Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: komu hrozí pokles příjmů na polovinu

aktualizováno 
Snížením životní úrovně po odchodu do starobního důchodu jsou sice postiženy všechny příjmové kategorie, ale v absolutně různé výši. Proto by volba jejich strategie vůči penzijnímu připojištění měla být poněkud odlišná i podle toho, co si z daného příjmu vlastně člověk může dovolit.
Důchodce

Důchodce | foto: Profimedia.cz

Pokusme se ji nastínit alespoň v hrubých rysech, a jistě každý vnímavější čtenář bude schopen si ji dotvořit podle své individuální situace.

Lidé s dosud nízkými pracovními příjmy jejich další snížení po odchodu do penze pocítí paradoxně jakoby nejméně, protože pro ně bude snížení relativně nejnižší – nejvýše o 30 až 40 %, ale spíše méně, jsou-li dnes blízko minimální mzdě. Jestli ale byli celý život zvyklí žít velice střídmě, pak je velmi pravděpodobné, že se naučí vyžít i s velmi nízkým starobním důchodem. Přesněji řečeno, a nemělo by vyznít cynicky – oni ani bohužel nemají jiného zbytí, než „vyžít s málem“. Pro ně je pak penzijní připojištění se státním příspěvkem jako stvořené, protože mohou naplno využít vysokého zhodnocovacího efektu, a to právě při nižších platbách.

Ovšem za cenu, že výsledně naspořený kapitál nebude absolutně moc vysoký. Jako optimum jim lze doporučit měsíční příspěvek alespoň ve výši 2–3 procenta z jejich dnešního hrubého měsíčního příjmu (a nezapomenout na valorizaci, nejlépe 50 korun každý druhý rok příspěvku navíc). V případě, že začnou s připojištěním zhruba ve 40–42 letech a stanoví si první příspěvek na 250 Kč měsíčně, získají (bez valorizace) za 20 let cca 150 tisíc korun. To je kapitál, ze kterého muži získají doživotní měsíční penzi skoro tisíc korun, při 350 korunovém přípěvku již přes 200 tisíc korun a doživotní penzi asi 1 300 Kč. Všimněte si, že i při takto nízkých platbách horujeme za variantu doživotního čerpání z dlouhodobě hromaděných úspor.

Lidem se zhruba průměrnými příjmy hrozí při odchodu do penze pokles příjmů na polovinu, či ještě na nižší hodnotu. Na toto snížení, znamenající výrazný zásah do dosavadního životního stylu, je nutné se v náležitém předstihu připravit a náraz fi nančně utlumit. Ideální je varianta, kterou nabízí penzijní plány některých penzijních fondů, kdy celkovou částku na účtu po ukončení fáze placení (obvykle po ukončení pracovní činnosti, ale není to podmínka), si účastník po dohodě s penzijním fondem rozdělí. Například tak, že maximálně jednu třetinu inkasuje najednou v podobě jednorázového vyrovnání, a ze zbývajících dvou třetin si nechá vyplácet pravidelně měsíčně částky penze. Již víme, že účastníci řídící se penzijním plánem podle zákona č. 42/1994 Sb., si mohou zvolit i počet měsíců, po které budou penzi čerpat, kdežto účastníkům řídícím se penzijním plánem podle zákona č. 170/1999 Sb., budou dávky starobní penze vypláceny automaticky doživotně.

Na otázku, jak vysoké by měly být měsíční příspěvky (uvažuje se opět se stejným věkem zahájení plateb jako výše a jednotně až s 6 % nominálním ročním výnosem), pak při variantě jednorázového odčerpání cca 200 tisíc korun v 60 letech a zůstatku dalších cca 400 tisíc Kč (k čerpání doživotní penze) je nutné měsíční platby dostat na úroveň cca 8 až 9 % současného hrubého příjmu.

Pokud bychom ale neuvažovali s třetinovou jednorázovou „prémií“ při odchodu do důchodu, pak se jejich měsíční platby mohou snížit na hladinu jen cca 5–6 % z pracovního příjmu – a to je obvykle ještě snesitelné. Navíc při této částce plateb (cca 750 – 800 Kč měsíčně) se již začíná využívat efektu daňových úlev.

Přechod do starobního důchodu finančně zjevně nejvíce postihuje osoby, které si dokázaly dříve hodně vydělávat – a obvykle i tomu přizpůsobit svůj životní styl. Jistě kdokoliv z nás namítne, že z té spousty peněz měli možnost si také hodně uspořit (a nejspíš to také mnozí, ti prozíravější udělali). Ale argument říkající, že jeden měsíc, ten poslední v pracovní činnosti, má člověk příjem ještě třeba 40 tisíc korun, a druhý měsíc již jen okolo necelých 8 tisíc – a s více než 30 tisícovým schodkem bude muset počítat každičký měsíc už po celý „zbytek“ života – ten je neotřesitelný. Není divu, že právě tito lidé, které odchod do starobního důchodu zasáhne na příjmech nejtvrději, se – mimo další fi nanční produkty – velmi zajímají také o penzijní připojištění.

V jejich případě je naše doporučení velmi jednoduché – jít až na samou hranici, kam ještě sahá kombinovaná státní podpora státního příspěvku a daňových úlev, případně i výše. Za tohoto předpokladu, tj. při placení právě 1 500 Kč měsíčně, pak sami na příspěvcích za dvacet let zaplatí 360 tisíc korun, faktická daňová úleva bude činit necelých 50 tisíc korun, ale na účtu (po zdanění) bude v 60 letech po dvaceti letech spoření k dispozici skoro 700 tisíc korun. A to je částka, která u muže představuje asi 4,5 tisíce korun doživotní starobní penze (tedy asi polovinu toho, co dostane od státního systému sociálního pojištění ve variantě neuvažující s přechodem na NDC).
 
Chceme naznačit, že penzijní připojištění se státním příspěvkem je skutečně univerzální, a nabízí prostor k řešení budoucí fi nanční situace prakticky všem příjmovým skupinám.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Co od PP očekává běžný občan?

2. díl: Proč je dobré se penzijně připojistit

3. díl: O kolik bude váš důchod nižší? 

4. díl: Víte, kdy a na jakou částku? 

5. díl: Jak dosáhnout nejvyššího státního příspěvku? 
6. díl: Vyplatí se maximální státní příspěvek? 


7. díl: Jak velké daňové úlevy vás čekají? 
8. díl: Jak vysoký příspěvek na penzijní připojištění zvolit? 


Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.