Již zhruba od počátku 20. století je přirozeným zájmem zaměstnanců, aby byli zabezpečeni nejen po dobu kdy jsou pracovně aktivní, ale i po odchodu z práce. S rozvojem městského způsobu života přestal ve společnosti fungovat systém rodinného zabezpečení na stáří, kdy mladší generace dříve zajišťovala svým rodičům takzvaný vejminek (tzn. bydlení, ošacení a jídlo) v době, kdy už nebyli schopni si vydělat na živobytí vlastní prací.
Vzhledem k tomu, že v té době bylo státní důchodové zabezpečení spíše v plenkách, začala – zejména odborová hnutí – požadovat po zaměstnavatelích, aby kromě mzdy svým zaměstnancům odkládali též určitou částku na dobu, kdy tito zaměstnanci odejdou na penzi. Tak začala vznikat první zaměstnanecká penzijní spoření. Takováto spoření však byla často spravována neodborně a někdy se vyskytly i případy zpronevěr, zejména v dobách, kdy se zaměstnavatel ocitl ve finanční tísni. Z těchto důvodů začala většina států tyto systémy regulovat a požadovat, aby úspory spravovaly nikoliv přímo zaměstnavatelské, ale pokud možno specializované fi nanční instituce. Tato forma podpory ze strany zaměstnavatelů svým zaměstnancům nabývá dnes opět na zvýšené důležitosti, zejména z důvodu špatné finanční situace většiny státních systémů důchodového zabezpečení.
 |
Jakou kartu k firemnímu účtu? Čtěte ZDE. |
Takže prvním a nejdůležitějším důvodem, proč by měli zaměstnavatelé přispívat, je poskytnutí jistoty svým zaměstnancům, že jejich dodatkový příjem z penzijního připojištění jim po odchodu do důchodu přispěje k zajištění alespoň uspokojivé životní úrovně. Druhým důvodem, proč by penzijní připojištění nemělo chybět v sociálním programu zaměstnavatelů pro jejich zaměstnance, jsou doplňkové efekty, které z něj plynou. Především je to stabilizace zaměstnanců, kteří dají mnohdy přednost jistotě, kterou jim zaměstnavatel svými příspěvky nabízí, před okamžitým prospěchem. Různou výší příspěvku na penzijní připojištění lze i diferencovat mezi zaměstnanci podle funkčního postavení, různých úrovní kvalifikace i podle délky zaměstnání u firmy.
Třetím a posledním důvodem – nikoliv však posledním co do významu – je důvod finanční. Od 1. ledna 2000 je zaměstnavatelský příspěvek na penzijní připojištění pro zaměstnavatele tím daňově nejlevnějším způsobem, jak zvýšit fi nanční ohodnocení zaměstnanců.
Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy
