Pouze na okraj bych chtěl zdůraznit, že daně se platí z celkového výnosu penzijního fondu při ukončení penzijního připojištění. V následující tabulce jsou spočítány sumy všech státních příspěvků a sumy 15% daně z příjmů:
| Celková suma státních příspěvků připsaných na účet klienta (Kč) | Výše 15% daně z příjmů klienta z celkových výnosů po dobu penzijního připojištění (Kč) | |
| 1.rok | 0 | 1 350 |
| 2.rok | 47 | 3 150 |
| 3.rok | 189 | 4 950 |
| 4.rok | 423 | 6 750 |
| 5.rok | 783 | 8 550 |
| 10.rok | 4 478 | 17 550 |
| 15.rok | 12 438 | 26 550 |
| 20.rok | 26 570 | 35 550 |
| 30.rok | 85 608 | 53 550 |
| 40.rok | 221 992 | 71 550 |
Z tabulky jasně vyplývá, že v prvních 5 letech je daň vzhledem k přípěvku státu malá. Ale na konci penzijního připojištění zaplatím na dani státu 3x více než kolik on mně za celá léta celkově přispěl. Jako občan (fyzická osoba) s tím nemohu ani nic udělat, protože daň za mě musí odvést penzijní fond jako plátce daně.
Ale k čemu byly vlastně takové nic neříkající tabulky a grafy? Jde o to, že nyní bychom měli porovnat výnosnost penzijního připojištění s něčím, co si dokáže každý z nás nejlépe představit – a tím je ukládání peněz na termínovaný vklad u banky. Peníze na termínovaném vkladu se úročí obvykle 1x ročně a nejsou zde připisovány žádné státní příspěvky. Složené úročení ale funguje.
K tomu, abychom tuto neekvivalentnost odstranili, použije se ekvivalentní výpočet pro penzijní připojištění – tzv. vnitřní výnosové procento. Vnitřní výnosové procento není nic jiného, než úrok v % p.a., který bychom obdrželi na termínovaném vkladu u banky, kde bychom stejně vkládali jako u penzijního připojištění. Výpočet vnitřního výnosového procenta již není tak jednoduchý a je k němu zapotřebí počítač nebo speciální finanční kalkulátor. To, jak se mění vnitřní výnosové procento u penzijního připojištění s délkou trvání penzijního připojištění je znázorněno na následujícím grafu:
(Několik poznámek ke grafu na vysvětlenou: Legenda znamená průměrný výnos penzijního fondu dosažený po 5, 10, 15, …40 letech a připsaný účastníkům na účet. Pravidelně se vkládá 500,- Kč měsíčně)
O čem vypovídá graf? Velice názorně z něho plyne několik závěrů a ty se dají použít na celé penzijní připojištění:
1) vnitřní výnosové procento úložek s časem klesá (nejvyšší je na začátku a při
nekonečné době spoření by se přibližoval průměrnému výnosu penzijního fondu.
2) protože se vnitřní výnosové procento s časem snižuje, vyplývá pro účastníky i
způsob ukládání svých prostředků – čím kratší dobu jsou peníze v penzijním
fondu, tím dosáhnu lepšího zhodnocení – tedy, nejlépe je mít peníze v penzijním
fondu jen 5 let, poté smlouvu ukončit a založit nové penzijní připojištění. Ze zákona
nelze ale takto postupovat (není to jako u stavebního spoření, kde po 5 letech
mohu peníze vybrat a použít na cokoliv) a musím dosáhnout i 60 let věku. Proto je
penzijní připojištění vhodné pro starší občany a pro mladé ne!
A nyní se vrátím k předpokládaným výnosům penzijních fondů. Jaký se dá očekávat průměrný výnos penzijního fondu v ČR? Zcela jistě ne takový jako např. v USA. Pokud se podíváme do zákona o penzijním připojištění, zjistíme, že penzijní fondy mají omezené možnosti ke zhodnocování vkladů a dá se říci, že jejich portfolio investic bude podobné jako portfolio balancovaného (smíšeného) otevřeného podílového fondu s tím rozdílem, že investice do akcií a podílových listů jsou silně omezeny (na 25%).
V dlouhodobém horizontu jsou to ale právě akcie, které přinášejí vyšší zhodnocení než jiné finanční instrumenty. A penzijní připojištění je přece dlouhodobá záležitost. Statistiky ukazují, že průměrné výnos u amerických akcií obsažených v burzovním indexu Standard & Poor`s 500 (tj. 500 největších firem v USA) za posledních 40 let byl 13,3% p.a.. To je značně více než mnou předpokládaných 8% p.a.
Navíc při investování do akcií nemusí u nás občané platit po 6 měsících držení daň z příjmů. Jak bylo naznačeno v tabulce, po 40 letech by se jednalo o značnou sumu. Jen pro ilustraci: Za 40 let pravidelné úložky 500,- měsíčně do penzijního fondu bych při průměrném výnosu 8% p.a. bych získal (po odečtu daně) 1 570 000,- a z amerických akcií v indexu Standard & Poor`s 500 by to bylo 7 100 000,-. Ten rozdíl je opravdu obrovský, ale pro takový zisk už se vyplatí i něco riskovat.
Co si myslíte vy o nejvhodnějším věku k uzavření penzijního připojištění? Je podpora státu s ohledem na zdanění výnosů smysluplná nebo pouze svojí rádoby štědrostí mate lidi? Těšíme se na vaše názory.
 |
