Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění - je výhodné pro dlouhodobé ukládání peněz?(2.část)

  20:00aktualizováno  20:00
Zatímco v první části jsem se věnoval státnímu příspěvku, vkladům a výnosům a jejich zastoupení v jednotlivých letech penzijního připojištění, tak nyní se budu soustředit na daňovou stránku tohoto pro
Zatímco v první části jsme se věnovali státnímu příspěvku, vkladům a výnosům a jejich zastoupení v jednotlivých letech penzijního připojištění, nyní se budeme soustředit na daňovou stránku tohoto produktu a zejména na dosažitelnou výnosnost penzijních fondů (na první část článku klikni zde).

Pouze na okraj bych chtěl zdůraznit, že daně se platí z celkového výnosu penzijního fondu při ukončení penzijního připojištění. V následující tabulce jsou spočítány sumy všech státních příspěvků a sumy 15% daně z příjmů:


 Celková suma státních příspěvků připsaných na účet klienta (Kč)Výše 15% daně z příjmů klienta z celkových výnosů po dobu penzijního připojištění (Kč)
1.rok01 350
2.rok473 150
3.rok1894 950
4.rok4236 750
5.rok7838 550
10.rok4 47817 550
15.rok12 43826 550
20.rok26 57035 550
30.rok85 60853 550
40.rok221 99271 550

Z tabulky jasně vyplývá, že v prvních 5 letech je daň vzhledem k přípěvku státu malá. Ale na konci penzijního připojištění zaplatím na dani státu 3x více než kolik on mně za celá léta celkově přispěl. Jako občan (fyzická osoba) s tím nemohu ani nic udělat, protože daň za mě musí odvést penzijní fond jako plátce daně.

Ale k čemu byly vlastně takové nic neříkající tabulky a grafy? Jde o to, že nyní bychom měli porovnat výnosnost penzijního připojištění s něčím, co si dokáže každý z nás nejlépe představit – a tím je ukládání peněz na termínovaný vklad u banky. Peníze na termínovaném vkladu se úročí obvykle 1x ročně a nejsou zde připisovány žádné státní příspěvky. Složené úročení ale funguje.

K tomu, abychom tuto neekvivalentnost odstranili, použije se ekvivalentní výpočet pro penzijní připojištění – tzv. vnitřní výnosové procento. Vnitřní výnosové procento není nic jiného, než úrok v % p.a., který bychom obdrželi na termínovaném vkladu u banky, kde bychom stejně vkládali jako u penzijního připojištění. Výpočet vnitřního výnosového procenta již není tak jednoduchý a je k němu zapotřebí počítač nebo speciální finanční kalkulátor. To, jak se mění vnitřní výnosové procento u penzijního připojištění s délkou trvání penzijního připojištění je znázorněno na následujícím grafu:

(Několik poznámek ke grafu na vysvětlenou: Legenda znamená průměrný výnos penzijního fondu dosažený po 5, 10, 15, …40 letech a připsaný účastníkům na účet. Pravidelně se vkládá 500,- Kč měsíčně)

O čem vypovídá graf? Velice názorně z něho plyne několik závěrů a ty se dají použít na celé penzijní připojištění:
1) vnitřní výnosové procento úložek s časem klesá (nejvyšší je na začátku a při nekonečné době spoření by se přibližoval průměrnému výnosu penzijního fondu.
2) protože se vnitřní výnosové procento s časem snižuje, vyplývá pro účastníky i způsob ukládání svých prostředků – čím kratší dobu jsou peníze v penzijním fondu, tím dosáhnu lepšího zhodnocení – tedy, nejlépe je mít peníze v penzijním fondu jen 5 let, poté smlouvu ukončit a založit nové penzijní připojištění. Ze zákona nelze ale takto postupovat (není to jako u stavebního spoření, kde po 5 letech mohu peníze vybrat a použít na cokoliv) a musím dosáhnout i 60 let věku. Proto je penzijní připojištění vhodné pro starší občany a pro mladé ne!

A nyní se vrátím k předpokládaným výnosům penzijních fondů. Jaký se dá očekávat průměrný výnos penzijního fondu v ČR? Zcela jistě ne takový jako např. v USA. Pokud se podíváme do zákona o penzijním připojištění, zjistíme, že penzijní fondy mají omezené možnosti ke zhodnocování vkladů a dá se říci, že jejich portfolio investic bude podobné jako portfolio balancovaného (smíšeného) otevřeného podílového fondu s tím rozdílem, že investice do akcií a podílových listů jsou silně omezeny (na 25%).

V dlouhodobém horizontu jsou to ale právě akcie, které přinášejí vyšší zhodnocení než jiné finanční instrumenty. A penzijní připojištění je přece dlouhodobá záležitost. Statistiky ukazují, že průměrné výnos u amerických akcií obsažených v burzovním indexu Standard & Poor`s 500 (tj. 500 největších firem v USA) za posledních 40 let byl 13,3% p.a.. To je značně více než mnou předpokládaných 8% p.a.

Navíc při investování do akcií nemusí u nás občané platit po 6 měsících držení daň z příjmů. Jak bylo naznačeno v tabulce, po 40 letech by se jednalo o značnou sumu. Jen pro ilustraci: Za 40 let pravidelné úložky 500,- měsíčně do penzijního fondu bych při průměrném výnosu 8% p.a. bych získal (po odečtu daně) 1 570 000,- a z amerických akcií v indexu Standard & Poor`s 500 by to bylo 7 100 000,-. Ten rozdíl je opravdu obrovský, ale pro takový zisk už se vyplatí i něco riskovat.

Co si myslíte vy o nejvhodnějším věku k uzavření penzijního připojištění? Je podpora státu s ohledem na zdanění výnosů smysluplná nebo pouze svojí rádoby štědrostí mate lidi? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.