspěvku měsíčně a v případě, že má smlouvu upravenou na podmínky vyžadované novelou zákona, jde o 150 Kč měsíčně resp. o 1 800 Kč ročně), na dalších 12 tisíc korun pak inkasuje podpory v podobě vrácení daňového přeplatku při ročním zúčtování daně z příjmu. Tento daňový přeplatek (hovorově daňová úleva) je různě vysoký v závislosti na absolutní výši celoročního daňového základu (s ohledem na různá daňová pásma, nezdanitelné částky a výši skutečně sražených záloh na daň ze závislé činnosti).
Můj známý dealer, který mi nabízel uzavření smlouvy o penzijní připojištění se státním příspěvkem, argumentoval o její výhodnosti poukazem na to, se si mohu ze své roční daně z příjmu odečíst až 12 tisíc korun. To bylo tak lákavé, že by to byl čtyřnásobek státní podpory, kterou čerpám na své stavební spoření – a to se mi nechce věřit. Jak je to vlastně?
Vaše nedůvěra je opravdu namístě. Váš dealer si zákon pořádně nepřečetl, a proto popletl dva pojmy: „základ daně z příjmů“ a „daň z příjmů“. Těch až 12 tisíc korun se skutečně neodčítá od daně z příjmů, ale od základu daně z příjmů. Nicméně když si sečtete celkový rozsah roční státní podpory účastníkům penzijního připojištění, pak vidíte, že ti získávají při dostatečně vysokých příjmech – tudíž i vysokých základech pro výpočet daně – v součtu obou forem, tj. jak státního příspěvku (až 1 800 Kč ročně) a daňové úlevy při svých vysokých příspěvcích efekty, které státní podporu stavebnímu spoření vyrovnají a dokonce v určité kombinaci i předčí. Opět odkazujeme na níže uvedenou tabulku.
Penzijní fond, u kterého mám smlouvu, nabízí různé časové intervaly plateb – od měsíční po roční předplatné. Bude to mít na možnost čerpání daňové úlevy nějaký vliv?
Ne. Pro odpočet daně není podstatné, zda účastník přispívá do zvoleného penzijního fondu pravidelně, anebo složí celou částku jednorázově, nýbrž dvě okolnosti:
- aby částka byla zaplacena samotným účastníkem (neboť příspěvky zaplacené zaměstnavatelem nelze při odpočtu uplatnit);
- aby byla částka složena v příslušném zdaňovacím období (kalendářním roce). Pro odpočet tedy nelze použít prostředky předplacené v minulých letech.
Mám v úmyslu si stanovit svůj příspěvek na 500 Kč měsíčně a teprve koncem roku, pokud budu mít volné peníze, si hodlám mimořádným vkladem zajistit daňové úlevy. Je to vůbec možné a jak bych měl postupovat?
Je to možné a docela rozumné. Chce to však dodržet náležitý postup, protože nejde o standardní situaci, kdy se nárok na státní podporu v podobě daňových úlev generuje plynule po celé zdaňovací období. Vyjděme z toho, že penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem a v ní se účastník zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou. Pokud si účastník podle uzavřené smlouvy spoří například 500 Kč od ledna do listopadu a na prosinec si zajistí písemně uzavřeným dodatkem ke smlouvě zvýšení měsíční úložky, např. na 20 tisíc korun, bude se na něho vztahovat ustanovení § 15 odst. 12 a bude si skutečně moci uplatnit odpočet z daňového základu za uplynulý rok, maximálně však 12 tisíc Kč. Na část prosincové platby přesahující 12,5 tisíc Kč státní podporu čerpat nebude (těch 500 Kč nad 12 tisíc je částka, na kterou bude i v prosinci čerpat 150 Kč státního příspěvku). V případě, že by účastník neupravil dodatkem ke smlouvě úpravu (tj. zvýšení) měsíční úložky a svému penzijnímu fondu by zaslal vyšší částku, než má ve smlouvě sjednanou, odpočet z daňového základu by mu nenáležel.
Když si jako účastník penzijního připojištění budu chtít předplatit měsíční platby na delší dobu dopředu, například na 3 roky, což většina penzijních fondů ve svých penzijních plánech umožňuje, bude se mi tato platba rozpočítávat i pro daňové účely? Řeknu příklad – půjdu na maximální možnou hranici, tj. složím najednou 3 krát 18 tisíc, tj. 54 tisíc korun. Budu si moci odečítat z daňových základů po tři roky po sobě vždy 12 000 Kč ročně?
Ne, aspoň podle dosavadního stanoviska ministerstva financí k této věci. V ustanovení § 15, odst. 12 daňového zákona se jednoznačně hovoří o odpočtu částky zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období, tj. v kalendářním roce a v zákoně je záměrně použit mluvnický singulár, nikoliv plurál. Pokud tedy účastník zaplatí v jednom roce například při smluvně dohodnuté měsíční částce 1 500 Kč (tedy 12 1500 = 18 000 Kč), když dalších 36 tis. Kč se mu z jeho účtu postupně „rozpouští“ do dalších 24 měsíčních plateb, může v roce úhrady uplatnit maximální odpočet ve výši 12 000 Kč. V dalších letech z této platby již nic odečítat nemůže.
Souhlasíte s odpověďmi autorů na dané otázky? Nebo byste odpověděli jinak? Je podle Vás penzijní připojištění dostatečně známým produktem?
Úryvek je z knihy Penzijní připojištění vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:Finanční rizika
Psychologie, algoritmy a umělá inteligence na kap. trzích
Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání
 |
